Měsíční příjmy afghánského prezidenta Hamída Karzáího činí 525 dolarů (necelých 11 tisíc korun), na bankovním kontě nemá ani 20 tisíc dolarů (416 tisíc korun) a nevlastní žádné pozemky ani nemovitost. Vyplývá to z prohlášení o Karzáího majetku, které v neděli vydal národní kontrolní a protikorupční úřad.

Ačkoli prezidentův plat činí pětinásobek afghánského průměru, je hluboko pod příjmem západních politiků. Roční příjem amerického prezidenta Baracka Obamy nebo britského premiéra Davida Camerona je například zhruba 400 tisíc dolarů (přes osm milionů korun).

V prohlášení, které prezident podepsal, se praví, že jeho měsíční plat činí 525 dolarů a že má na dvou německých kontech u Commerzbank 15.325 eur (402.000 korun) a 134 dolarů (2700 korun). V prohlášení stojí také, že prezident nemá žádný nemovitý majetek, ale že jsou v jeho bydlišti šperky a další cennosti v hodnotě 11 036 dolarů (229 tisíc korun).

Prezident se oženil s porodní asistentkou a má s ní syna. V prohlášení není zmínka o majetku Karzáího bratrů a dalších příbuzných. Někteří z nich podnikají v Afghánistánu i v cizině.

Afghánistán je kvůli trvalým bojům s radikály stále nebezpečnou zemí, ale civilisté si nejčastěji stěžují hlavně na všudypřítomnou korupci.

Protikorupční úřad má přehled o příjmech asi 2000 nejvyšších představitelů, k nimž kormě prezidenta patří poslanci, ministři, vysocí armádní a policejní důstojníci a také zástupci provincií. Tento týden začnou být informace o jejich majetku zveřejňovány. Všichni, kdo úřadu nějaké informace zatajili, mohou být stíháni. Podle některých informací vlastní několik vysokých současných i bývalých politiků, mezi nimi i dva z Karzáího zástupců, nemovitosti a majetky za desítky milionů dolarů v Afghánistánu i v cizině.

Někteří z nich se podíleli na sjednávání kontraktů se zahraničními armádami. Policie nyní kvůli podezření z korupce vyšetřuje 17 současných a bývalých ministrů.

Karzáí sice přiznává, že v Afghánistánu existuje korupce, avšak západní sdělovací prostředky prý její míru zveličují. Podle něj je jejím největším zdrojem špatná kontrola miliard dolarů z kontraktů sjednaných na pomoc Afghánistánu.