Když Lisabon v Irsku projde, na Česko se upřou oči celé Evropy

Anketa

Jste pro ratifikaci Lisabonské smlouvy?

ANO

50%

NE

50%

další anketyHlasovalo 248 čtenářů

Až do dneška mohli být Češi v klidu. O Lisabonské smlouvě budou podruhé hlasovat Irové a bez jejich souhlasu je dokument nově upravující rozhodování uvnitř sedmadvacítky jen stohem popsaného papíru. Pokud však většina Irů dnes řekne Lisabonu "Ano", jeho osud se ocitne v českých rukou. Všichni rozhodující hráči v unii potom budou chtít vědět, kdy bude jasno.

Důvod je nasnadě. Pokud v Irsku dosavadní předpovědi potvrdí sobotní sčítání hlasů, tak bude Česko jediným členem Evropské unie, který se oficiálně nevyjádřil, zda smlouvu přijímá, anebo odmítá.

Vedle Česka není ratifikace dokončena jen v Polsku. Prezident Lech Kaczynski však slíbil, že v případě irského "ano" smlouvu podepíše.

V Evropě zaznívají hlasy, že politikem, kterým za výsledek ponese největší odpovědnost, bude český prezident Václav Klaus, protože ještě nepodepsal smlouvu, kterou již schválily ústavní většinou obě komory parlamentu.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se podle pařížského týdeníku Express již dohodl s britským a španělským premiérem, že hned, jak bude znám výsledek irského referenda, "přejdou vůči Klausovi do ofenzivy". "Jestli Irové řeknou Ano, tak je pro nás zcela nepřijatelné, abychom zůstali v zemi nikoho, aby Evropa neměla instituce schopné čelit krizi," prohlásil Sarkozy.

Italský premiér Silvio Berlusconi zase mluvil o možnosti, že v případě nepřijetí Lisabonu se EU rozdělí na "jádro" a "zbytek". To by odpovídalo spekulacím, že pokud by Lisabonská smlouva ani napodruhé v Dublinu neprošla, tak mají evropští lídři připraven "plán B".

Hrozby i přísliby

Český prezident má vůči tlakům zvnějšku jasný argument. S podpisem pod smlouvu schválenou oběma komorami parlamentu rozhodně vyčká do doby, kdy Ústavní soud rozhodne o stížnosti skupiny senátorů, kterou podali toto úterý.

Vedle informací o chystaném tlaku se objevily i náznaky příslibů, například, že za rychlou ratifikaci Lisabonské smlouvy by Česko mohlo být v nové Evropské komisi odměněno důležitým resortem, například energetiky. Ramon Pacheco z londýnské Kings College v této souvislosti uvedl, že vyjednávací pozice Česka, pokud by dokázalo ratifikaci rychle dokončit, by výrazně vzrostla.

Další postup po irském referendu bude na programu už příští středu na pravidelném zasedání Evropské komise i na schůzi Evropského parlamentu. Koncem měsíce se pak šéfové států a vlád v Bruselu sejdou na pravidelném podzimním summitu. Švédsko jako předsednická země by už chtělo jednat o obsazení funkcí v Evropské komisi, protože mandát té nynější končí posledního října.

Dobře ukrytí toryové

Význam české ratifikace si velice dobře uvědomují britští konzervativci. Jejich předseda David Cameron kvůli tomu napsal českému prezidentovi letos v červnu dopis, jehož existence vyšla najevo až minulý měsíc a jehož celý obsah dosud nebyl v úplnosti zveřejněn.

David Cameron ve svém dopise připomněl Václavovi Klausovi slib, který dal své straně, že pokud nebude Lisabonská smlouva ratifikována všemi členy unie do britských voleb, tak smlouvu předloží občanům Spojeného království k referendu. Průzkumy veřejného mínění napovídají, že toryové by měly volby, které se musejí konat nejpozději příští rok v červnu, vyhrát, a že Britové by smlouvu odmítli.

David Cameron však veřejně nedal odpověď na otázku, co udělá, pokud Irové řeknou "Ano" a pokud Česko Lisabonskou smlouvu ratifikuje ještě před britskými volbami. Každé ze dvou možných rozhodnutí může být pro vůdce toryů nepohodlné.

Když David Cameron prohlásí, že Lisabon, který přijali všichni ostatní členové unie, lze nakonec akceptovat jako politickou realitu, riskuje kritiku nejen zevnitř své převážně euroskeptické strany, ale i od sílící Strany nezávislosti Spojeného království, která odmítá Evropskou unii jako takovou.

Pokud by šéf konzervativců naopak hodlal v každém případě uspořádat o Lisabonu referendum, riskoval by hned na začátku své vlády konflikt především s Francií a Německem. Jak se vůdce toryů hodlá zachovat, může hodně napovědět příští týden, kdy se konzervativci sejdou ke svému předvolebnímu sjezdu.