V Británii ve čtvrtek ráno začaly parlamentní volby. Předvolební průzkumy slibovaly velmi vyrovnaný souboj mezi konzervativci premiéra Davida Camerona a labouristy Eda Milibanda i úspěch skotských nacionalistů. A podle odhadů a průzkumů uskutečněných v průběhu volebního dne bude vítězství velmi těsné.

Server The Guardian spolu se společností IMC po druhé hodině odpoledne odhadoval, že labouristé mohou získat 35 procent hlasů, konzervativci pak 34 procenta. Odhad televize BBC o tři hodiny později byl opačný. Konzervativci podle něj získají 34 procent hlasů, labouristé o procento méně.

Zhruba 50 tisíc volebních místností se otevřelo v sedm hodin ráno místního času a zavřou se ve 22:00 (23:00 SEČ). Krátce poté se čekají první výsledky. Před pěti lety byly první odhady výsledků, po uzavření volebních místností, velmi přesné. Podle BBC ale letos získají menší strany jako UKIP nebo Skotská národní strana více hlasů, a první exit polly tak nemusejí odpovídat konečným výsledkům.

Ceny britských akcií se kvůli volbám ve čtvrtek propadly na měsíční minimum. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 odepsal 0,67 procenta a uzavřel na hodnotě 6886,95 bodu. Nejistota ohledně volebních výsledků ale měla vliv i na kurz britské libry, která sestoupila na tříměsíční minimum na 74,82 pence za euro.

"Nejpravděpodobnějším výsledkem je další koaliční vláda. Akciový trh bude v útlumu, dokud bude panovat nejistota kolem složení této koalice. Ale jakmile bude vytvořena, měl by trh opět zamířit vzhůru," řekl analytik Kyri Kangellaris ze společnosti Horizon Stockbroking.

Referendum o členství v EU

V zemi je na 50 milionů oprávněných voličů, kteří mohou rozhodovat o složení parlamentu, který má 650 členů. Vysokou volební účast zatím vykazuje korespondenční hlasování. "Už máme 80procentní účast u korespondenčních hlasů, což myslím ukazuje zájem o volby," citovala agentura AP volební komisařku v Edinburghu Sue Bruceovou. Novinkou je pro Brity možnost odevzdat svůj hlas elektronicky.

V parlamentních volbách jde mimo jiné o to, zda se uskuteční referendum o setrvání země v Evropské unii, slibované konzervativci. Zatím se ale zdá, že toryové nejen nedosáhnou většiny, ale nemusí se jim podařit ani sestavit koalici. Většinu nezískali ani v předchozích volbách před pěti lety a do koalice museli přibrat liberální demokraty.

Čtvrteční volby by měly potvrdit pokračující rozpad systému dvou stran, včetně skutečnosti, že ve Skotsku se stala dominantní politickou silou Skotská národní strana (SNP) v čele s mimořádně oblíbenou Nicolou Sturgeonovou. Černým koněm voleb by měla být protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Obě hlavní strany se v kampani soustřeďovaly na ekonomiku, na hluboké škrty zavedené dosavadní koalicí a na budoucnost státního zdravotnictví.

Volí i sami politici

Řada stranických předáků volila hned po ránu. I se svou ženou Justine Thorntonovou přišel šéf labouristů Miliband hlasovat v Doncasteru na severu Anglie. Kvůli jedinému politikovi, který má reálné šance sesadit Camerona z premiérského postu, tamní volební místnost obléhalo mnoho fotoreportérů, novinářů a televizních štábů.

Svůj hlas odevzdal už krátce po 07:30 místního času v jihoanglickém Ramsgate také šéf UKIP Nigel Farage, který novináře zaujal velkou rudou růží na klopě i vzkazem na Twitteru po odevzdání hlasu: "Nemohu vám říct, pro koho jsem hlasoval!"

Premiér Cameron volil v doprovodu své manželky Samanthy ve Witney nedaleko Oxfordu. Cameron už před volbami prohlásil, že pouze jasné vítězství konzervativců zajistí stabilní vládu. "Všechny ostatní možnosti vyústí v chaos," tvrdí premiér.

Šéfka skotské vlády a SNP Sturgeonová a její manžel Peter Murrell po vhození svých hlasovacích lístků do volební urny ochotně pózovali fotografům v Edinburghu.

V Londýně hlasovala předsedkyně Zelené strany Anglie a Walesu Natalie Bennettová.

Britský tisk nahrává konzervativcům

Čtvrteční volby ovlivňuje i britský tisk. Sedm velkých britských deníků před volbami podpořilo konzervativce nebo se vyslovilo pro vládu pod jejich vedením. Podporu labouristům vyjádřily z velkých deníků pouze Daily Mirror a The Guardian. Britští voliči jsou možná nerozhodnuti, ale britský tisk nikoli, napsal před dnešními volbami ekonomický deník Financial Times, který sám podpořil torye.

Šéf labouristů Ed Miliband už v říjnu 2013 varoval, že jeho stranu čeká "velký boj" s Fleet Street. Názvem ulice, v níž dříve sídlily velké britské listy, je v Británii dodnes souhrnně označován britský celonárodní tisk.

"Veškeré předstírání, že zpravodajství a názory jsou od sebe oddělené, vzalo za své, dokonce i v 'prestižních' listech," poznamenal šéf pravicově orientovaného magazínu Spectator Andrew Neil. Středeční zpravodajství o volbách podle něj ukázalo tu nejhorší stránku zaujatosti britského tisku.

Podle expertů je obtížné posoudit, jaký vliv má tisk na chování voličů. Pravděpodobně je ale menší než dříve, protože Britové většinu informací získávají z televize, která musí mít ze zákona vyvážené zpravodajství. Počet prodaných kusů celonárodních deníků navíc klesl z 9,5 milionu denně v dubnu 2010 na nynějších zhruba 7,2 milionu výtisků denně.