V New Yorku v úterý začal první civilní soud s vězněm, který byl zadržován ve věznici pro podezřelé z terorismu na americké základně Guantánamo. Obviněný Ahmed Khalfan Ghailani původem z Tanzanie je obžalován z podílu na atentátech na americká velvyslanectví v Keni a v Tanzanii v roce 1998 a hrozí mu doživotní vězení. Státní žalobce se rozhodl trvat na otevření procesu, přestože soudce minulý týden zakázal obžalobě použít výpověď klíčového svědka, uvedla agentura AP.
Žalující strana, tedy stát, nemohla kvůli zákazu soudce povolat jako svědka Husseina Abebeho, který údajně obžalovanému prodal výbušniny použité při útocích. Vyšetřovatelé získali informace o svědkovi pomocí krutého vyšetřování v zámořských věznicích Ústřední zpravodajské služby (CIA), a proto je svědectví podle soudu nepřípustné.
Americká vláda uvažovala, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Nakonec se ale rozhodla pokračovat v procesu bez klíčového svědka. Podle právních odborníků oslovených AP je ztráta části důkazů cenou za to, že jsou podezřelí z terorismu souzeni před civilním soudem, a ne před vojenským tribunálem.
Proces je zkouškou Baracka Obamy
Ghailani je podezřelý, že připravil výbušniny pro pumové útoky na americké velvyslanectví, při nichž zahynulo 224 lidí. Šestatřicetiletý Tanzanec vinu popírá a tvrdí, že nevěděl, že nálože poslouží k teroristickému útoku.
Proces s Ghailanim je považován za zkoušku pro vládu Baracka Obamy, který nařídil postavit některé vězně z Guantánama před civilní soudy. Proti jeho plánu protestovali především republikáni, podle kterých pobyt vězňů na americkém území představuje bezpečnostní riziko. Civilní soud také přináší další úskalí, a sice že porota musí o vině rozhodnout jednomyslně. U vojenských soudů stačila dvoutřetinová většina.
Obama po svém nástupu do funkce slíbil, že kontroverzní věznici na Guantánamu do roka uzavře. Slib ale nesplnil a v zařízení, kterým prošlo na 800 vězňů, je dosud zadržováno asi 180 lidí.
