Ostře sledované předávání letošních Nobelových cen proběhlo bez hlavního aktéra. Židle vězněného Liou Siao-poa zůstala po celou slavnost symbolicky prázdná.
Předseda Nobelova výboru ve slavnostní síni radnice v Oslu vyzdvihl Siao-poův boj za svobodu a lidská práva. Zároveň také vyzval čínskou vládu k jeho propuštění. Proslov Thorbjörna Jaglanda přítomní hosté, včetně norského krále Haralda V., ocenili potleskem.
"Nenásilí vždy zaujímalo první místo v jeho poselství," prohlásil další člen výboru Geir Lundestad, když připomněl také jeho úsilí o pokojný dialog mezi studenty a čínskou vládou během studentských protestů v roce 1989, které byly násilně potlačeny policisty.
Prázdná židle
Diplom a medaili, která je obvykle laureátům předávána, Jagland poté položil na práznou židli, přichystanou pro Liou Siao-poa.
Právě ona "prázdná židle" je podle Lundestada tím nejpádnějším důvodem, proč byla Nobelova cena udělena právě čínskému disidentovi a ne někomu jinému.
Na radnici v Oslu byly desítky velvyslanců a diplomatů, jejichž země neuposlechly čínské výzvy k bojkotu ceremonie; zastoupena byla mimo jiné česká diplomacie. Zástupci nejméně 15 pozvaných zemí se však dnešní slavnosti nezúčastnili. Jde například o diplomaty z Ruska, Afghánistánu, Pákistánu, Kuby, Iráku, Iránu, Venezuely či Vietnamu.
Na slavnostní předávání nemohla přijet ani Liou Siao-poova manželka, ani jeho nejbližší přátelé. Všichni zůstali v Číně pod dohledem policie. Jeho žena je v domácím vězení dokonce již od října, kdy bylo jmenování oznámeno. V pátek navíc její dům obklíčila policie, aby k ní neměl nikdo přístup.
Nobelovku pro Lioua nikdo nepřevezme. Všichni blízcí jsou ve vězení - čtěte ZDE
Čínské "Nobelovky“ skončily fraškou. Cenu převzala šestiletá holčička - čtěte ZDE
Nobelova cena za mír: Svět disidenta oslavuje, Čína vyhrožuje Norsku - čtěte ZDE
Čína už při říjnovém oznámení rozhodnutí ostře kritizovala. Nyní ještě dodala, že celé předávání je jen politickou fraškou, která rozhodně nevyjadřuje názor většiny světa. Peking totiž Liou Siao-poa odsoudil k 11 letům za podvracení státu.
Na protest proti Nobelovu výboru poté ve chvíli přímého přenosu, Čína nechala vypnout zahraniční televizní stanice, včetně BBC a CNN i některé internetové servery, kde se informace o udělení ceny vyskytovaly.
"Rezolutně odmítáme, aby jakákoli země nebo osoba využívala Nobelovu cenu za mír k vměšování do vnitřních záležitostí Číny nebo k narušování čínské právní suverenity," uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. A přidal se i státní deník Global Times: "Dnes se v norském Oslu odehraje fraška 'Soud s Čínou'." Veřejné mínění Západu se prý snaží tvrdit, že Čína "ztratila tvář a je zahanbena", píše list. Jak ale jedním dechem dodává, Západ nedokáže čínskou veřejnost "oklamat".
V reakci na Nobelovy ceny dokonce Peking vyhlásil první ročník Konfuciových cen, tedy takovou čínskou verzi "Nobelovek". Její historicky první výherce, bývalý tchaj-wanský viceprezident, ale cenu nepřevzal. Komise ji pak symbolicky "v jeho zastoupení" udělila šestileté holčičce, která prý představuje "mírovou budoucnost".
Obama: Zaslouží si ji víc než já
Na ocenění Liou Siao-po reagoval i její loňský laureát, americký prezident Barack Obama. Poznamenal, že si disident cenu skutečně zaslouží a to více než on. "Liou Siao-po si zaslouží toto ocenění mnohem víc, než jsem si ho zasloužil já," uvedl Obama. "Je mi líto, že pan Liou a jeho žena byli připraveni o možnost zúčastnit se ceremoniálu, kterého jsme se loni zúčastnili (má žena) Michelle a já," dodal.
Obama také zdůraznil, že respektuje různé kulturní tradice v různých zemích. Vyjádřil také obdiv k tomu, že Čína dokázala vyvést miliony lidí z chudoby a podpořila tak lidskou důstojnost. "Pan Liou nám však připomíná, že lidská důstojnost také záleží na rozvoji demokracie, otevřené společnosti a vlády práva," poznamenal s tím, že "práva lidských bytostí jsou univerzální a nepatří jednomu národu nebo jednomu náboženství".
Volbu ocenil i mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové, který připomněl, že je právě mezinárodní den lidských práv. "A je příhodné, že v tento den je Nobelovou cenou za mír oceněn muž, který se statečně zasazoval o politické svobody a lidská práva," uvedl Christoph Steegmans. Německo prý lituje neúčasti laureáta na ceremonii a bude usilovat o jeho propuštění.
K výzvám na propuštění se přidala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová a šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.
Bývalý československý a český prezident Václav Havel řekl, že se dnes se svými přáteli raduje z udělení ceny Liouovi. Zároveň vyjádřil lítost, že disident si ocenění převzít nemohl.
"Měli bychom všichni, všude, vždy prokázat odvahu solidarizovat se s lidmi, kteří bojují o lidská práva ve vlastní zemí," reagoval také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.