Náklad vysoký jako čtyřpatrová budova a těžký jako stádo slonů se vypravil na cestu přes západoamerického Los Angeles. Nejmladší z amerických raketoplánů Endeavour totiž míří z letiště do muzea, kde bude od konce října vystaven.
Kvůli přesunu vesmírného korábu z hangáru do Kalifornského vědeckého střediska losangeleské úřady musely pokácet na 400 stromů a dočasně odstranily stovky sloupů elektrického vedení a pouličního osvětlení i několik semaforů.
Zejména za kácení se nevídaný přesun stal terčem kritiky místních obyvatel. Kalifornské vesmírné středisko však slibuje, že za pokácené stromy nechá vysázet 1000 nových. Přestože se většina pozornosti zaměřila na pokácené stromy – přesně jich bylo 393 – stejně náročné bylo právě zpevňování vozovek.
Inženýři, kteří akci plánovali, došli k názoru, že ulice LA neunesou celou váhu transportu – podle podle Los Angeles Times zhruba 80 tun. Posbírali tedy mapy rozvodů vody, plynu i odpadu, aby mohli zajistit jejich ochranu.
Tento týden tak dělníci museli citlivá místa trasy zpevnit 2700 velkých ocelových plátů a zalít je betonem, aby byl pro raketoplán průjezd co nejhladší.
K vesmírné stanici ISS vyrazila první soukromá loď. Veze zásoby pro astronauty - čtěte ZDE
Rusko hledá kosmonauty. Zájemců je málo a jen se školními znalostmi - čtěte ZDE
Nejzrádnější manévr nastane na losangelském Crenshaw Drive, kde bude raketoplán jen o desítky centimetrů míjet budovy po obou stranách silnice. Aby měl Endeavour co nejvíce místa, zvedne se ulice na úroveň chodníků.
Endeavour pojede ulicemi Los Angeles maximálně rychlostí dvě míle za hodinu (tedy asi 3,5 km/h) a celkem musí ujet 12 mil (více než 19 kilometrů) dlouhou cestu. Jakýkoli větší poryv větru nebo špatné počasí může cestu výrazně zkomplikovat.
V muzeu bude pro Endeavour připraven nový pavilon, který se veřejnosti otevře 30. října.
Podívejte se, jak se Endeavour dříve vydal na poslední let směrem k Los Angeles
Endeavour vzlétl směrem k Los Angeles
Poslední mise s Krtečkem
Nejmladší z amerických raketoplánů byl uveden do provozu v roce 1992 jako náhrada za Challenger zničený při katastrofě v roce 1986. Do vesmíru letěl pětadvacetkrát, strávil v něm 299 dní, při nichž Zemi obletěl 4671krát a urazil vzdálenost téměř 200 milionů kilometrů.
Do historie kosmonautiky se Endeavour zapsal přinejmenším dvakrát: v roce 1993 jeho posádka odstranila poruchu na Hubblově vesmírném teleskopu, o pět let později to byl právě Endeavour, který začal na oběžné dráze budovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Svou poslední misi absolvoval loni, kdy astronaut Andrew Feustel vzal na palubě do vesmíru i postavu českého Krtečka.
Program raketoplánů, který vedle exploze Challengeru silně poznamenala také tragická nehoda Columbie v roce 2003, loni zejména kvůli vysokým finančním nákladům NASA ukončila. Všechny raketoplány během své éry ve vesmíru strávily 1333 dní a nalétaly na 870 milionů kilometrů. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic.
Endeavour vzlétl směrem k Los Angeles
