Majitel továrny Rana Plaza, která se v roce 2013 zřítila a pohřbila více než 1100 lidí, čelí obvinění z vraždy. Mezi obviněnými je i více než dvanáct státních úředníků, rodiče kontroverzního průmyslníka a majitelé pěti textilních provozů, které se v komplexu nacházely. Uvádí to britský server BBC.

Vrchní vyšetřovatel případu Bijoy Krishna Kar uvedl, že pokud budou obžalovaní shledáni vinnými, mohou být odsouzeni i k trestu smrti.

Soudní slyšení proběhne 28. června letošního roku.

Vyšetřovatelé původně žádali obvinění ze zaviněného usmrcení, později ale své rozhodnutí změnili vzhledem k závažnosti neštěstí, jež bylo nejhorším v dějinách bangladéšského průmyslu. Zatímco za zaviněné usmrcení je v Bangladéši trest sedm let vězení, za vraždu může být udělen i absolutní trest. 

Rok po zřícení textilky v Bangladéši: Oblečení módních značek tu dál šijí v nuzných podmínkách - čtěte ZDE

Vyšetřovatelé sdělili, že se pro obvinění z vraždy rozhodli poté, co zjistili, že majitel komplexu, jeho zaměstnanci a vedení pěti textilních provozů přiměli dělníky vstoupit do budovy, přestože dělníci poukazovali na praskliny ve zdech stavby a zdráhali se z tohoto důvodu nastoupit do práce.

Jednalo se o nejhorší průmyslovou katastrofu v historii asijské země. Továrna na okraji hlavního města Dháky zkolabovala 24. dubna 2013. Z budovy bylo následně zachráněno a evakuováno 2400 pracovníků.

 

"Chladnokrevně poslali zaměstnance na smrt," uvedl Kar k případu. Majitel Sohel Rana se loni navíc pokusil uprchnout do sousední Indie.

Mnoho světových značek využívá levnou pracovní sílu v Bangladéši pro snížení nákladů na výrobu oděvů. Smrt více než 1100 pracovníků vyvolala širokou diskusi o pracovních podmínkách v zemi. Byznys v objemu 33 miliard dolarů (skoro 900 miliard korun) však bují dál a Bangladéš je druhým největším vývozcem oblečení na světě. V oděvním průmyslu v Bangladéši pracují minimálně čtyři miliony lidí. Nezřídka se jedná o malé děti. 

Ve zřícené budově na předměstí Dháky si údajně nechávaly vyrábět textilní zboží světové maloobchodní řetězce, jako je Benetton, Carrefour či Mango. Po katastrofě bangladéšská vláda slíbila řadu reforem, ty ale podle kritiků stále nejsou dostatečně uplatňovány.