Plán Západu pro usmíření s talibanci: Dáme jim práci a oni složí zbraně

Mezinárodní jednotky v Afghánistánu začnou předávat afghánské armádě odpovědnost za bezpečnost některých provincií koncem leltošního roku a celé území země by mělo být pod kontrolou kábulské vlády během pěti let. Vyplývá to ze závěrů mezinárodní konference v Londýně, která se snažila najít strategii pro eskalující afghánský konflikt.

Mezinárodní společenství zároveň ustaví fond na podporu reintegrace afghánských povstalců. Britský ministr zahraničí David Miliband oznámil, že během konference účastníci přislíbili do fondu pro první rok jeho fungování již 140 milionů dolarů. Podle českého ministra zahraničí Jana Kohouta se hovoří o tom, že celkem by ve fondu mělo být asi půl miliardy dolarů.

Setkání, které uspořádali britský premiér Gordon Brown a afghánský prezident Hamíd Karzáí, se zúčastnili ministři zahraničí více než 60 zemí. Největší pozornost vyvolal záměr "přetáhnout" na stranu vlády část povstalců Talibanu.

Plány musí potvrdit Velká mírová džirga

Londýnská konference tak potvrdila vytvoření fondu na podporu reintegraci těch povstalců hnutí Taliban, kteří se vzdají násilí, přeruší vazby s Al-Káidou a dalšími teroristickými skupinami a budou své cíle prosazovat mírovou cestou. Podle závěrečného prohlášení Afghánistán ještě letos uspořádá shromáždění starších, takzvanou Velkou mírovou džirgu, jež by měla podpořit plány na afghánské usmíření.

Konference zdůraznila posilování afghánských ozbrojených sil. Do října 2011 by měl mít Afghánistán 171.600 vojáků a 134.000 policistů.

Pokud budou splněny nezbytné podmínky, afghánská armáda by mohla přebírat odpovědnost za bezpečnost v prvních provinciích koncem roku nebo začátkem roku 2011, zdůrazňuje prohlášení. Afghánská vláda také v Londýně oznámila záměr převzít odpovědnost za bezpečnost ve všech provinciích během pěti let.

Afghánský konflikt ovšem v posledních dvou letech eskaluje. Přibývá padlých západních vojáků a zatímco podpora západní veřejnosti afghánské válce klesá, povstalci podnikají stále smělejší útoky. David Miliband po skončení konference označil letošek za rozhodující rok a varoval před dalším posílením povstání.

Kromě snahy o oslabení Talibanu reintegrací části jeho bojovníků západní spojenci současně sázejí na posilování svých jednotek. USA a další země NATO letos pošlou do Afghánistánu dalších 37.000 vojáků.

Otázkou je, do jaké míry bude usmiřování zahrnovat i nejvyšší vedení Talibanu, včetně jeho šéfa mully Muhammada Umara. Podle listu Financial Times jsou západní vlády skeptické k tomu, že by usmiřování s vedením Talibanu bylo v této chvíli prospěšné.

Karzáí dnes nicméně v Londýně důrazně vyzval Saúdskou Arábii, aby při mírovém procesu vládě v Kábulu pomáhala. O "podporu míru a usmíření" požádal také sousední Pákistán. Saúdská Arábie a Pákistán byly dvě z pouhých tří zemí, které uznávaly režim Talibanu.

Jedním z klíčových problémů Afghánistánu je také rozšířená korupce. Karzáího vláda dnes přislíbila řadu protikorupčních kroků, včetně nezávislého výboru, který bude sledovat boj s korupcí. Kábulská vláda se také zavázala zakázat blízkým příbuzným ministrů a vysokým vládním představitelům, aby pracovali na daňových a celních úřadech.

"Bereme jeho slova vážně," řekl Jan Kohout o Karzáího protikorupčních příslibech. Pokud by boj s korupcí nebyl úspěšný, "tak by snaha pomoci byla výrazně omezená", řekl český ministr. "Ta obava tu je," připustil.