Pokud bude pokračovat současná uprchlická vlna do Evropské unie i v příštích měsících, mohou se zhroutit evropské sociální systémy. Novinářům to v úterý řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Řešením tohoto problému podle něj ale nejsou kvóty na přerozdělování migrantů a odmítá i zvýšené kontroly hranic uvnitř schengenského prostoru. Za nutné považuje stabilizaci zemí, odkud lidé do EU utíkají, a zlepšit zabezpečení vnější hranice schengenského prostoru.

"Evropa není schopná se vyrovnat s takovýmto proudem uprchlíků. Pokud bude pokračovat i v příštích měsících, může to vést ke zhroucení evropských sociálních systémů," varoval Sobotka.

"Hlavním řešením musí být stabilizace těch zemí, odkud lidé utíkají," soudí premiér. Nejprve je podle něj potřeba je stabilizovat bezpečnostně a poté hospodářsky.

"Druhé nutné opatření je, aby fungovala vnější schengenská hranice. Není možné, abychom měli volně otevřené hranice schengenského prostoru pro ekonomické migranty," dodal Sobotka v reakci na úterní debaty ve sněmovně, kde se například opoziční Úsvit vyslovil pro zvýšení kontrol na české hranici kvůli přílivu imigrantů do EU.

"Vytvářet nějaké nové bariéry uvnitř Evropské unie v rozporu se 'Schengenem', to je politika, kterou vláda odmítá. Žádné vnitřní bariéry vytvářet nechceme. Mělo by to obrovské negativní následky na vnitřní fungování Evropské unie," poznamenal k tomu premiér.

Opětovně také odmítl povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků v EU, které navrhuje Evropská komise. "My budeme pomáhat na dobrovolné bázi. Nechceme, aby za nás v Bruselu rozhodovali o tom, koho vezmeme, kolik těch lidí vezmeme, kdy je vezmeme. Chceme, aby imigrační azylová politika zůstala v kompetenci jednotlivých národních států tak, jako je tomu dnes," zdůraznil Sobotka.

Bělobrádek: Česko by mohlo každý rok přijímat přes tisíc uprchlíků

Česká republika by podle vicepremiéra a předsedy lidovců Pavla Bělobrádka mohla přijímat přes tisíc uprchlíků ročně. Musí jít ale o lidi, které si vybere a kteří se budou chtít integrovat. Bělobrádek to řekl na úterní tiskové konferenci ve sněmovně. K migraci se vyjádřily i další sněmovní strany. Odmítají povinné kvóty Evropské unie, zpřísnění kontrol na hranicích Česka požaduje Úsvit.

"Já se domnívám, že to číslo může být ročně přes tisíc lidí. Otázkou je, jak velký tlak bude a jak ta naše kapacita bude velká," odpověděl Bělobrádek na otázku, jaký počet uprchlíků může Česko přijímat. Později hovořil o stovkách až tisícovce imigrantů ročně.

Zároveň zdůraznil, že musí jít o dobrovolné rozhodnutí ČR, nikoliv závazné kvóty osmadvacítky. Česko by si podle něj mělo vybírat takové uprchlíky, kteří budou chtít sdílet hodnoty a systém života a dokážou se začlenit do společnosti.

Přijímání do tisíce uprchlíků ročně si dokáže představit i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. I podle něj je důležité trvat na tom, že udělení azylu je výsostné právo každé země. Česko by přitom mělo dbát na to, z jakých oblastí migranti přicházejí a jaký mají potenciál, aby se zařadili do společnosti.

Opozice chce mimořádnou schůzi k migrační krizi v EU

Opoziční poslanecké kluby TOP 09, ODS a Úsvitu v reakci na to, že koalice o neumožnila debatu o tomto tématu na v úterý zahájené řádné schůzi, požádají o svolání mimořádné schůze sněmovny k migrační krizi v Evropské unii. 

Opozice už sbírá podpisy na svolání mimořádné schůze. Potřebuje jich na to minimálně 40. Po doručení žádosti musí předseda sněmovny mimořádnou schůzi svolat do deseti dnů.

Debatu o imigrační krizi v EU a povinných kvótách na přijímání uprchlíků žádaly na nynější schůzi KSČM, ODS a Úsvit. Zástupci těchto frakcí chtěli, aby premiér Sobotka či příslušní ministři informovali dolní komoru také o připravenosti České republiky na případný příliv žadatelů o azyl.

"Poslanci vládní koalice tím, že hlasovali proti tomu, aby o tom vláda s Poslaneckou sněmovnou diskutovala, tak již poněkolikáté rezignovali na své ústavní povinnosti," prohlásil Kalousek. "Vzhledem k tomu, že se takovým způsobem zachovali, nám opravdu nezbylo nic jiného, než požádat o svolání mimořádné schůze," dodal.

Podle bývalé předsedkyně sněmovny a poslankyně ODS Miroslavy Němcové není v zahraniční politice vážnější problém, kterému Česká republika nyní čelí, než je migrační krize v EU. To, že o ní vláda nechce s poslanci diskutovat, považuje za nefér nejen k zákonodárcům, ale i k občanům. "Nezbývám nám, než na otázky, na které nám vláda odmítá odpovídat, se jí zeptat pomocí tohoto nástroje," poznamenala Němcová.

Předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch uvedl, že do Česka má v nejbližších týdnech přijít větší vlna imigrantů, vládní poslanci ale podle něj ukázali, že je jim současná situace "ukradená". "Chceme odpovědi. Chceme vědět, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost občanů České republiky, a proto jsme se připojili k vyvolání mimořádné schůze, kde budeme striktně požadovat odpovědi na tyto otázky," konstatoval Černoch.

Hnutí Úsvit zároveň vyzvalo k posílení kontrol na českých hranicích. "Pokud česká vláda teď neposiluje skokově kontrolu státních hranic, tak bohužel tragicky selhává," uvedl poslanec hnutí Martin Lank. "Nemůžeme se totiž spoléhat na nikoho jiného než sami na sebe. Jediný, kdo nás ochrání před nelegálními migranty, jsme my sami," zdůraznil Lank, podle něhož Evropa čelí pravděpodobně největšímu bezpečnostnímu ohrožení ve své historii.

"Není řešením posílení kontroly a už vůbec není řešením uzavírání hranic. Tento problém můžeme řešit jenom v rámci celé Evropské unie. Jakékoli uzavření hranic, které by znamenalo ohrožení schengenského systému, by také znamenalo obrovský hospodářský problém a ztrátu statisíců pracovních míst," odmítla názor Úsvitu místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Proti uzavírání hranic uvnitř EU jsou i ostatní sněmovní strany, včetně hnutí ANO, lidovců, KSČM nebo ODS. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) má za to, že pro Česko je životně důležité, aby se podařilo udržet prostupnost hranic uvnitř Evropské unie. Za zásadní zároveň označil ochranu vnějších hranic osmadvacítky.

TOP 09 chce příští týden na jednání předsedů poslaneckých klubů Evropského parlamentu navrhnout, aby Evropská unie zvýšila rozpočet na řešení problémů imigrace ze současných 350 milionů eur, což odpovídá 0,25 procenta rozpočtu EU. Jak vysokou částku by unie na boj s touto krizí měla vynakládat, je podle ní na dohodě členských států. "Stávající stav ale naprosto neodpovídá závažnosti situace," míní další místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Pro navýšení rozpočtu jsou i lidovci.