Dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny o tom, že společenská změna, která nastala v roce 1989, stála za to. Slováci jsou v této věci kritičtější, změny stály za to podle 58 procent Slováků.

Sametová revoluce je zároveň jedna z nejlépe vnímaných událostí v historii Česka, lépe lidé hodnotí jen první republiku. Vyplývá to z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Inštitutu pre verejné otázky Bratislava.

Pozitivně události před 25 lety hodnotí 61 procent Čechů, první republiku pak o procentní bod více. Na Slovensku to bylo 51 procent v případě listopadu 1989 a 53 procent v případě první republiky. Slováci více oceňují vznik samostatného státu v roce 1993 a Slovenské národní povstání. U této události mohl být výsledek podle autorů částečně ovlivněn nedávným výročím, které bylo na Slovensku velmi připomínáno.

Ve srovnání období před listopadem 1989 a současnosti hodnotí 55 procent Čechů svoji nynější životní úroveň jako lepší. U Slováků jsou to zhruba dvě pětiny respondentů. Lidé nejvíce oceňují možnost studovat, pracovat a cestovat do zahraničí, svobodný přístup k informacím a možnost vyjádřit svůj názor.

Lidé jsou ale současně často zklamaní z možností získat slušné společenské postavení, sociální jistoty či pracovní příležitosti. Slováci také velmi negativně posuzují zdravotní péči, podle 55 procent je nyní horší než před rokem 1989. Naopak 53 procent Čechů se domnívá, že má nyní lepší zdravotní péči.

Naopak 17 procent respondentů by uvítalo, kdyby se do České republiky vrátil komunistický způsob vlády. Autoritářský režim se silným vůdcem by upřednostnilo 15 procent dotazovaných. Jen tři procenta by pak chtěla vojenskou diktaturu. 

Na otázku, jak jsou lidé spokojení s fungováním české demokracie, byly odpovědi velmi rozporuplné. Celkem 48 procent je rozhodně nebo spíše spokojeno, 47 procent pak spíše nebo rozhodně nespokojeno. Nespokojenost se často pojí se špatnou životní úrovní domácnosti, projevuje se u nezaměstnaných, důchodců nebo obyvatel Libereckého kraje. 

Oproti stejnému výzkumu v listopadu 2004 je podle CVVM vidět drobný posun ve prospěch souhlasu s návratem ke komunistickému způsobu vlády (o pět procentních bodů). Postoje k autoritářské vládě se ale za posledních 10 let výrazně nezměnily.