Rok od vypuknutí rusko-gruzínské války v Jižní Osetii zůstává mimo svůj domov stále nejméně 24 tisíc lidí, kteří mají jen minimální vyhlídky na návrat. Uvádí to ve své zprávě nevládní organizace Amnesty International (AI). Neutěšená je i situace těch, kteří se do někdejšího válečného regionu vrátili.

Před boji, které začaly v noci 8. srpna gruzínským ostřelováním správního střediska separatistické Jižní Osetie Cchinvali, uteklo podle AI celkem 192 tisíc lidí. Z nich 38.500 zamířilo do Ruska a s výjimkou 4000 osob se všichni po skončení války vrátili zpět do Jižní Osetie.

Ze 138 tisíc gruzínských uprchlíků zůstává mimo původní domov asi 20 tisíc lidí. Podle AI mají jen minimální naději na návrat do Jižní Osetie, kterou Rusko po skončení konfliktu uznalo jako nezávislý stát.

Gruzie poskytla 18 tisícům běženců přístřeší v nově postavených sídlištích, 5000 lidí ale stále žije ve sběrných střediscích v Tbilisi, upozornila AI. Největším problémem pro tyto lidi je špatný přístup ke vzdělání, lékařské péči a zaměstnání.

Ani situace těch, kteří se do Jižní Osetie vrátili, ale není podle nevládní organizace růžová. Znovu postaveno nebo opraveno bylo jen minimum domů, infrastruktura je zničená a hospodářská zvířata vybitá. Mnozí se nemohli vrátit na venkov, protože tamní půda je stále zaminovaná nebo leží poblíž hranice, kde se dodnes střílí, konstatují autoři zprávy.


Gruzínské armádě vytýkají, že dostatečně nechránila životy civilistů, když zaútočila na Cchinvali. Poté, co gruzínské jednotky z oblasti vytlačila ruská armáda, plenily a ničily naopak jihoosetské milice ve vesnicích obývaných převážně Gruzínci a ruské ozbrojené síly tomu v klidu přihlížely, tvrdí AI. Obě strany prý také používaly kazetovou munici.

"Bez ozřejmení pravdy a převzetí odpovědnosti nedojde k usmíření a udržení trvalého míru," varovala podle DPA německá expertka AI Judith Hoffmannová.