Předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová by chtěla, aby někdo z vysokých představitelů České republiky, nejlépe prezident, vystoupil na oslavách 60. výročí přijetí Charty německých vyhnanců 5. května.
V rozhovoru pro Radiožurnál také uvedla, že drtivá většina sudetských Němců nemá vůči Česku majetkové nároky. Trvá nicméně na svém výroku z 90. let o tom, že Češi za 2. světové války téměř netrpěli. Svaz vyhnanců je střechovou organizací německých vysídleneckých sdružení, mezi nimiž patří k největším Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL).
"Vyhnanci v drtivé většině nemají potřebu říci si zpět o svůj majetek. Je tu však hluboká potřeba dostat třeba od českého prezidenta pozvání k návštěvě bývalé vlasti. Že by sudetským Němcům řekl: 'Jste naši bývalí spoluobčané, jste tu vítáni'," prohlásila poslankyně za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
Steinbachová také nepřímo pozvala Václava Klause na květnové oslavy 60. výročí přijetí Charty německých vyhnanců. "V ní přece stojí, že dotyční chtějí přispět k obnově Evropy, ve které by spolu národy žily v míru. Kdyby třeba přijel český prezident a pronesl řeč, udělalo by mi to radost a sudetským Němcům zvlášť," řekla.
Mezi Polskem a protektorátem byly do očí bijící rozdíly
Předsedkyně BdV v roce 1998 prohlásila, že "Češi za druhé světové války skoro vůbec netrpěli". V rozhlasovém rozhovoru kontroverzní výrok hájila. "Musíme konstatovat, že se s Československem zacházelo jinak než s Polskem. K Čechům se Hitler nechoval výrazně odlišněji než ke svým spoluobčanům v Německé říši," řekla Steinbachová.
Zdůraznila, že vypálení Lidic bylo vlastně pomstou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Mezi okupovaným Polskem a Protektorátem Čechy a Morava byly podle ní "do očí bijící rozdíly".
K vysídlování Němců Steinbachová poznamenala, že ze svých domovů jich byly z Československa nebo Polska vyhnány tisíce "tím nejagresivnějším a nejvíce barbarským způsobem" už před přijetím Postupimské dohody, v níž vysídlení humánním způsobem posvětili spojenci. "A když už se na Postupimskou dohodu zaměříme, pak i ona odporovala mezinárodnímu právu a to už tehdy," tvrdí Steinbachová.Humánní podle ní není už vyvlastnění majetku bez nároku na náhradu. To přitom v Československu umožňovaly takzvané Benešovy dekrety, které jsou dodnes trnem v oku sudetským Němcům.
Steinbachová připustila, že "nebýt Třetí říše, tak by se vyhnání v této podobě nikdy nemohlo uskutečnit". Zdůraznila však, že jedno bezpráví "nikdy neospravedlňuje jiné bezpráví".
