Ostře sledované události z podzimních měsíců 2007 doznívají ještě dva roky. Pravicoví radikálové se tehdy v centru Prahy střetli s antifašisty, do města se vydaly také stovky lidí pokojně protestovat proti antisemitismu.

Zdrojem vášní byly plány Mladých národních demokratů na uspořádání dvou pochodů centrem hlavního města. Akce byly ohlášené jako protest proti válce v Iráku, měly se ale konat v den výročí nacistického pogromu označovaného křišťálová noc. Pochody magistrát zakázal, jeho rozhodnutí potvrdil i městský soud. Nejvyšší správní soud (NSS) ale po dvou letech verdikt zrušil.

Náměstek ministra vnitra Jiří Komorous, který vede od letošního června na ministerstvu tým na potlačení extremismu v ČR, si myslí, že to není dobrý signál. "Při vší úctě k nezávislosti našich soudů je to špatně," sdělil ČTK. Nynější verdikt NSS může sloužit jako předloha pro budoucí podobná rozhodnutí. Pražský magistrát nechce zatím krok soudu komentovat.

Extremisté mohou žádat náhradu

Podle právničky Kláry Slámové, která zastupovala Mladé národní demokraty, má rozhodnutí i nyní praktický dopad, a to nejen na případné obdobné spory. "Je to důkaz, že si magistrát nemůže hrát na stát ve státě," řekla ČTK Slámová. Na základě rozhodnutí by podle Slámové bylo teoreticky možné žádat také nějakou náhradu. "Je ale předčasné hovořit o tom, zda to bude využito," uvedla Slámová.

Magistrát zakázal pochody z Tychonovy ulice na Hradčanské náměstí a z Karlovy ulice na Anenské náměstí s vysvětlením, že shromáždění směřuje k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti. Městský soud pak stanovisko úředníků potvrdil. Vyšel ze zjištění, že Mladí národní demokraté i jejich tehdejší jednatel Erik Sedláček jsou spojeni s neonacisty a antisemitským hnutím. Dále poukazovali na výročí křišťálové noci, místo pochodu a další souvislosti.

Akcí se bude znovu zabývat městský soud

Mladí národní demokraté napadli rozhodnutí kasační stížností až po datu pochodu, proto ji Nejvyšší správní soud neprojednal přednostně, ale v běžném pořadí. Právníci do stížnosti mimo jiné napsali, že protest proti válce v Iráku je legitimním občanským postojem a nemůže být spojován s událostmi v Německu v roce 1938. Jinak by prý bylo možné zakázat všechna shromáždění s odkazem na to, že ve stejný den proběhla určitá historická událost, případně zakazovat shromáždění poblíž objektů, které mohou být spojovány s židovským etnikem.

NSS dal kasační stížnosti částečně zapravdu. "Nelze zakázat shromáždění pouze s odkazem na významné historické datum nebo blízkost objektů souvisejících s židovským etnikem," uvedl v rozhodnutí senát s předsedou Petrem Příhodou. Pokud si úřad či soud myslí, že ohlášený účel shromáždění je pouze zástupný, musí to důkladně a nade vší pochybnost prokázat. Podle Nejvyššího správního soudu v tomto případě "žalovaný (pražský magistrát) neunesl své důkazní břemeno o skutečném účelu posuzovaných shromáždění". Městský soud v Praze se případem musí zabývat znovu.