Americký prezident Barack Obama v radě bezpečnosti obhájil principy světa bez jaderných zbraní, které představil při svém dubnovém projevu v Praze. Patnáctičlenný orgán OSN přijal rezoluci, která volá po jaderném odzbrojení. Rada se teprve popáté od svého založení v roce 1945 sešla na úrovni prezidentů a premiérů, zároveň jí poprvé předsedal americký prezident.

Velmoci chtějí dát aktem důrazný politický podnět dlouho stagnujícímu úsilí o posun ke světu bez jaderných zbraní a hledat širší shodu v boji proti šíření těchto zbraní.

Obama už v dubnu vyzval Rusko ke společnému omezení jaderného arzenálu a zdůraznil potřebu přijetí dohody zakazující jakékoli jaderné zkoušky, vytvoření mezinárodní palivové banky, která by lépe střežila jaderný materiál, a zahájení rozhovorů o nové dohodě, jež by "ověřila" ukončení produkce štěpných materiálů používaných k výrobě jaderných zbraní.

Nejmenovaní "hříšníci"

Důrazně také podpořil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970, která vyžaduje od signatářů neusilovat o získání nukleárních zbraní výměnou za závazek pěti světových velmocí vlastnících tyto zbraně, že budou usilovat o jaderné odzbrojení. Země nevlastnící nukleární zbraně mají zaručený přístup k "mírové" jaderné technologii sloužící k výrobě energie.

Medveděv naznačil, že Kreml podpoří sankce proti Íránu. Čína je i nadále proti - čtěte ZDE

Írán chce spolupracovat s Tokiem na odstranění jaderných zbraní - čtěte ZDE

Všechna tato opatření jsou zahrnuta v návrhu rezoluce, kterou ve čtvrtek RB OSN odhlasovala. Její text mimo jiné vyzývá všechny země, které dosud nepodepsaly NPT, aby tak učinily.

To se týká "jaderných států", jakými jsou Pákistán a Indie. Předpokládá se, že jadernými zbraněmi disponuje také Izrael, který to nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil. KLDR odstoupila od NPT v roce 2003 a poté uskutečnila dva jaderné testy - v roce 2006 a na jaře letošního roku.

Rezoluce nicméně není ve výčtu zemí, které by se k ní měly připojit, konkrétní. Neapeluje tak například jmenovitě ani na Írán, který je dlouhodobě předmětem kritiky Spojených států a dalších zemí. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program má mírový a čistě energetický charakter.