Vondra: Česko ustupuje z výsluní bezpečnostní politiky. O vliv se musí přihlásit

O České republice nebylo na v neděli končící 46. mnichovské bezpečnostní konferenci oproti předchozím rokům příliš slyšet. A nebylo to jen neúčastí některého z českých ministrů. Podle senátora a bývalého ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS) je to ukázka ústupu Česka z mezinárodního výsluní v oblasti bezpečnostní politiky, na kterém se vyhřívala posledních 20 let. Naopak předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) to chápe jako potvrzení faktu, že se ČR plně integrovala do západních struktur a nepatří do problémového regionu. Oba to řekli ČTK na okraj mnichovského fóra, na které přijeli jako hosté.

Podle Vondry se tento ústup z výsluní netýká jen ČR, ale celé střední a východní Evropy. "Samozřejmě díky (americkému) systému protiraketové obrany my a Poláci jsme se vyhřívali na tom výsluní o několik let déle," připustil Vondra a řekl, že na současné pozici Česka se podepsalo i odvolání záměru USA postavit v Brdech radar jako součást amerického protiraketového deštníku v Evropě.

Důvody spatřuje také v odklonu od debaty o rozšiřování NATO, v níž ČR hrála v 90. letech důležitou roli, k tématům vnitřní konsolidace aliance, mise v Afghánistánu a odzbrojení. "Pro nás je to jasná zpráva, že to, co si nějakou zvýšenou energií nebo iniciativou na naší straně nevyvzdorujeme, tak už zadarmo nedostaneme," vyvozuje z toho Vondra.

Češi se musejí přihlásit, aby měli vliv

Týká se to podle něj i nově připravované obranné strategie amerického prezidenta Baracka Obamy. Washington sice už loni při jejím představení avizoval, že nadále počítá se zapojením Česka, podle bývalého ministra pro EU bude ale hlavně záležet na jednotlivých spojeneckých státech, jak silně si řeknou o účast na tomto projektu.

"Takhle by to měli číst i Češi. Buď se nějakým způsobem přihlásí a pak budou mít na ten systém vliv a budou z toho nějakým způsobem těžit a nebo budou čekat, jestli je někdo osloví, a stane se třeba to, že je vůbec nikdo neosloví," míní Vondra, podle něhož je to případ i nedávného oznámení rumunské vlády, že se dohodla s USA na umístění některého z prvků nového protiraketového systému na svém území.

S tím souhlasí i Jan Hamáček. "Já to rozhodnutí rumunské vlády chápu spíš jako snahu se k tomu systému přihlásit ještě před tím, než se vůbec ví, jak bude vypadat, a získat možná trochu náskok před ostatními spojenci," domnívá se zahraničněpolitický expert sociální demokracie.

Írán jako hlavní téma

Hlavním tématem letošní mnichovské bezpečnostní konference se stal jaderný program Íránu, který je pod tlakem Západu, aby své nukleární aktivity podřídil mezinárodnímu dohledu. Předem neavizovaný příjezd íránského ministra zahraničí Manúčehra Mottakího do bavorské metropole ale podle obou českých zástupců k posunutí této problematiky nepřispěl.

Vondra řešení íránské otázky považuje za "běh na delší trať", zatímco Hamáček na něj hledí spíše skepticky. Bude nyní podle něj záležet na mezinárodním společenství, jak se postaví k úhybné taktice Teheránu, a zda najde prostředky, kterými může Írán motivovat k tomu, aby svůj postoj změnil.

Ke stěžejním bodům agendy bezpečnostního fóra patřila i budoucnost Severoatlantické aliance. Ta se bude podle českých politiků zastoupených v Mnichově minimálně částečně odvíjet od výsledku války v Afghánistánu. "NATO nějakým způsobem musí neprohrát Afghánistán," zdůraznil Vondra, podle něhož se i význam a postavení ČR v alianci bude v nejbližší době posuzovat mírou zapojení v tomto konfliktu.

Hamáček, jehož strana je proti navyšování počtu českých vojáků v Afghánistánu, však považuje za chybu redukovat diskuzi o této otázce jen na množství vyslaných posil. Důležité je podle něj také to, co tam vojáci mají dělat, přičemž jako nejpotřebnější v současnosti vnímá výcvik afghánských policistů.