Vědci jsou zřejmě krůček od vůbec prvního přímého pozorování temné hmoty, která tvoří podstatnou část vesmíru. Ukazují to první výsledky experimentu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), které zpracovává mezinárodní tým v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) nedaleko švýcarské Ženevy.

Temná hmota

Temná hmota je označení hypotetické formy hmoty. Její existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami. O povaze temné hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že temnou hmotu lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou.

O existenci temné hmoty poprvé referoval v roce 1933 švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky, který narazil na nesrovnalosti při studiu rotací galaxií. Na rozdíl od temné energie není temná hmota rozložena v prostoru rovnoměrně. Díky přitažlivé gravitaci tvoří shluky podobně jako viditelná hmota, která je k těmto shlukům také přitahována.

Zdroj: Wikipedie

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Samuel Ting, který v čele tohoto výzkumu v CERN stojí, očekává další důkazy v řádu měsíců.

Odborníci tvrdí, že detektor kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS), který byl na ISS nainstalován v roce 2011, zjistil první náznaky temné hmoty. Ačkoli tato hmota společně s temnou energií tvoří odhadem až 96 procent vesmíru, nebyla nikdy přímo pozorována a odborníci o ní vědí jen velmi málo.

Vědci v záznamech AMS objevili nárůst pozitronových částic, které mohly vzniknout rozpadem temné hmoty. "V nadcházejících měsících nám bude AMS schopen upřesnit, zda tyto pozitrony jsou signálem temné hmoty, nebo jsou jiného původu," řekl Ting.

Fyzik Michael Turner z univerzity v Chicagu podle AP považuje hledání doposud tajemné hmoty za detektivní příběh, který po 80 letech pátrání spěje ke svému závěru.