Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková během pátku v lotyšské Rize podepsali memorandum určující podmínky půjček v rámci třetího programu evropské makrofinanční pomoci Kyjevu. Ukrajina může v jeho rámci získat 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy korun).

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Aby na peníze ve střednědobých půjčkách mohla východoevropská země dosáhnout, měla by přistoupit k významným hospodářským a strukturálním změnám v šesti oblastech. Memorandum vypočítává potřebu reforem v řízení veřejných financí, transparentnosti, podnikatelském prostředí, energetice, sociálním systému a finančním sektoru. Ukrajinské odhodlání ke změnám v těchto oblastech jsou podle EU v souladu s existujícími závazky země v různých programech mezinárodních věřitelů, tedy hlavně Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.

"Prosazování strukturálních reforem může být složité i za nejlepších podmínek. Potěšilo mne odhodlání a rozhodnost ukrajinské vlády reformovat zemi navzdory velmi komplikovanému geopolitickému a bezpečnostnímu kontextu," poznamenal po podpisu memoranda Dombrovskis, odpovědný v komisi za otázky eura a sociální dialog.

Třetí program makrofinanční pomoci pro Ukrajinu schválily členské země EU a europarlament v polovině dubna. Peníze z něj by země měla dostat letos a v příštím roce, prvních 600 milionů podle Dombrovskise ihned poté, co v pátek podepsané memorandum ratifikuje ukrajinský parlament.

V předchozích dvou programech z let 2014 a 2015 EU Ukrajině poskytla celkem 1,6 miliardy eur (přes 43 miliard korun). Dohromady je částka 3,4 miliardy eur (skoro 92 miliard korun) největší finanční pomocí, kterou kdy unie poskytla nečlenské zemi. Kromě těchto peněz ovšem EU Ukrajině pomáhá také dalšími způsoby a země si půjčuje také jinde.