Země Evropské unie se dohodly dobrovolně přijmout 60 tisíc uprchlíků. Která země jich kolik přijme, se má "doladit" během července.

"Česko se bude soustřeďovat na to, co umíme. Budeme chtít přijmout lidi z uprchlických táborů ve třetích zemích, které si sami vybereme," uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Má tak jít o lidi s velkým potenciálem bezproblémového začlenění do společnosti, jako jsou například studenti nebo rodiny s dětmi, jejichž nemoci umí lékaři v Česku léčit.

O konkrétních závazcích jednotlivých členských států by se mělo rozhodovat na společné schůzce ministrů vnitra a spravedlnosti 20. července v Bruselu. 

Za dobrovolné přijímání uprchlíků na summitu bojoval český premiér Bohuslav Sobotka společně s kolegy visegrádské čtyřky. I když Česko nakonec kvůli solidaritě s ostatními státy stovky uprchlíků příjme, bude si je moci samo vybírat a nemusí se řídit doporučením mezinárodních organizací.

Česko na summitu evropských lídrů také prosadilo, že to, jak moc se budou země na přerozdělení uprchlíků podílet, se může měnit podle aktuální situace. Pokud by tedy do Česka přišly stovky lidí z Ukrajiny, může se počet uprchlíků, které země přijme ze Sýrie a Eritreje, změnit. 

Evropské státy se na summitu dále dohodly, že budou postupovat daleko tvrději při vracení ekonomických migrantů do jejich země původu. EU těsněji naváže rozvojovou pomoc pro tyto země na jejich ochotu či neochotu s unií spolupracovat - a to především v oblasti prevence migrace a ochoty přijímat zpět své obyvatele, kteří neúspěšně v Evropě žádali o azyl.

Státy se nechaly inspirovat Španělským příkladem, o kterém HN před schůzkou psaly.

Během noci na pátek se v Bruselu strhla bouřlivá diskuse při debatě o řešení uprchlické krize. Evropská komise ale nakonec musela upustit od záměru povinně přerozdělit mezi členské země unie 40 000 uprchlíků. Proti povinným kvótám totiž protestovalo hned několik zemí včetně Česka.