Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci znovu ohradil proti rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím a plánovanému umístění amerických raket Patriot v Polsku, které Rusko vnímá jako ohrožení své bezpečnosti. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci prohlásil, že tento názor neodráží skutečnost, a vyzval Rusko ke spolupráci v Afghánistánu.

"Nerozumím tomu, když říkají, že NATO u ruských hranic posílí naši bezpečnost," odmítl Lavrov v Mnichově nepřímo úvahy o rozšíření aliance o Ukrajinu a Gruzii, které Moskva tradičně považuje za sféru svého zájmu. Členem NATO už jsou pobaltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko, proti jejichž přistoupení mělo Rusko v minulosti také výhrady.

Rusko definovalo své hrozby

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v pátek podepsal novou vojenskou doktrínu, která označuje za jedny z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska právě rozšiřování Severoatlantické aliance a budování strategické protiraketové obrany. Dokument, který Kreml zveřejnil na své internetové stránce, počítá i s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první.

"Musím říci, že tato nová ruská doktrína neodráží realitu a jde proti snahám zlepšit vztahy mezi NATO a Moskvou. ... NATO není nepřítel Ruska," reagoval na zveřejnění dokumentu i dnešní Lavrovova slova Rasmussen.

Rasmussen dále řekl, že NATO by chtělo s Ruskem rozvíjet strategické partnerství a rozšířit spolupráci v Afghánistánu, kde mají obě strany bezpečnostní zájmy. Dodal, že toto téma zdůrazní při setkání s Lavrovem v Mnichově.

"Vyzval jsem Rusko již dříve, aby se zapojilo do řešení situace v Afghánistánu. Když jsem v prosinci přijel do Moskvy, předložil jsem Rusům v tomto směru nějaké návrhy. Myslím, že s Ruskem sdílíme v Afghánistánu stejné zájmy."

Lavrov byl ve svém sobotním proslovu kritický i k umístění amerických raket v Polsku. "Teď budou patrioty v Polsku. Posílí naši bezpečnost 60 kilometrů od našich hranic?" položil ruský ministr zahraničí řečnickou otázku a ve svém příspěvku se vyslovil spíše než pro rozšiřování NATO pro posílení role Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Umístění amerických raket Patriot v Polsku vyplývá ještě z dohod Varšavy a předchozí americké administrativy George Bushe o vybudování základny s obrannými střelami na polském území jako součásti amerického protiraketového deštníku v Evropě. Jeho prvkem měla být i radarová stanice v Česku.

Současný americký prezident Barack Obama však od plánů svého předchůdce loni ustoupil a představil novou raketovou strategii proti hrozbě útoku z Íránu spočívající na mobilních střelách. Na chystané rozmístění patriotů to ale vliv nemělo.

K hlavním vnějším hrozbám ruská doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní.

NATO zmrazilo vztahy s Moskvou po intervenci Ruska v Gruzii v roce 2008, ale koncem ledna byly vzájemné vojenské styky na nejvyšší úrovni formálně obnoveny.