Severoatlantická aliance by měla podle britského ministra zahraničí Williama Hagua co nejdříve zintenzivnit svoji vojenskou kampaň v Libyi. Hague to v úterý v podvečer řekl novinářům před zasedáním ministrů zahraničí EU v Lucemburku. NATO by podle něj rovněž měla přizvat další země světa, aby se vojenské operace v severoafrické zemi účastnily.
"To (intenzivnější vojenská kampaň) je také důvod, proč Británie dodala další letadlo schopné zasáhnout cíle, které ohrožují libyjské civilisty," řekl Hague. Podle něj by NATO bezpochyby přivítalo, kdyby se podobně zachovaly i další země. "Vždy se dá udělat více," dodal.
Na NATO v současnosti naléhá i Francie, která byla od počátku skeptická k možnosti předání řízení vojenské operace z rukou USA do rukou aliance. "NATO musí dostatečně plnit svou roli a zatím tak nečiní," řekl v rozhovoru pro francouzské rádio France Info francouzský ministr zahraničí Alain Juppé.
Kaddáfí souhlasí s mírovým plánem Africké unie. Povstalci stále chtějí jeho rezignaci - čtěte ZDE
Arabské revoluční jaro ztrácí dech. Platí na něj stařec ze stanu, říká expertka - čtěte ZDE
Británie do náletů proti Kaddáfímu nasadila první pilotku stíhaček Typhoon - čtěte ZDE
Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga bylo během dnešního zasedání ministrů zahraničí EU jasně patrné, že se stále více členských států kloní k názoru, že by NATO nemělo v Libyi jen ničit vybrané Kaddáfího jednotky, ale mělo by přispět i ke změně režimu.
Schwarzenberg si na rozdíl od svých kolegů ale nemyslí, že akce Severoatlantické aliance by byla nedostatečná. "Dokud se držíme přísně mandátu Rady bezpečnosti (OSN), tak bych jí za dostatečnou označil. Pokud ale cíl je nastolit nějaký demokratický režim v Libyi, tak je nedostatečná," řekl novinářům.
Severoatlantická aliance stojí v čele vojenské operace v Libyi téměř dva týdny. První letecké útoky na pozice zastánců současného libyjského vůdce Muammara Kaddáfího ale začaly již 19. března pod vedením USA, přičemž náletů se účastnily především francouzské a britské stroje.
Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena budou nálety pokračovat tak dlouho, dokud bude existovat hrozba pro civilní obyvatelstvo. Podle něj vojenský zásah zachránil v Libyi tisíce životů, především pak před třemi týdny, kdy se Kaddáfího síly chystaly zaútočit na východolibyjské město Benghází, které je baštou rebelů. "Odvedli jsme obrovský kus práce, ale ještě toho musíme udělat stále dost," dodal Rasmussen.
přejít do fotogalerieLibyjští povstalci po pondělních střetech se silami věrnými libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu zaujali pozice asi 40 kilometrů západně od města Adžedábíja. V bojích zahynuli nejméně tři povstalci, které zasáhla raketa.
Útoky Kaddáfího jednotek byly hlášeny také z Misuráty, částečně ovládané povstalci, kde od pondělí zahynulo nejméně sedm lidí. Jak informovala státní tiskové agentury JANA vláda zároveň pohrozila, že pošle ozbrojené civilisty na každého, kdo se pod záminkou humanitární pomoci pokusí k obleženému městu přiblížit.
Přístup bude prý umožněn pouze Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Turecká humanitární organizace IHH oznámila, že do Misuráty ve středu vypraví loď s potravinami, sušeným mlékem, léky a mobilní nemocnicí.
Nucená podpora Kaddáfímu
Podle televize Al-Arabíja byly od počátku povstání proti Kaddáfímu z Misuráty odvlečeny stovky obyvatel. Někteří byli převezeni do Tripolisu, kde se prý museli účastnit demonstrací na podporu libyjského vůdce.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International oznámila, že má důkazy o válečných zločinech, jichž se dopustily Kaddáfího síly. Kaddáfího jednotky podle ní úmyslně zabíjely neozbrojené protestující nebo střelou zezadu do hlavy vraždily zajaté povstalce.
Na druhé straně libyjská státní televize přišla se zprávami, že při pondělním náletu NATO na město Kikla, které leží více než 100 kilometrů na jih od Tripolisu, zahynula řada civilistů a policistů. Bližší podrobnosti ale už televize nesdělila.
