Radikálové na obou stranách donbaské fronty považují čtvrteční minská ujednání zaštítěná evropskými státníky za neživotná a předvídají jim brzký konec. Vyplývá to z informací ukrajinských a ruských médií, která se odvolávají na mínění velkoruských šovinistů v Doněcku a Moskvě i ultrapravicových dobrovolníků na ukrajinské straně fronty.

Podle názoru ruského monarchisty Igora Strelkova bude výsledkem minských dohod s devadesátiprocentní pravděpodobností krach dalšího příměří. "Nebude-li zničena kyjevská (vládní) junta, žádné mírové urovnání nebude. Válka půjde svou přirozenou cestou stejně, jako po prvním minském příměří," připomněl ideový vůdce doněckých radikálů zářijové zastavení palby, které mír Donbasu nepřineslo. Na Ukrajině se podle Strelkova připravuje velká válka s Ruskem, kterou západní státy povedou "do posledního Ukrajince".

Za ztrátu času označil minská jednání moskevský konzervativní politolog Valerij Korovin. "Naivní (německá kancléřka) Merkelová a romantický (francouzský prezident) Hollande si myslí, že mohou jednáním zastavit dodávky amerických zbraní do Evropy, které definitivně zlikvidují evropskou stabilitu. (Americký prezident) Obama dobře ví, že rozhovory v Minsku byly zbytečné, proto tam nebyl," napsal Korovin v článku pro agenturu Novorossija.

Vůdce doněckých separatistů Andrej Purgin je přesvědčen, že řada bodů dojednaných v Minsku bude znovu otevřena, protože text povstalce neuspokojuje. "Minské memorandum neexistuje, je to list papíru. Postupovat se má po etapách. Když bude jeden bod splněn, přejdeme k druhému. Až dojdeme k bodům, které se nám nelíbí, zahájíme nová jednání," řekl v pátek Purgin novinářům v Doněcku.

Ujednání z Minska odmítá i vůdce ukrajinských ultranacionalistů Dmytro Jaroš, jehož jednotky se v bojích proti separatistům výrazně angažují. Dohody s "proruskými teroristy" podle něj nemají žádnou právní sílu a odporují ukrajinské ústavě.

"Přijde-li rozkaz ke stažení těžké techniky a k zastavení palby, vyhrazuje si DUK právo pokračovat v aktivních bojových akcích až do úplného osvobození ukrajinských regionů od ruské okupace," napsal Jaroš na Facebooku. Minské memorandum navíc podle něj nařizuje rozpuštění "nezákonných skupin", což prý pro Jarošův Dobrovolnický ukrajinský sbor (DUK) neplatí.

"Jakékoli pokusy odzbrojit ukrajinské vlastence povedou k destabilizaci situace uvnitř státu a půjdou na ruku Putinovi a agresorům z Ruska. Bojovníci dobrovolnických útvarů jsou schopni bránit své právo na obranu státu jakýmkoli způsobem a všemi metodami a prostředky," varoval Jaroš.

Porošenko: Ukrajinu čeká ještě dlouhá cesta

Před přílišným optimismem varoval i ukrajinský prezident Petro Porošenko, který dohodu v Minsku vyjednal spolu s ruským a francouzským prezidentem a německou kancléřkou. Ukrajinu podle něj čeká ještě dlouhá cesta, než v zemi zavládne mír, ani nejsou žádné záruky ohledně splnění podmínek čtvrteční dohody z Minsku o novém příměří a urovnání konfliktu.

"Nechci, aby si kdokoli dělal plané naděje, ani abych vypadal jako naivka: k míru máme ještě převelice daleko, ani nikdo není pevně přesvědčen o tom, že mírové podmínky, pod které jsme se podepsali v Minsku, se budou striktně plnit," prohlásil Porošenko během návštěvy výcvikového střediska ozbrojených sil.

Minské dohody nicméně podle prezidenta dávají naději, že konflikt v Donbasu přejde od válčení k politickému urovnání, které dovede Ukrajinu k míru. O plnění dohod budou telefonicky jednat nejvyšší představitelé Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie po sobotní půlnoci, kdy by na východní Ukrajině mělo začít platit příměří. Plán na telefonickou konferenci v pátek potvrdil mluvčí ruského prezidenta.

Maďarskému premiéroví Viktoru Orbánovi v pátek Porošenko řekl, že pokud v neděli v Donbasu nezavládne klid zbraní, Ukrajina požádá o svolání mimořádného summitu Evropské unie. "Pokud příměří v noci na neděli nebude, požádáme o svolání mimořádné schůze Evropské rady. Angela Merkelová a François Hollande na jednání (v Minsku) nezastupovali jen Německo a Francii, mají mandát celé Evropské unie," zdůraznil ukrajinský prezident.