Server WikiLeaks slibuje, že během příštích dnů zveřejní na čtvrt milionu dokumentů z amerického ministerstva zahraničí USA. Mají se týkat například dění na Korejském poloostrově, íránského jaderného programu i vztahů s Čínou. Sledujeme pro vás na iHNed.cz.
USA se snažily zabránit loňské dodávce ruských zbraní do Venezuely v obavách, že by se tyto zbraně mohly dostat do rukou marxistických povstalců v Kolumbii nebo mexických drogových gangů. Uvedl to v neděli list Washington Post s odvoláním na diplomatické depeše serveru WikiLeaks.
Venezuelský prezident Hugo Chávez proslul silně protiamerickou rétorikou. Venezuela obdržela od Ruska podle Washington Post nejméně 1800 protiletadlových střel.
List citoval americkou diplomatickou depeši z 10. srpna 2009 pro americké ambasády v Evropě a Jižní Americe, podle níž ruský prodej zbraní do Venezuely obnášel "loni přes pět miliard dolarů a stále roste". Depeše rovněž obsahují znepokojení nad španělskými plány prodat Venezuele letadla a hlídkové lodi.
Matt Schroeder z Federace amerických vědců ve Washingtonu řekl listu, že ruské protiletadlové střely patří mezi nejvíce sofistikované na světě a mohou sestřelit stíhačku z výše 5790 metrů.
"Je to největší zaznamenaný transfer v databázi zbraní OSN za posledních nejméně pět let. V Latinské Americe není jiný stát, kde by více hrozil únik, který nakoupil tolik střel," byl citován Schroeder, který zjevně odkazoval na informace, podle kterých Venezuela dodává zbraně kolumbijským povstalcům.
Databáze OSN rovněž ukázala, že v letech 2006 až 2008 Rusko doručilo Venezuele 472 střel a spouštěcích mechanismů, 44 bojových vrtulníků a 24 stíhaček. Tyto nákupy byly financovány z prodeje venezuelské ropy. Depeše prý ukazují, že vláda George Bushe i Baracka Obamy se snažily prodej zbraní zastavit a varovaly Moskvu, že by zbraně mohly skončit v rukou kolumbijských povstalců.
"Počátkem března ministryně (zahraničí Hillary) Clintonová nastolila téma prodeje při jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem," uvádí depeše z loňského srpna.
Depeše z loňského 14. února z Washingtonu do Moskvy zase tvrdila, že počítačové soubory ultralevicové partyzánské organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), která získala kolumbijská armáda, ukazují, že Venezuela se snažila pomoci s dodávkou zbraní pro rebely. Washington v ní také vyjádřil obavy, že střely, které se dostanou do rukou kolumbijské ultralevice, rovněž zapletené do obchodu s drogami, by mohly skončit u mexických drogových kartelů. Chávezova vláda vždy odmítala, že by FARC pomáhala.
Španělsko s prodejem hlídkových lodí a člunů pokračovalo, Washington mu ale zabránil, aby prodalo Venezuele vojenská letadla C-295 a hlídková letadla, protože ta využívala americkou elektroniku. Tehdejší španělský ministr Miguel Ángel Moratinos si podle Washington Post stěžoval, že s nimi USA zacházejí jako s druhořadou velmocí a neuznávají pozitivní kroky Španělska, ale "soustředí se jen na negativní epizody ve vztazích".
