Kdo nepřistoupí na kvóty a odmítne přijmout uprchlíky, ať zaplatí. Tak si šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker představuje řešení uprchlické krize, s níž se nyní Evropa potýká. S informací přišel německý zpravodajský magazín Spiegel.

Členské státy, které se kvótám brání, mají podle Junckera k vyřešení situace přispět alespoň finančně. Vyměnit přijetí uprchlíků za peníze ale podle zdrojů Spiegelu budou smět jen ty státy, které doloží, že mají "přechodné, systematické důvody", které jim nedovolí podílet se na systému kvót okamžitě.

Juncker chce o novém návrhu řešení mluvit příští středu v Evropském parlamentu. Zmíní i to, že bude mezi členské státy potřeba přerozdělit 160 000 uprchlíků. Na červencové schůzce se přitom hovořilo o 40 000 běženců, a to proto, aby se ulevilo nejvíce zasaženým členským státům, tedy Itálii, Řecku a Maďarsku.

Přerozdělování se nejvíce brání středoevropské postkomunistické země. Předsedové vlád zemí visegrádské čtyřky se v pátek scházejí v Praze, aby se dohodli na společném postoji. "Kvóty odmítáme. Nic podle nás neřeší," komentoval pro Aktuálně.cz nový Junckerův plán ministr vnitra Milan Chovanec.

Evropská komise chce uprchlíky dělit podle klíče, který má "odrážet kapacitu členských států přijmout a integrovat uprchlíky". Je ovšem velmi nepravděpodobné, že členské státy na takto formulovaný požadavek přistoupí - i kdyby šéfové států a vlád přijali navržené kvóty.

Co přesně Juncker navrhne? Evropská unie by podle něj měla mít trvalý a automaticky fungující systém přerozdělování uprchlíků pro případ budoucího velkého přílivu utečenců. Základními kritérii přitom mají být ekonomická síla, počet obyvatel a předchozí počty přijatých uprchlíků.

Z toho vyplývá, že Česká republika by měla přijmout 4800 uprchlíků. Na schůzce v červenci se zavázala přijmout 1100 utečenců. Polsku připadne 9000, Maďarsku 2900 a Slovensku 2800 běženců. Vůbec nejvíce lidí by mělo zamířit do Německa, a to 29 500.

Důvodem nového plánu je snaha zachránit tzv. Dublinský proces, podle něhož je za uprchlíky zodpovědný ten členský stát, jehož hranice uprchlíci překročí jako první a který je má zaregistrovat a začít s nimi azylovou proceduru.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Do budoucna by rovněž mělo platit, že země sousedící s EU, která získá status kandidátské země na členství v Unii, se považuje za bezpečnou třetí zemi. Tímto chce Jean-Claude Juncker vyjít vstříc právě postkomunistickým členům evropského společenství.

V Praze lze proto v pátek odpoledne čekat tvrdou diskusi. Maďarský premiér Viktor Orbán se ve svém pravidelném pátečním rozhovoru pro státní rádio vyjádřil nejostřeji ze všech čtyř premiérů. Zatímco polská premiérka Ewa Kopaczová tento týden připustila, že Polsko bude muset přijmout více utečenců, Orbán varuje před tím, že Evropa bude zaplavena desítkami milionů utečenců, pokud jim otevře své brány a nabídne azyl. "Realita je taková, že Evropa je ohrožena masivním přílivem lidí, mohou přijít až desítky milionů lidí," prohlásil.

V Maďarsku zatím na železniční stanici Bicske stovky převážně syrských uprchlíků odmítají opustit vagony a chtějí do Německa. Maďarské úřady je v souladu s pravidly Schengenu naopak chtějí dostat do uprchlického tábora a registrovat.

Body z nového Junckerova plánu:

- EU by měla mít trvalý a automaticky fungující systém přerozdělování uprchlíků pro případ budoucího velkého přílivu utečenců.
- Kritérem pro přerozdělení uprchlíků má být ekonomická síla, počet obyvatel a předchozí počty přijatých uprchlíků.
- Česká republika by podle nového plánu měla přijmout 4800 uprchlíků. Na schůzce v červenci se zavázala přijmout 1100 utečenců.
- Polsku připadne 9 000, Maďarsku 2900 a Slovensku 2800 utečenců.
- Německo by mělo přijmou 29 500 utečenců. 
- Důvodem nového plánu je snaha zachránit tzv. dublinský proces, podle něhož je za uprchlíky zodpovědný ten členský stát, jehož hranice uprchlíci překročí jako první a který je má zaregistrovat a začít s nimi azylovou proceduru.
- Do budoucna by také mělo platit, že země sousedící s EU, která získá status kandidátské země na členství v unii, se považuje za bezpečnou třetí zemi. Tímto chce Juncker vyjít vstříc postkomunistickým členům EU.