Afghánský prezident Hamíd Karzáí se ocitá pod stále větším tlakem, aby přistoupil na druhé kolo prezidentských voleb. Mezitím se čeká na oficiální výsledky srpnového prvního kola, jehož hlasy se po obvinění z rozsáhlých podvodů přepočítávají
Na Karzáího je vyvíjen tlak, aby přistoupil na druhé kolo voleb, v němž by se utkal se svým hlavním odpůrcem, bývalým ministrem zahraničí Abdulláhem Abdulláhem, nebo aby se společně podíleli na moci. Neoficiální údaje ukazují, že Karzáí zřejmě nezískal 54,6 procenta hlasů, jak se původně uvádělo, ale jen 47 procent. Pro vítězství v prvním kole potřeboval přes padesát procent odevzdaných hlasů, píše agentura Reuters.
Diplomati a pozorovatelé poukazují na to, že hlavním důvodem odkladu vyhlášení výsledků voleb je postoj stoupenců Karzáího, kteří odmítají přijmout výsledky komise pro vyšetření volebních stížností.
"Vzdorují. Je těžké si představit, na jakém základě by mohli odmítnout závěry komise," řekl jeden činitel obeznámený se situací.
Podle afghánského zákona musí nezávislá volební komise přijmout závěry komise, dát do pořádku volební listiny a oznámit konečné výsledky.
Jako první náznak toho, že jednání udělala alespoň minimální pokrok, jsou slova francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera, který řekl, že oba jsou připraveni "spolupracovat".
"Hovořili o nutnosti pracovat společně," řekl v sobotu Kouchner v Kábulu poté, co hovořil odděleně s Karzáím a Abdulláhem. "Po pravdě řečeno je to minimum, co mohou udělat."
S Karzáím hovořili v minulých dvou dnech světoví předáci, mimo jiné americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. V Kábulu byla spousta návštěvníků na vysoké úrovni, včetně Kouchnera a předsedy zahraničního výboru amerického Senátu Johna Kerryho. Kerry řekl, že Washington by neměl v Afghánistánu prosazovat novou strategii, dokud nebude mít v Kábulu jasného partnera.
Druhé kolo voleb, jehož konání připustil před několika dny afghánský velvyslanec v USA Saíd Tajib Džavád, by se mělo uskutečnit co nejdříve, protože při dalších odkladech hrozí, že zimní počasí výrazně zkomplikuje hlasování v některých horských částech Afghánistánu.
Volby jsou důležité pro plány Západu na stabilizaci situace v Afghánistánu, kde mají útočiště bojovníci, kteří ho využívají jako základny pro akce v celém světě, včetně útoků na USA z 11. září 2001.
V Afghánistánu je více než 100.000 zahraničních vojáků, kteří bojují proti povstalcům z Talibanu. Rostoucí počet obětí a pochybnosti o Karzáího vládě ale podkopávají podporu tohoto úsilí v USA, Británii a dalších zemích. V USA se navíc nyní široce diskutuje o návrhu vyslat do Afghánistánu dalších 40.000 až 50.000 vojáků k dosavadním asi 65.000.
