Zrušení bude prospěšné, protože nutnost adaptovat se na časovou změnu má souvislost také se stresem a různými chorobami, prohlásil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Na podzim tak už Rusové nebudou muset posouvat hodinové ručičky o hodinu zpět.
"Rozhodl jsem o zrušení přechodu na zimní čas počínaje letošním podzimem," oznámil Medveděv na setkání s mladými vědci a nositeli vědeckých cen.
Posuny hodinových ručiček každý podzim a každé jaro byly v mnoha zemích světa zavedeny po takzvaných ropných šocích, aby se ušetřily energetické zdroje.
Letní čas je v mnoha zemích ovšem také terčem kritiky. Někteří lidé argumentují tím, že energetické úspory jsou diskutabilní. Například podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta.
Zdravotní potíže a dopravní nehody
V letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září.
Častý argument odpůrců je, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže. Mezi nepříznivé následky letního času podle těchto kritiků patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas či zpět a podobně.
Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu. Podle pravidel Evropské unie se letní čas používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky.
