Polsko postihlo největší neštěstí od druhé světové války. Při havárii vládního letadla, které mířilo s politiky uctít památku Poláků zavražděných za druhé světové války v ruské Katyni, zahynula velká část polské vládní elity včetně prezidenta Lecha Kaczyńského.

Povinnosti prezidenta převzal předseda horní komory parlamentu Bronislaw Komorowski, který již vyhlásil týdenní státní smutek, kdy se například neuskuteční kulturní a sportovní akce.

Mluvčí vlády oznámil, že prezidentské volby se uskuteční dřív než v dosud plánovaném podzimním termínu. A své nové vedení musí hledat i armáda, centrální banka či řada státních institucí.

Bez hlavy Polsko i armáda

Polsko se havárií ocitlo nejen bez hlavy státu, ale například i prakticky kompletního velení svých ozbrojených sil, šéfa centrální banky či tří místopředsedů dolní komory parlamentu.

Osmaosmdesátičlenná delegace letěla uctít památku tisíců Poláků, které před sedmdesáti lety za druhé světové války popravili Sověti v Katyni – malé vesnici nedaleko Smolenska v západní části Ruska. A právě ve Smolensku při nepovedeném přistávacím manévru letadlo zavadilo o stromy a začalo hořet. Nikdo z cestujících ani posádky havárii nepřežil.

Poláci současnou tragédii označují za neuvěřitelnou a symbolickou. Už při tehdejším katyňském masakru, jehož oběti letěli polští politici uctít, totiž přišla o život značná část polské inteligence.

Druhá Katyně

Sovětská NKVD s diktátorem Josipem Stalinem v Katyni nechala v letech 1940 až 1941 postupně popravit značnou část z 25 tisíc polských válečných zajatců, především z řad důstojníků armády a inteligence.

A polská média i politici už současnou havárii srovnávají s tehdejším masakrem. "Je to další neštěstí po Katyni. Tam se nám snažili setnout hlavu a teď tam také zahynula elita našeho národa," komentoval dnešní události první postkomunistický prezident Polska Lech Walesa.

"Je to tragický konec pro tragické město: 70 let po masakru v Katyni Polsko na tom samém místě ztrácí opět část své elity," napsala v reportáži z místa neštěstí agentura DPA.

Proč letěli všichni spolu?

Polská média se už ovšem ptají, jak je možné, že tolik špiček armády i státu letělo v jednom letadle. A poukazují především na to, že na palubě bylo všech pět nejvyšších velitelů armády.

"V jednom okamžiku byla armáda zbavena velení," napsal dnes list Gazeta Wyborcza. "Kdo připustil, aby všichni tito lidé byli na palubě jednoho stroje?" ptá se v komentáři deník.

V Polsku neexistují předpisy, které by se týkaly společných letů nejvyšších představitelů země, řekl redakci polský odborník na letectví Grzegorz Holdanowskicz. Pád vládního letadla je podle něj ponaučením, z něhož je třeba vyvodit závěry do budoucna.