Hned několik polských expertů, sociologů a novinářů, které HN oslovily se žádostí o pohled na to, jak sobotní tragédie u Smolenska ovlivní polskou společnost, se odmítlo k této otázce vyslovit.

"Nikdo neví, co bude. Něco takového jsme nezažili," tak by se dala zformulovat jejich nejčastější odpověď.

Vzhledem k rozsahu tragédie, která postihla politiku, armádu, státní úřady i nevládní sektor, se však nabízí řada otázek, na které si budou muset Poláci v nejbližší době odpovědět.

Jak tragédie zasáhne polskou společnost?

Katyň z roku 1940 představuje jedno z největších historických traumat Poláků, které si předávají mezi sebou generace. Proto má nová tragédie spojená s tímto místem hlubokou symboliku.

V davu, který včera vítal rakev s ostatky prezidenta ve Varšavě byli všichni, nikoli jen stoupenci konzervativního proudu, který prezident Lech Kaczyński reprezentoval. "Všichni jsou tím nesmírně pohnuti, snad by se to dalo srovnat se smrtí Jana Pavla II., ale to byl člověk řekněme z jiného světa," říká Igor Janke, komentátor konzervativního listu Rzeczpospolita.

"Tohle byli politici a tahle událost nám ukázala, jak směšné a malicherné jsou politické spory. Doufám, že by ta událost mohla změnit náš veřejný život," dodává.

Kdy budou volby nového prezidenta?

Podle ústavy přebral pravomoci hlavy státu maršálek Sejmu Bronislaw Komorowski. Jeho role bude nyní nezáviděníhodná, protože je zároveň největším favoritem prezidentských voleb. Ty se původně měly konat na podzim.

Nyní je bude muset Komorowski vyhlásit v termínu do 74 dnů od úmrtí hlavy státu. Prezidentské volby jsou přímé.

Jak bude ale vypadat kampaň a zda a kdo bude kandidovat za konzervativce, které měl reprezentovat zemřelý prezident, se nyní nikdo v Polsku neodvažuje odhadnout.

"Nikdo neví, co bude, zda se Jaroslaw Kaczyński (bratr-dvojče zemřelého prezidneta) rozhodne kandidovat, nebo ne, jak bude vypadat kampaň, to teď opravdu netušíme," říká Igor Janke.

Jak se budou vyvíjet polsko-ruské vztahy?

Ruské televize v sobotu ani nepřerušily vysílání kvůli zprávě o tragédii, prezident Dmitrij Medveděv ovšem na dnešek vyhlásil státní smutek. Premiér Putin se ještě v sobotu setkal s polským premiérem Donaldem Tuskem, s nímž o tři dny dříve společně uctili památku obětí v Katyni. To se pokládá za významný krok ke sblížení obou politických reprezentací poté, co je poněkud vyhrotila i politika zemřelého prezidenta Kaczyńského.

Tragédie by mohla oba státy svým způsobem sblížit. Jeden z ruských celostátních kanálů například na včerejší večer mimořádně zařadil vysílání celovečerního filmu Katyň režiséra Andrzeje Wajdy o masakru polských důstojníků. Jen před dvěma týdny ho vysílal kanál Kultura.

"Poláci, promiňte, že vám Rusko přineslo další neštěstí," napsal včera na svém blogu komentátor rádia Echo Moskvy Matviej Ganapolski. K polskému velvyslanectví v Moskvě lidé nosili květiny, velký zájem lidí i médií byl o zádušní mši v nedalekém kostele. "Katyň dlouhá desetiletí rozdělovala polský a ruský národ. Tragická oběť, kterou jsme museli podstoupit, by měla vést oba národy k tomu, aby k sobě zase našly cestu," zaznělo v kázání.

Jak budou na tragédii reagovat finanční trhy?

Mezi oběťmi tragédie byl i guvernér národní banky Slawomir Skrzypek, kterého nyní prozatím nahradí viceguvernér Piotr Wiesiolek. Polská centrální banka v pátek poprvé po deseti letech intervenovala na finančních trzích, aby oslabila zlotý, který byl podle názoru Poláků příliš silný. Včera po celý den experti na polských finančních serverech diskutovali, zda se v pondělí po otevření trhů zlotý ocitne pod tlakem spekulantů a převažující závěr byl, že polská měna se nemá čeho obávat. První hodiny obchodování možná budou napínavé, ale centrální banka dala najevo, že i bez svého šéfa je připravena hájit národní měnu.

Jak se vzpamatuje polská armáda ze ztráty velení?

Polští vojáci jsou katastrofou otřeseni. Katyň je silným symbolem porážky armády, která má v polských dějinách úplně jinou tradici než například v Česku. Polská armáda vždy měla prestižní roli ve společnosti. V letadle zahynuli kromě náčelníka generálního štábu i velitelé všech čtyř druhů vojsk (pozemního, námořního, leteckého, speciálních sil) a koordinátor zahraničních misí.

Armáda okamžitě vyhlásila pohotovost, na místa velitelů nastoupili jejich zástupci, každý druh vojska aktivoval komisi pro řízení ve výjimečné situaci. "O paralýze velení armády nemůže být ani řeči," řekl novinářům mluvčí generálního štábu plukovník Sylwester Michalski.

Kdy se život v Polsku vrátí do normálních kolejí?

Šok Poláků je natolik velký, že je vůbec otázkou, zda třeba politické soupeření a tvrdé mediální útoky budou vůbec někdy stejné jako dřív. Hodně napoví průběh kampaně před prezidentskými volbami. Nejvíce zasažen byl tábor konzervativců, z něhož pocházel prezident Lech Kaczyński, který do letadla pozval řadu lidí, kteří se do svých funkcí dostali za vlád jeho bratra Jaroslawa Kaczyńského v letech 2005 až 2007.

Martin Ehl
s přispěním Jana Machonina


Katyň 1940

1939-1940

Po přepadení Polska skončilo v sovětském zajetí ve třech táborech na západě Ruska na 22 tisíc polských zajatců, převážně vojáků, kteří byli v civilu elitou národa - učiteli, lékaři apod. Z rozhodnutí vedení sovětské komunistické strany byli popraveni a pohřbeni v masových hrobech.

1942-1943

Masové hroby odkryli nacisté, kteří oblast okupovali, poprvé u vesnice Katyň, jež se stala symbolem masakru. Sovětský svaz obvinil z masakru nacisty.

1944-1989

Komunisté potlačovali pátrání po osudu zajatců, oficiální verze hovořila o zabití nacisty. Zejména polský exil se snažil pravdu odhalit a seznámit s ní svět.

1990

Sovětský vůdce Michail Gorbačov předal Polsku dokumenty, z nichž vyplývá, že masakr spáchala sovětská tajná služba NKVD.

Katyň 2010

Co se mělo dít

Lech Kaczyński se chtěl zúčastnit vzpomínky na katyňský masakr u příležitosti jeho 70. výročí. Premiéři Ruska a Polska se zúčastnili společné vzpomínky minulou středu. Pro prezidenta a vedení armády byla zorganizována slavnost, která se měla odehrát v sobotu.