Jakmile český prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu o reformě EU, Evropská unie svolá mimořádnou vrcholnou schůzku unie. Novinářům to po skončení summitu naznačil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Lídři členských států by během něj měli zvolit předsedu Evropské rady, který bývá často označován za obdobu prezidenta EU, a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, který je naopak vnímán jako obdoba unijního ministra zahraničí.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že Lisabonská smlouva, která má reformovat především rozhodování v unii, vstoupí v platnost v prosinci.
Unie si oddechla. Jsme blíž reformě, píše zahraniční tisk - čtěte ZDE
Ze zákulisí summitu EU: Klaus chtěl pohřbít Chartu základních práv. A dosáhl svého - čtěte ZDE
Český premiér Jan Fischer nevyloučil, že mimořádná vrcholná schůzka se skutečně bude konat, ale zároveň odmítl, že by premiéři a prezidenti unijních zemí o této možnosti jednali. Není však vyloučené, že se o uspořádání dalšího summitu jednalo v kuloárech.
Podle prezidentova mluvčího Radima Ochvata už Václav Klaus nebude klást žádné další podmínky. Výjimku z Listiny základních práv EU pro Česko uvítal s tím, že posiluje podle něj ochranu ČR před prolomením Benešových dekretů a nesnižuje sociální jistoty občanů.
Text české výjimky z aplikace Listiny základních práv EU
Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice:
Hlavy států či vlád 27 členských států Evropské unie, s ohledem na přání vyjádřené Českou republikou a s respektem k závěrům Evropské rady, se dohodly na následujícím protokolu:
Článek 1
Protokol číslo 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království se bude vztahovat také na Českou republiku.
Článek 2
Název, preambule a operativní část protokolu číslo 30 budou upraveny tak, aby odkazovaly na Českou republiku stejně jako odkazují na Polsko a Spojené království.
Článek 3
Tento protokol bude připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
Český prezident nicméně nemůže podepsat Lisabonskou smlouvu, dokud ústavní soud nerozhodne o stížnosti skupiny senátorů na údajný nesoulad reformního dokumentu s českou ústavou.
Verdikt ústavních soudců lze čekat nejdříve v úterý 3. listopadu, přičemž soud již jednou v minulosti rozhodl, že "Lisabon" v souladu s ústavou je.
Teoreticky jde o poslední překážku k ratifikaci Lisabonské smlouvy v unii. Lídři členských států EU v pátek na skončeném summitu totiž splnili Klausův požadavek a Česku poskytli výjimku z takzvané listiny základních práv unie. Podobnou výjimku má již Velká Británie a Polsko.
