Na každých sto narozených dívek připadá v Číně 119 chlapců. Vyplývá to z aktuálních statistik zveřejněných Čínskou akademií sociálních věd, které cituje server BBC.
Podle studie Akademie tak hrozí, že už v roce 2020 bude pro více než 24 milionů Číňanů ve věku "na ženění" prakticky nemožné najít životní partnerku.
"Šance oženit se bude velmi nízká u mužů, kterým bude přes čtyřicet let a budou z venkova. Ti tak budou více závislí na sociální podpoře," řekl listu Global Times autor výzkumu Wang Kuang-čou.
Právě na venkově jsou totiž statistiky ještě hrozivější: v některých regionech připadá na 100 dívek dokonce 130 chlapců.
Za touto situací, kterou autoři studie označují za hlavní demografický problém Číny, stojí zejména takzvané selektivní potraty. K těm se mnohé rodiny uchýlily poté, co v osmdesátých letech ultrazvuková vyšetření přinesla možnost zjistit pohlaví dítěte již před narozením.
Disproporce mezi množstvím žen a mužů v populaci je však jen jedním z negativ politiky rodinného plánování, kterou čínský vláda zavedla v roce 1970. Tehdy byly mimo jiné zavedeny limity na počet dětí pro rodinu: městské páry smějí mít jednoho potomka, většina venkovanů dva.
V průměru má tak dnes v Číně každý pár 1,6-1,7 dítěte. V důsledku se tak podle odhadů Pekingské univerzity během příštích deseti let sníží počet mladých lidí ve věku 20-24 let o čtvrtinu.
A už nyní se ukazuje, že stárnoucí populace s sebou přináší mnohé problémy: Už více než pět let například chybí pracovní síla na jihu země, kde je soustředěna výrazná část průmyslu.
Experti také upozorňují, že pro jedináčky může být velkým problémem péče o stárnoucí rodiče, zatímco sociální systém bude těžko zvládat vyplácet důchody stárnoucí populaci. Jestliže nyní je starší než 60 let desetina populace, v roce 2050 už to má být téměř třetina. . Jednoho důchodce tak budou muset uživit 2,1 pracující oproti 18 pracujícím na penzistu v roce 1980.
Podle odhadů Národní komise pro populaci a rodinné plánování by však bez "politiky jednoho dítěte", jak je programu přezdíváno, bylo nyní o 400 milionů Číňanů více.
Podle studie Akademie tak hrozí, že už v roce 2020 bude pro více než 24 milionů Číňanů ve věku "na ženění" prakticky nemožné najít životní partnerku.
"Šance oženit se bude velmi nízká u mužů, kterým bude přes čtyřicet let a budou z venkova. Ti tak budou více závislí na sociální podpoře," řekl listu Global Times autor výzkumu Wang Kuang-čou.
Právě na venkově jsou totiž statistiky ještě hrozivější: v některých regionech připadá na 100 dívek dokonce 130 chlapců.
Za touto situací, kterou autoři studie označují za hlavní demografický problém Číny, stojí zejména takzvané selektivní potraty. K těm se mnohé rodiny uchýlily poté, co v osmdesátých letech ultrazvuková vyšetření přinesla možnost zjistit pohlaví dítěte již před narozením.
Disproporce mezi množstvím žen a mužů v populaci je však jen jedním z negativ politiky rodinného plánování, kterou čínský vláda zavedla v roce 1970. Tehdy byly mimo jiné zavedeny limity na počet dětí pro rodinu: městské páry smějí mít jednoho potomka, většina venkovanů dva.
V průměru má tak dnes v Číně každý pár 1,6-1,7 dítěte. V důsledku se tak podle odhadů Pekingské univerzity během příštích deseti let sníží počet mladých lidí ve věku 20-24 let o čtvrtinu.
A už nyní se ukazuje, že stárnoucí populace s sebou přináší mnohé problémy: Už více než pět let například chybí pracovní síla na jihu země, kde je soustředěna výrazná část průmyslu.
Experti také upozorňují, že pro jedináčky může být velkým problémem péče o stárnoucí rodiče, zatímco sociální systém bude těžko zvládat vyplácet důchody stárnoucí populaci. Jestliže nyní je starší než 60 let desetina populace, v roce 2050 už to má být téměř třetina. . Jednoho důchodce tak budou muset uživit 2,1 pracující oproti 18 pracujícím na penzistu v roce 1980.
Podle odhadů Národní komise pro populaci a rodinné plánování by však bez "politiky jednoho dítěte", jak je programu přezdíváno, bylo nyní o 400 milionů Číňanů více.
