Na východě Ukrajiny panuje po příměří vyhlášeném v noci na neděli většinou klid, zastavení palby z těžkých zbraní potvrzují obě strany. Podle Kyjeva boje ustaly tři hodiny po vyhlášení příměří, přestože lokální přestřelky na několika místech dál pokračují.

Ukrajinské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, podle něhož nebyly pozice armády v Doněcké ani Luhanské oblasti ostřelovány po druhé hodině středoevropského času. Informaci potvrdil i mluvčí doněckých separatistů Eduard Basurin. "Situace je klidná," řekl v neděli ráno novinářům.

Neobvyklé ticho na linii fronty hlásili po rozbřesku i lidé žijící v bojové zóně. Doněcká radnice oznámila, že v půl desáté ráno se ve městě nebojuje, ustalo i dělostřelecké, raketové a minometné ostřelování obytných čtvrtí. Policejní velitel Doněcku Vjačeslav Abroskin oznámil, že situace ve městě je "fakticky stabilní".

Obama připustil dodávky zbraní Ukrajině, pokud selže diplomacie - čtěte ZDE

V Debalcevu, strategické železniční křižovatce obklíčené povstalci, ostřelují podle Kyjeva separatisté dál armádní obranné posty. Mluvčí luhanských bojových oddílů Eduard Basurin agentuře Reuters řekl, že město leží na povstaleckém území a příměří se prý na ně nevztahuje. Basurin zároveň obvinil jednotky ukrajinské armády, že ostřelují Horlivku, kterou drží proruští radikálové.

Guvernér Luhanské oblasti Hennadij Moskal za možnou hrozbu vyhlášeného příměří označil skutečnost, že separatisté všechny bojové jednotky na Donbasu nekontrolují. V Luhanské oblasti podle něj na řadě míst operuje takzvaná kozácká garda. Její velitelé tvrdí, že minské dohody nepodepsali a příměří se jich netýká.

Dvacet minut po vyhlášení příměří se dostalo do raketometné palby město Popasna v Luhanské oblasti, oznámil Moskal. Jedna raketa dopadla na obytný dům a zabila sedmaosmdesátiletého muže a devětašedesátiletou ženu. Jde zřejmě zatím o jediné oběti bojů z doby po zastavení palby.

Agentura Agence-France Press zase poukázala na neoznačený konvoj armádních vozidel, který měli řídit separatisté.

Obě znepřátelené strany se ale shodují, že příměří v zásadě platí. Povstalci se podle agentury Unian pokoušejí využít klidu zbraní k ošetření svých zraněných a k jejich převozu do nemocnic. V Luhansku se místní radnice pokouší obnovit poničenou infrastrukturu.

Před příměřím docházelo k nejtvrdším bojům

Pravým peklem si ale východoukrajinská města prošla těsně před půlnocí, kdy si obě bojující strany snažily upevnit dobyté pozice. Podle shodného tvrzení armády i povstalců docházelo v Debalcevu, ale i v Doněcku, Horlivce nebo v okolí Luhansku k nejtvrdším bojům za několik posledních měsíců. Podle komuniké ukrajinského velení prý separatisté v posledních dnech před příměřím ztratili až 600 bojovníků.

Několik hodin před začátkem dojednaného příměří se v Donbasu stále bojovalo na několika frontách. Separatisté v sobotu zaútočili na přístavní město Mariupol, Debalcevo bylo téměř zničeno. 

Boje ustaly poté, co prezident Petro Porošenko o půlnoci kyjevského času vydal vládním jednotkám rozkaz, aby ukončily palbu, jak bylo dohodnuto. V sobotu slíbili dodržovat příměří i rebelové.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Francoise Hollanda ujistil, že i on ctí dohodu o příměří. Podle něho jsou rebelové na klid zbraní připraveni.

Příměří dojednané ve čtvrtek na summitu Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie v Minsku předpokládá mimo jiné vytvoření neutrální "nárazníkové zóny" a stažení těžkých zbraní, jejichž nasazení si vyžádalo velkou část z více než 5000 obětí konfliktu. Ten vyvolal nejhorší krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od konce studené války.

Dokument: Na čem se domluvilo Rusko s Ukrajinou a Západem - čtěte ZDE

 

Minskou dohodou byla nově vyměřena kontaktní linie a nárazníková zóna, která je na obou stranách 50 kilometrů široká. Ukrajinská armáda i povstalci z ní musí stáhnout těžké zbraně do čtrnácti dnů od začátku příměří.
 

 

Na Ukrajinu vjel další ruský humanitární konvoj

Na ukrajinské území v neděli ráno vjela kolona 170 ruských nákladních automobilů s humanitárním nákladem pro obyvatele povstaleckých zón v Doněcké a Luhanské oblasti. Konvoj, který překročil hranice bez souhlasu kyjevských úřadů, veze podle Moskvy 1800 tun potravin a léků.

 

 

Po "celním odbavení" na hraničních přechodech, které jsou pod kontrolou separatistů, se kolona rozdělila na dvě části. Devadesát automobilů zamířilo do Doněcku, osmdesát do Luhansku. Už čtrnáctá ruská humanitární kolona zamířila na Ukrajinu jen několik hodin po vyhlášeném příměří, které se zatím kromě několika lokálních incidentů dodržuje.

Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany v neděli uvedla, že úkolem ruských konvojů není humanitární pomoc potřebným, ale podpora bojových povstaleckých skupin. Automobily prý převážejí zbraně, munici a konzervovanou vojenskou stravu.

Ruská strana podobná obvinění odmítá. V bílých kamazech jsou podle Moskvy skripta pro posluchače doněcké univerzity, stavební materiál a další životně důležité potřeby.

Ukrajinská i ruská média v minulosti podala řadu svědectví o tom, že ruská humanitární pomoc se k potřebným dostává jen zčásti, zboží se zmocňují překupníci a prodává se na černém trhu.