Spor kolem Lioua

Spor se přesunul i do diplomatických záležitostí. Čínská delegace se v mexickém Cancúnu, kde se koná konference OSN o ochraně ovzduší, odmítla sejít s delegací Norska. "Čína v udělení Nobelovy ceny zjevně spatřuje křižácké tažení Západu proti její formě vlády," řekl norský premiér Jens Stoltenberg, který v Mexiku norskou delegaci vede.

Čínští diplomaté se údajně snaží přinutit občany čínského původu, kteří žijí v Norsku, k účasti na demonstraci proti Nobelově ceně. Protest je svolán na pátek. Diplomaté prý hrozí členům komunity perzekucí v případě, že se na akci nedostaví. Právník čínských aktivistů Li Che-pching řekl, že reakce čínské vlády na cenu pro Lioua by měla Západu otevřít oči a ukázat mu rozdíly mezi jeho hodnotami a těmi, které vyznává Čína.

Liou byl v roce 1989 jedním z vůdců protestů na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) a v 90. letech byl tři roky vězněn. Loni byl odsouzen k 11 letům vězení za sepsání výzvy Charta 08 vybízející k demokratizaci země. Nobelova cena mu byla udělena 8. října.

Ochránci lidských práv ve čtvrtek znovu požádaly Čínu o propuštění  Liou Siao-poa. Vystupňovali tak svou kampaň před pátečním udělováním Nobelovy ceny za mír, kterého se oceněný Liou nebude moci zúčastnit. Předseda výboru, který o udělování Nobelových cen rozhoduje, přitom prohlásil, že Liouovo ocenění nebylo namířeno proti Číně a že mělo vyzdvihnout "čínský lid".

Čína zamítla všechny žádosti o Liouovo propuštění a poprvé ve čtvrtek udělila vlastní vyznamenání za zásluhy o mír. Konfuciovu cenu míru přiřkla bývalému tchajwanskému viceprezidentovi Lien Čanovi, a to za úsilí o budování vztahů mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem. Cena mu měla být udělena v Pekingu, ale Lien si pro ni nepřijel.

Před asi stovkou novinářů ji místo Liena předali vystrašené malé holčičce, která pak do objektivů ukazovala svazek bankovek. S cenou se totiž pojí odměna v přepočtu asi 285.000 korun. Tchajwanští poslanci hodnotili akci Pekingu jako zábavnou. "Je to neoficiální ocenění, nehodláme ho komentovat," řekla jedna z nich.

Asi desítka nevládních organizací ve čtvrtek v prohlášení požádala Čínu, aby dokázala svůj respekt k univerzálnímu i vlastnímu právu a Lioua propustila.

Totéž požadovala ve čtvrtek asi stovka demonstrantů, která se shromáždila před čínským velvyslanectvím v Oslu. Účastníkům manifestace se nepodařilo předat zaměstnancům ambasády protestní petici - pod kterou se podle organizace Amnesty International podepsalo ve světě přes 100.000 lidí, protože jim nikdo neotevřel dveře. "Pošleme jim ji faxem nebo e-mailem," řekl zástupce AI.

Filipíny a Srbsko se podle agentury Reuters dostaly pod tlak bojovníků za lidská práva za to, že ustoupily nátlaku Pekingu a připojily se k asi dvacítce zemí, jež odmítly účast na slavnostním předávání ceny. Mezi těmito 19 státy byla také Kolumbie, která ale podle posledních zpráv své rozhodnutí změnila a na ceremoniál svého zástupce vyšle.

Místo Lioua prázdná židle s fotografií

"Není to cena proti Číně. Je to cena, která je uctěním čínského lidu," prohlásil podle agentury AFP předseda Nobelova výboru Thorbjorn Jagland v předvečer předávací ceremonie. Jagland, který vystoupil na tiskové konferenci, na níž se zpravidla vyjadřují laureáti, vyzdvihl převratný ekonomický rozvoj Číny. Zdůraznil nicméně, že je zapotřebí vyvíjet tlak, aby tento pokrok doprovázely i politické reformy a otevření občanské společnosti.

V Oslu nebude při předávání ceny Liou ani nikdo z jeho rodiny. Symbolicky za něj bude v sále prázdná židle s fotografií a herečka Liv Ullmannová přečte jeden z jeho textů. Podle Jaglanda neobsazené křeslo bude silným symbolem toho, nakolik byl letošní výběr laureáta trefný.

Oficiální čínský deník Global Times ve čtvrtek podle AFP píše o kampani za Liouovo propuštění jako o "spiknutí" západních států, které se nedokážou smířit se vzestupem Číny a snaží se tak zabránit jejímu dalšímu rozvoji. Letošní udělení Nobelovy ceny za mír deník označil za "politickou frašku". Mluvčí ministerstva zahraničí Ťiang Jü už v úterý hovořila o členech Nobelova výboru jako o klaunech. Ve čtvrtek prohlásila, že "čínský národ a naprostá většina lidí celého světa jsou proti" letošní volbě Nobelova výboru a že by jeho členové měli přiznat, že jejich názor je menšinový.

Zdůraznila, že Liou nebyl odsouzen za své názory, ale za publikování pobuřujících článků na internetu a za vyzývání občanů k podpisu pod tyto texty. Jejich cílem prý bylo svrhnout čínské politické vedení i sociální systém.

Peking ve čtvrtek také ostře kritizoval americké poslance, kteří ve středu odhlasovali rezoluci, v níž oceňují Liouův postoj a žádají jeho propuštění. Podle Číny je to vměšování do jejích vnitřních záležitostí.