V Londýně začíná konference o Afghánistánu. Do hry by se mohlo vrátit Rusko

Čtvrteční mezinárodní konference v Londýně o Afghánistánu by se mohla stát začátkem postupného návratu Ruska do této občanskou válkou zmítané země. Alespoň pokud západní země přistoupí na ruské finanční podmínky. Vyplývá to jak z výsledků úterní schůzky Rusko-NATO, tak z interních materiálů ministerstva zahraničí, které se dostaly k novinářům.

 

Pro NATO je Afghánistán od ochlazení vzájemných vztahů po gruzínské válce roku 2008 jediným směrem, kde spolupráce s Ruskem nebyla přerušena. Moskva souhlasila s tranzitem nákladů pro operace NATO přes své území. Podle diplomatů, citovaných deníkem Nězavisimaja gazeta, Rusko odepsalo afghánský dluh ve výši 10,38 miliardy dolarů a poskytlo humanitární pomoc za 70 milionů.

Do Londýna ale delegace, vedená ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, přiváží ambiciózní plán na obnovu 142 průmyslových a infrastrukturálních objektů, vybudovaných Sovětským svazem v sedmdesátých a osmdesátých letech. "Svého času byly tyto objekty základem afghánské ekonomiky, teď se většina z nich rozpadá," cituje jednoho z diplomatů deník Kommersant.

Podle ruského návrhu by to mělo pomoci obnovit afghánskou státnost. "Na základě našich zkušeností v regionu od potlačení povstání basmačů ve 20. letech po operaci v Afghánistánu se domníváme, že výstavba civilních objektů je nejlepším způsobem boje proti povstalcům," řekl v Bruselu velvyslanec Ruska při NATO Dmitrij Rogozin. Současně by to pomohlo i vyřešit otázku nezaměstnanosti.

Rusko bude dnes v Londýně požadovat, aby zakázku na obnovu těchto objektů získaly ruské firmy bez výběrového řízení. "Máme na to plné právo. Naši inženýři ty objekty stavěli, oni je taky mají obnovovat. Žádná polokorupční schémata typu mezinárodních tendrů tu nemají co dělat," řekl novinářům Dmitrij Rogozin. S tímto požadavkem ale Rusko nejspíše narazí. Podle západních diplomatických zdrojů, citovaných deníkem Kommersant, by v okamžiku, kdy Západ tlačí na Kábul kvůli korupci, bylo přímé přidělování zakázek demotivující.

Moskva ovšem na své pomoci hodlá i vydělat. Zaplatit ruským firmám rekonstrukci afghánských objektů mají západní země. Podle Dmitrije Rogozina by to mohly být země, které "mají hodně peněz, chtějí Afghánistánu pomoci, ale nejsou připraveny poslat tam vojáky". "Kolik dá která země, to už je otázka pro naše partnery," prohlásil.

NATO se zatím k ruským návrhům staví spíše chladně. Oficiální mluvčí aliance v Kábulu Tony White prohlásil, že NATO od Ruska žádá spolupráci ve třech hlavních oblastech. Chtělo by dodávky ruských vrtulníků pro afghánské složky, výcvik afghánských jednotek a policie na území RF a spolupráci na boji s pašováním drog.

Přinejmenším v první oblasti jsou Rusové připraveni pomoci. Bývalý ministr obrany Sergej Ivanov hovořil o tom, že Rusko afghánské armádě předalo několik starších vrtulníků.

Na prosbu generálního tajemníka NATO Andrese Fogha Rasmussena při nedávné návštěvě Moskvy o bezúplatném předaní dalších strojů či pomoci s výcvikem ale následovalo ticho. "Čekali jsme od něj komerční nabídku za předání nebo zapůjčení vrtulníků Afgháncům," cituje deník Nězavisimaja gazeta nejmenovaného ruského diplomata. Podle zdrojů deníku je Moskva připravena Afghánce vyzbrojit i moderními verzemi populárních vrtulníků Mi-8 a Mi-17. Nikoli ale zadarmo.