Sedmadvacetiletý Šahidulach Ahmadi je vojákem afghánské armády, a to i přesto, že stejně jako devět z deseti jeho kolegů neumí číst a psát. „V základním tréninku jsme se učili hodně věcí. Ti, kteří umí číst a psát, si dělali poznámky, ale já jsem hodně věcí zapomněl. Ten druh věcí, které mi mohou zachránit život,“ řekl Ahmadi reportérům agentury AP .

Negramotnost je tak jednou z největších překážek při výcviku afghánských vojáků. V řadách armády je přitom ještě vyšší, než je celostátní průměr 75 procent. Rekruti totiž většinou pocházejí z chudých poměrů.

„Když mě někdo někam pošle, nedokážu přečíst názvy ulic a ukazatele,“ popsal své další těžkosti Ahmadi, který patří k logistickému praporu v Kábulu.

Kromě neschopnosti číst mapy a směrovky je negramotnost také velkou překážkou při budování důstojnického sboru. „Chybí seržanti zodpovědní za předání písemných rozkazů z velení svým vojákům, kteří jsou páteří každé úspěšné armády,“ upozorňuje agentura AP.

Musí se naučit napsat jméno a číslo zbraně

Vznik silné a samostatné afghánské armády je přitom nyní o to aktuálnější, že světová veřejnost i politici jsou ve světle posledního vývoje v zemi stále méně ochotní vysílat do země nové muže.

Americký senátor za Demokraty Carl Levin, odborník na armádní problematiku, v pátek řekl, že amerických vojáků do Afghánistánu musí předcházet zintenzivnění tréninku afghánských jednotek. Po prezidentu Obamovi chce, aby v roce 2013 sbor afghánských vojáků a policistů čítal čtyři sta tisíc členů, Aktuální plány jsou přitom 92 tisíc vojáků a 134 tisíc policistů v roce 2011.

Lidé z NATO, kteří vedou výcvik afghánské armády si problém uvědomují. Najali si proto soukromou americkou firmu, která má zajistit „základní gramotnost“ pro asi polovinu všech vojáků. „Cílem je, aby dokázali napsat své jméno a sériové číslo své zbraně,“ uvedl její zástupce Joe Meglan.

I pokud se podaří překonat problém negramotnosti, stojí ale před afghánskou armádou řada dalších výzev. Odborníci totiž pochybují například o tom, že si tato chudá země může tak početnou armádu dovolit, složité bude i udržet disciplínu v jejích etnicky velmi různorodých řadách.

Německo i Kanada mluví o stažení jednotek

Spojenečtí velitelé navíc upozorňují, že slabá afghánská armáda jim komplikuje práci již nyní. Jednotky NATO totiž sice mohdy dokáží vytlačit Talibance z jejich pozic, ale po jejich odchodu nedokáží Afghánci zajištěné území udržet.

Představa, že by afghánská armáda měla sama zajistit bezpečtnost v zemi je tak v nedohlednu, světoví politici přesto opatrně začínají proklamovat odchod svých vojáků ze země.

V Německu se po náletu NATO, který zabil desítky civilistů, stala přítomnost vojsk v Afghánistánu jedním z hlavních témat předvolební kampaně.

Ministr zahraničí a vyzyvatel kancléřsky Merkelové Frank-Walter Steinmeier, tvrdí, že by se německá armáda měla stáhnou ze země do roku 2013. Pozadu ale nezůstává ani Merkelová „Ve spolupráci s našimi partnery chceme najít strategii, která by nám umožnila předat odpovědnost afghánské vládě během pěti let,“ citovalo ji sobotní vydání deníku Sueddeutsche Zeitung.

Také v Kanadě, která v současnosti prochází politickou krizí a která má po USA a Velké Británii v Afghánistánu největší ztráty, je stažení vojáků aktuálním tématem. Senátor Colin Kenny v nedělním vydání Montreal Gazette vyzval premiéra Harpera, aby "použil slovo, který žádný voják neslyší rád, ale které nyní musí zaznít: ústup." Podle něj se spojeneckým jednotkám nepodařilo zajistit stabilitu, bezpečnost a demokracii v Afghánistánu bez ohledu na ohromné náklady na celou misi.

„Kdybychom viděli znaky pokroku, možná by tato obrovská investice měla smysl. Ale toto není případ. To, co jsme chtěli v Afghánistánu dosáhnout se ukázalo jako nemožné. Mířím směrem k vietnamskému konci,“ varoval senátor.