Američtí žalobci se dostávají do potíží ve snaze prokázat, že obžalovaný Bradley Manning vyzrazením statisíců důvěrných dokumentů na serveru WikiLeaks bezprostředně ohrozil americké zájmy a životy amerických vojáků v zahraničních misích.

Vyplývá to ze závěrečné fáze přelíčení, v níž má padnout rozhodnutí o výši Manningova trestu.

Bradley Manning už byl shledán vinným ze špionáže a krádeže důvěrných státních dokumentů. Hlavního obvinění z napomáhání nepříteli ho sice minulý týden soud zbavil, nicméně stále Manningovi hrozí trest ve výši až 90 let vězení.

Konečná výše trestu bude podle expertů v neposlední řadě záviset na tom, nakolik se žalobcům podaří prokázat konkrétní dopady Manningova provinění.

Přiliš úspěšní zatím nejsou. Předsedkyně soudu Denise Lindová ve středu smetla ze stolu důkazy vládních expertů o tom, že vyzrazení citlivých dokumentů mělo "hrozivý důsledek" pro americkou zahraniční politiku. Takové důsledky by prý soud vzal na vědomí jen tehdy, pokud by se prokázala přímá příčinná a časová souvislost.

S nepořízenou od soudu odešel náměstek ministra zahraničí Patrick Kennedy, který tvrdil, že Manningovy informace na serveru WikiLeaks i nyní, dva roky po zveřejnění, americkou diplomacii poškozují.

Lindová odmítla i svědectví Kennedyho kolegy Michaela Kozaka, podle něhož po Manningově "zradě" jsou někteří cizinci, včetně ochránců lidských práv, při styku s americkými diplomaty opatrnější.

Poradce Pentagonu

Na pomoc nyní žaloba povolala armádního experta na militantní islám Youssefa Aboul-Eneina, který je autorem studie "Militantní islámská ideologie" a zároveń poradcem Pentagonu pro boj s terorismem. Jeho svědectví má prokázat, že Manning americké zájmy skutečně poškodil a zaslouží si trest.

Manning byl minulý týden shledán vinným z devatenácti případů špionáže a krádeže. Obhájcům se mezitím podařilo některá obvinění sloučit, takže původní maximální trest 136 let vězení byl z rozhodnutí Lindové snížen na 90 let.