Americký prezident Barack Obama na summitu NATO v Lisabonu prohlásil, že se organizace poprvé dohodla na systému protiraketové obrany, který bude krýt území všech členských zemí Severoatlantické aliance. Součástí protiraketového systému mají být antirakety Spojených států a také radar umístěný v Evropě. Země NATO do propojení existujících protiraketových systémů se systémem americkým investují asi 200 milionů eur (asi 4,9 miliardy korun).

"S radostí oznamuji, že vůbec poprvé jsme se dohodli na rozvoji systému protiraketové obrany, který je s to dostatečně pokrýt evropské území NATO a jeho obyvatelstvo, stejně jako Spojené státy," citovala Obamu agentura AFP.

"(Systém) nabízí úlohu pro všechny naše spojence. Reaguje na hrozby dneška," řekl dále o záměru Obama. "Těšíme se na sobotní jednání s Ruskem, se kterým bychom chtěli rozvinout spolupráci i v této oblasti, protože čelíme mnoha podobným hrozbám."

Severoatlantická aliance současně na summitu v Lisabonu schválila svou novou strategii na příštích deset let. Chce reagovat na nové výzvy a hrozby 21. století. Na tiskové konferenci to oznámil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

"Je to akční plán," řekl novinářům Rasmussen. Nový strategický koncept vymezuje, jaký prostor by aliance měla mít v globalizovaném světě a jak by měla čelit novým či narůstajícím hrozbám, jako jsou kybernetické útoky či nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení. Nahradí starší strategii aliance z roku 1999, tedy ještě z doby před teroristickými útoky na Spojené státy z 11. září 2001.

Strategie potvrzuje dřívější závazky, že úkolem NATO je obrana území jeho členů a to, že v případě útoku na jednoho z nich se aliance za něj postaví. Kromě toho ale říká i to, že spojenci mohou působit i mimo území členů NATO.

Klaus: Jsme v principu pro

"Myslím si, že je to docela pozitivní koncepce, kterou protlačuje nový generální tajemník NATO pan (Anders Fogh) Rasmussen - zatáhnout Rusko do toho. Čím víc bude dialogu, čím více spolu budou země mluvit, tak to, já myslím, že je určitě dobře," řekl prezident Václav Klaus krátce před začátkem jednání. "Jestli Rusko bude chtít detailně spolupracovat, já nemohou říct, ale náznaky jsou, že ano," dodal.

"My v principu jsme pro... To je pozice, kterou zde budeme zastávat," nastínil postoj Prahy k protiraketovému deštníku NATO prezident, který vede českou delegaci. V ní je i premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.

Ze slov premiéra Petra Nečase vyplynulo, že Česká republika se zapojí do budoucí protiraketové obrany Severoatlantické aliance, která by měla pokrýt celé území bloku. Za minimum, kterým by ČR mohla přispět, je podle Nečase umístění střediska včasného varování na českém území.

"Musím říci, že považuju tu účast v podobě střediska včasného varování za jakési minimum. Určitě budeme chtít širší zapojení," nastínil české ambice na budování štítu Nečas. Mimo jiné zmínil oblast vojenského výzkumu.

"Dovedu si představit i středisko, které bude mít významnější vliv na systém řízení, velení a získávání informací v rámci protiraketové obrany. Že to nebude pouze malé středisko s několika počítači, ale mohlo by to být skutečně i větší středisko," dodal.