Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange uspěl se svou žádostí o azyl v Ekvádoru. Ve čtvrtek to médiím řekl ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patiño. Rozhodnutí Ekvádoru poskytnout zakladateli kontroverzního serveru azyl však nic nemění na situaci a Assange bude vydán do Švédska. Oznámilo to ve čtvrtek britské ministerstvo zahraničí.

"Děkuji Ekvádoru," zareagoval španělsky na zprávu o udělení azylu přes svůj účet na Twitteru Assange, který se skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Oznámení přišlo krátce poté, co Londýn zdůraznil, že Australana Assange nenechá odjet jinam než do Švédska. Britové se již dříve rozhodli vyhovět žádosti švédské justice o Assangeovo vydání.

Ekvádor v noci na čtvrtek pobouřilo, když Británie prohlašovala, že by se jeho ambasáda mohla stát terčem policejního zásahu, pokud by Assange nebyl předán britským úřadům.

"Spojené království nám dnes pohrozilo, jasně a v písemné formě, že by mohlo vtrhnout na naši ambasádu v Londýně, jestliže Ekvádor odmítne vydat Juliana Assange," citovala z Patiňova rozhořčeného prohlášení po setkání s prezidentem Rafaelem Correou agentura Reuters. Výhrůžka prý byla ústně tlumočena také ekvádorskému velvyslanci v Londýně.

"Nejsme britská kolonie," dodal šéf ekvádorské diplomacie.

Bývalý ekvádorský velvyslanec v Londýně Mauricio Gandara ale řekl agentuře AP, že odmítá takové hrozbě uvěřit.

V USA Assangeovi hrozí trest smrti

Jednačtyřicetiletý Australan Assange se skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně od 19. června. Požádal tam o azyl poté, co britský soud rozhodl o jeho vydání do Švédska.

Švédští vyšetřovatelé Assange zatím z ničeho neobvinili, vyšetřují ho však pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě švédské spolupracovnice WikiLeaks.

Assange tvrdí, že se ničeho protizákonného nedopustil. Obvinění považuje za politicky motivovanou mstu za činnost serveru WikiLeaks, který v roce 2010 zveřejnil desítky tisíc tajných dokumentů americké armády a diplomacie. Assange také tvrdí, že mu ve Švédsku hrozí vyhoštění do USA a že by ve Spojených státech mohl být odsouzen k smrti.

Výběr hlavních událostí v kauze Juliana Assange

21. srpna 2010 - Agentury s odvoláním na švédský deník Expressen a policejní zdroje uvedly, že Assange je podezřelý z toho, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Assange obvinění odmítl a stockholmská prokuratura ještě týž den zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené.

22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění.

18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku.

24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl odvolání Assange proti mezinárodnímu zatykači.

7. prosince 2010 - Assange na švédskou žádost zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.

14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240.000 liber (7,1 milionu Kč). Assange poté žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.

24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska.

2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání.

16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něho proti vydání odvolal.

30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange posléze soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v polovině června zamítnuta.

19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.

15. srpna 2012 - Britské úřady údajně pohrozily Ekvádoru, že vstoupí na území jeho londýnské ambasády a Assange zatknou.

16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi politický azyl.