Těsným výsledkem skončily nedělní parlamentní volby v Kyrgyzstánu. Vítězem se stala strana Ata-Žurt, která je v opozici k prozatímní vládě. V parlamentu bude pravděpodobně zastoupeno pět politických stran, žádná z nich ale nezískala většinu. Podle médií zemi očekává těžké období komplikovaného politického vyjednávání.

Po sečtení víc než 93 procent hlasů získala Ata-Žurt (Země otců) 8,6 procenta z nich, a měla by mít ve stodvacetičlenném jednokomorovém parlamentu 29 poslanců. Na druhém místě skončila sociální demokracie s 8,1 procenta, třetí je se 7,4 procenta hlasů politická strana Ar-Namys (Důstojnost). Poslanecká křesla ještě získaly strana Republika vedená vlivným podnikatelem Omurbekem Babanovem a prozápadněji orientovaná Socialistická strana Ata-Meken. Volební účast přesáhla 56 procent.

Směr Rusko

Kdo očekával vítězné tažení kyrgyzských reformátorů, musí být podle kyrgyzských médií zklamán. Vítězná strana Ata-Žurt sdružuje řadu stoupenců svrženého režimu Kurmanbeka Bakijeva a hlásá ideje kyrgyzského nacionalismu.

Ve volbách uspěla i strana Ar-Namys bývalého kyrgyzského premiéra Felixe Kulova, která samu myšlenku parlamentní demokracie odmítá a prosazuje silnou prezidentskou správu podle ruského modelu.

Sociální demokracie a strana Ata-Meken, v jejichž čele stojí protagonisté dubnového povstání proti Bakijevovi, získaly ve stodvacetičlenném parlamentu dohromady jen 45 hlasů.

Silnou podporu bude mít v budoucím parlamentu myšlenka těsné spolupráce s Ruskem. Velký počet poslanců napříč politickými stranami podle zpravodajského serveru Vesti.kg spoléhá na Moskvu jako na záruku kyrgyzské stability. Pro Spojené státy prý bude nejspíš platit opak. " Vyhlídky americké vojenské základny v Manasu se po volbách značně zhoršily," soudí analytik Kirill Lucjuk.

Politici, pozorovatelé i kyrgyzská média se shodují v názoru, že průběh voleb byl čestný a demokratický. Kyrgyzstán byl zřejmě v neděli svědkem prvních zcela svobodných voleb v dějinách celé Střední Asie. Poprvé nebyl ani uměle zvyšován údaj o volební účasti. Ústřední volební komise nicméně obdržela řadu stížností na průběh hlasování, zejména na skupování volebních hlasů a nezákonnou volební agitaci během hlasování.

Prezidentka Roza Otunbajevová označila v prvním povolebním projevu hlasování za projev odpovědného přístupu občanů k prvním svobodným a demokratickým volbám. "Všichni Kyrgyzstánci ve městech i na venkově mohli přijít do volebních místností a bez nátlaku, diktátu a machinací hlasovat pro ty strany, které mohou hájit jejich zájmy," řekla prezidentka.

Podle shodných názorů kyrgyzského tisku čeká zemi komplikované povolební jednání o koaliční vládě. První předpovědi analytiků hovoří o souboji bloku probakijevsky orientovaných stoupenců vlády tvrdé ruky s reformátorskými zastánci parlamentní demokracie evropského typu. Vliv osobních vazeb a tradičního klanového a rodového uspořádání ale může podle kyrgyzských médií jakékoli předpovědi snadno zvrátit.