Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić se dál odmítá zúčastnit pondělního zahájení procesu s ním v Haagu. Oznámil to dopisem mezinárodnímu tribunálu, který ho bude soudit kvůli válečným zločinům, genocidě a zločinům proti lidskosti, jichž se údajně dopustil během války v Bosně v první polovině devadesátých let.

"Tímto vás informuji, že moje obhajoba na proces, který má začít 26. října, není připravena, pročež se před vás v tomto datu nedostavím," napsal Karadžić v dopisu, jehož kopii jeho advokát Peter Robinson postoupil agentuře AFP. Začátek procesu už byl přitom několikrát odložen.

Karadžić označuje proces před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za politický a jakoukoli vinu popírá. Chce se hájit sám. Několikrát žádal o odklad procesu, aby si prý mohl řádně prostudovat obžalovací spis a připravit svou obhajobu. Obžalovací spis má přes 900.000 stran.

V případě usvědčení Karadžičovi hrozí doživotní vězení. Teď je mu 64 let. Byl zatčen loni v Bělehradě po třinácti letech na útěku.

"ICTY neměří jedním metrem"

Karadžić také žádal, aby byla obvinění proti němu stažena, protože mu prý bývalý americký vyjednávač Richard Holbrooke nabídl imunitu výměnou za to, že se stáhne z veřejného života. Soud žádost odmítl. Karadžić pak o uznání platnosti údajné dohody požádal Radu bezpečnosti OSN. Holbrooke dohodu popírá.

V dopisu Karadžić poukazuje na údajně nerovné, disproporční a nespravedlivé podmínky, za jakých se proces chystá.

"Obhajoba je zbavena naprosto minimálních podmínek na přípravu, které by z ní udělaly seriózního a respektu hodného oponenta. Žádný advokát na světě by se během takového časového období nemohl připravit. Tento proces, který je jeden z nejgigantičtějšcích, měl dostat přinejmenším průměrnou dobu na přípravu a která je skoro dva roky," napsal Karadžić.

Kancelář prokurátora ICTY agentuře AFP sdělila, že obžaloba je na proces připravena a že "je na soudcích, aby přijali rozhodnutí. Nejdůležitější je, aby se proces konal, nebude-li to v pondělí, bude to později."

Karadžić je nejvýznamnější osobnost, kterou se ICTY zabývá, s výjimkou bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten v roce 2006 ještě před ukončením svého procesu zemřel.