Americké rozhlasové stanice nemusejí platit poplatky nahrávacím společnostem za vysílání písní, zatímco v Evropě je to běžná praxe. Evropské automobilky nemohou na americké silnice vyslat auta s ultramoderní technologií světel, která se automaticky tlumí při potkání protijedoucího vozu.

Rockeři i výrobci aut budou následující dva roky žít v napětí. Tyto příklady totiž ilustrují šíři a hloubku problémů vzájemného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, které po dvou letech příprav ve Washingtonu začaly vyjednávat Dohodu o transatlantické zóně volného obchodu. Tato zóna ovlivní život a podnikání všech obyvatel Evropské unie a Spojených států.

V jejím rámci by se měla omezovat dovozní cla a překážky, které brání tomu, aby se zboží vyrobené na jedné straně Atlantiku prodávalo na druhém břehu. Týkat se má ale také trhu služeb a práce.

Tady je deset otázek a odpovědí, co od jednání čekat.

1. Jak vysoká jsou nyní cla?

Tarify mezi USA a EU jsou v celosvětovém měřítku poměrně nízké – v průměru jde o 5,2 % na zboží dovážené do EU a 3,5 % v opačném směru. U některých druhů zboží jsou cla ale stále vysoká – Američané jsou například zvlášť přísní v případě dovozu textilu, oblečení a obuvi dovážených z EU, na něž uplatňují clo ve výši 40 %, 32 % a 56 %.

Překvapí také vysoká cla na některá zvláštní tržní odvětví, například keramické nádobí pro hotely a restaurace – dovozci musí platit kolem 28 % z ceny jen za to, že takové zboží smí do Ameriky přivézt.

EU naopak uvaluje 350% clo na tabák. Pomáhá tím hradit náklady vzniklé škodlivým dopadem kouření na zdraví uživatelů, a zároveň zaručuje, že cena bude dostatečně vysoká na to, aby odradila potenciální nové kuřáky.

2. O jaký objem zboží a služeb se jedná?

Výsledkem jednání by mohla být největší zóna volného obchodu na světě. Mezi EU a USA, tedy největší světovou ekonomikou, každoroční výměna zboží a služeb dosahuje téměř bilion dolarů (20 bilionů Kč). Podle Reuters tak jde o největší obchodní vztah na světě.

Třicet procent globálního obchodu se uskutečňuje v USA a EU. V případě, že se dohoda uzavře, mohl by podle odhadů objem vzájemného obchodu vzrůst o polovinu.

3. Kolika lidí se to dotkne?

Ve vytvářené zóně volného obchodu žije 0,8 miliardy lidí. Jsou to nejbohatší obyvatelé planety. USA a EU vytvoří 50 % globálního ekonomického výkonu, což je roční HDP 33 bilionů dolarů.

4. Jaké jsou hlavní cíle obou stran?

Jedním z hlavních evropských zájmů je co nejvíce omezit výjimku známou jako "Buy American" pro veřejné projekty v USA. Američané zase chtějí zrušit či co nejvíce snížit bariéry pro dovoz geneticky modifikovaných potravin do Evropy.

5. Je dohoda výhodnější pro EU, nebo pro USA?

Tady se názory expertů liší. Podle Střediska pro výzkum ekonomické politiky (CEPR) v Londýně by pakt mohl unijní ekonomiku ročně podpořit o 119 miliard eur a americkou o 95 miliard eur. Zpráva, kterou si objednala německá Bertelsmannova nadace, ale tvrdí, že z transatlantické dohody o volném obchodu a investicích budou mít větší užitek Spojené státy. V dlouhodobé perspektivě by se výše hrubého domácího produktu na obyvatele mohla v USA zvýšit průměrně o 13 procent, v EU ale prý jen o pět procent.

6. Pomůže snížit nezaměstnanost?

Evropská komise je přesvědčena, že ano. Podle její studie  by dohoda měla do roku 2015 jen v Evropské unii vést ke vzniku 400 000 nových pracovních míst.  

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

7. Jak může prospět české ekonomice?

Vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Spojenými státy zvýší růst české ekonomiky až o dva procentní body, dohoda také povede ke vzniku až 22 tisíc nových pracovních míst v ČR. Na konferenci Vyjednávání EU a USA o zóně volného obchodu v Praze to řekl náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti Martin Tlapa.

"Podle předběžných odhadů přinese liberalizace vzájemných obchodních a ekonomických vztahů významný pozitivní dopad na český HDP. Optimální scénáře hovoří o ekonomickém růstu až dvou procent," uvedl Tlapa.

Za velmi perspektivní obory pro tuzemské firmy lze považovat energetiku, dopravu a služby, IT, výzkum a vývoj. Loni dosáhla obchodní výměna mezi ČR a USA 131 miliard korun, Spojené státy jsou pro ČR druhým nejvýznamnějším exportním trhem mimo EU.

Řada legislativních opatření, která v současnosti platí na federální a subfederální úrovni, v USA omezuje možnosti účasti evropských firem na výběrových řízeních. "Pokud se pomocí dohody podaří tyto překážky odstranit, bude otevření prostoru pro české firmy k účasti na amerických veřejných zakázkách nejspíše největším přínosem pro českou ekonomiku," uvedl Tlapa.

8. Odpadne čekání na zásilky z amerických e-shopů?

Těžko, i když by mohlo být kratší a v dobách jako Vánoce by to celním skladům nemuselo trvat týdny. Třebaže budou zrušena cla, která se třeba u elektroniky pohybují v jednotkách procent, celníci i nadále budou dohlížet na výběr 21 % DPH při dovozu zboží ze třetích zemí mimo EU. To by odpadlo pouze tehdy, pokud by USA byly brány jako země EU, což zatím není pravděpodobné. 

9. Jak to může ovlivnit byrokratické předpisy, profesní dráhu či životní styl?

Například výrobci aut musejí své vozy hnát proti zdi hned dvakrát, aby tak vyhověli v podstatě totožným bezpečnostním testům. Kosmetický průmysl zase musí na zboží nalepovat dvě různé série etiket, jelikož američtí regulátoři odmítají přijmout výraz „aqua“.

Obchodní dohoda by zároveň měla právníkům, účetním a dalším profesím usnadnit pohyb mezi oběma bloky, aby už nebyli připoutáni k místu, pro které původně získali kvalifikaci. Taková změna by neměla pouze ekonomické výhody, ale milionům lidí by změnila profesní dráhu i životní styl.

10. Jak dlouho mají jednání trvat?

Očekává se, že jednání potrvají nejméně 18 měsíců.

Jak skončí, nevíme, víme ale, jak začínají - Ve Washingtonu se od pondělí setkává asi 120 představitelů obchodních týmů z USA a EU, kteří se rozdělí do přibližně 10 skupin.

Všichni z nich jsou ve svém oboru odborníky a budou jednat o všemožných tématech počínaje přísadami, které musí být uvedeny na balení krémů proti vráskám, až po otázku, zda by právník s londýnským diplomem měl být schopen pracovat se stejnou kvalifikací i v New Yorku.