Americký prezident Barack Obama zavítá po roce opět do Prahy, aby zde spolu s ruským prezidentem Medveděvem podepsal odzbrojovací dohodu. V pátek informaci oficiálně potvrdil Bílý dům a Obama Česku vzkázal, že ho těší, že souhlasilo s jeho opětovnou návštěvou.
Oba státníci se sjedou do Prahy za necelé dva týdny, tedy ve čtvrtek 8.dubna.
Prezident Obama v pátek ke svojí návštěvě v Praze vydal prohlášení. "Jsem rád, že rok po mé návštěvě v Praze souhlasila Česká republika, blízký přítel a spojenec USA, s návrhem hostit podpis smlouvy," uvedl.
Před rokem tu hlava Spojených států při proslovu na Hradčanech slíbila svět bez jaderných zbraní. Odzbrojovací smlouva naváže na historickou dohodu START z roku 1991 a bude prvním konkrétním výsledkem Obamovy "pražské" vize.
Mluvčí ministerstva zahraničí Filip Kanda už ve středu HN a ostatním médiím sdělil, že Američané českou stranu o svém přání informovali a že česká diplomacie s možností podpisu v Praze souhlasí.
Praha se zviditelní
Podle expertů a politiků má lokalizace podpisu smlouvy do Prahy dva hlavní důvody: je to symbolické završení výzvy Baracka Obamy a také město, na kterém se USA a Rusko dokázaly shodnout.
"Pro Českou diplomacii to žádný velký význam nemá, Praha bude místem, kde byla podepsána jedna z mnoha smluv. Pro Česko a jeho marketing ale ano. Úlohy hostitele se ujme dobře," řekl bývalý velvyslanec v USA a senátor Alexandr Vondra (ODS).
Rovněž Lubomír Zaorálek, expert ČSSD na zahraniční politiku, si myslí, že akce Česko zviditelní. "Je to skvělé připomenutí Prahy a České republiky v zahraničních médiích, nepřímá propagace země, ale nejen to, jde i o politický obsah," řekl ČTK Zaorálek. Usazení podpisu do Prahy je podle něj také výzvou pro Česko a celou EU, aby se k procesu odzbrojování připojily, například otevřením debaty o stažení taktických nukleárních zbraní z Evropy.
Analytik Jiří Skoupý si nemyslí, že by Obama nyní přijížděl kvůli nějakým "speciálním poutům" k Česku.
Detaily smlouvy
Bílý dům v pátek zároveň odhalil detaily dohody START1 připravné k podpisu. Dokument o odzbrojení omezí počet jaderných hlavic na každé straně 1550 kusů, na 700 pak bude snížen počet nosičů jaderných zbraní - raket, letadel a ponorek. Oznámil to Bílý dům poté, co americký prezident Barack Obama telefonoval o detailech smlouvy se svým protějškem Dmitrijem Medveděvem.
Zdroje blízké odzbrojovacím rozhovorům podle zahraničních médií informovali, že americké straně se podařilo dosáhnout toho, že problematika protiraketové obrany není zahrnuta do textu smlouvy. Podle dřívějších informací by problému amerického protiraketového štítu měl být věnován jeden z doprovodných dokumentů.
Dokument údajně obsahuje zásadu předávání informací o testovacích startech raket, čemuž se Rusko vzhledem k vlastnímu vývoji nové strategické rakety chtělo vyhnout. Součástí smlouvy jsou nová kontrolní ustanovení, které jsou ve srovnání s předešlou smlouvou jednodušší a levnější. Obě strany budou ovšem mít možnost kontrolovat všechny aspekty jejího dodržování.
Aby smlouva vstoupila v platnost, musí projít ratifikačním procesem v americkém Senátu a ruské Státní dumě.
Hlavní body rusko-americké smlouvy o snížení počtu jaderných zbraní, která má být podepsána 8. dubna v Praze, jak je zveřejnil Bílý dům. Smlouva má nahradit smlouvu START 1, jejíž platnost vypršela loni v prosinci.
- Smlouva má tři části: 1) samotný text smlouvy; 2) protokol obsahující dodatečná práva a povinnosti, jež se vztahují k podmínkám smlouvy, a 3) technické dodatky k protokolu. Všechny tři části budou právně závazné. Smlouvu musí ratifikovat americký Senát a ruská Státní duma.
- Ve smlouvě se obě strany zavazují, že podstatně sníží počty svých strategických zbraní, a to do sedmi let od data, kdy smlouva vstoupí v platnost. Strukturu svých strategických zbraní si může určit každá strana, ovšem v rámci souhrnných limitů stanovených ve smlouvě.
- Souhrnné limity:
a) počty jaderných hlavic - maximálně 1550; tento limit je o 74 procent nižší, než byl limit ve smlouvě START 1 z roku 1991, a o 30 procent nižší než limit z tzv. moskevské smlouvy (SORT) z roku 2002;
b) kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky);
c) samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní (rakety, letadla a ponorky); tento limit je méně než poloviční oproti příslušnému limitu staré smlouvy START.
- Smlouva obsahuje ověřovací mechanismus, který kombinuje příslušné zásady ze smlouvy START 1 s principy novými, ušitými na míru limitům v nové smlouvě. Tato opatření zahrnují inspekce na místech, výměnu údajů a ohlašovací povinnost vztahující se ke strategickým útočným zbraním a zařízením, které jsou zmíněny ve smlouvě. Pro zvýšení transparentnosti smlouva také stanoví výměnu dálkových měření.
- Doba platnosti smlouvy bude deset let, pokud ji mezitím nevystřídá jiná následná smlouva. Strany se mohou dohodnout na prodloužení smlouvy na dobu maximálně pěti let.
- Smlouva zahrnuje doložku o odstoupení od smlouvy, která je standardní u smluv o kontrole zbrojení.
- Poté, co tato smlouva vstoupí v platnost, přestane platit smlouva o snížení stavu strategických útočných zbraní (tzv. moskevská smlouva, SORT).
- Smlouva nijak neomezuje testování, vývoj a rozmístění současného ani plánovaného amerického protiraketového štítu a neblokuje ani vývoj současných a plánovaných amerických konvenčních raket dlouhého doletu.
