V poměrně napjaté atmosféře se ve středu večer v Bruselu sešli premiéři a prezidenti zemí Evropské unie, aby se dohodli, jak nynější migrační krizi řešit. 

Už druhý summit o migraci v letošním roce by měl především zdůraznit potřebu užší spolupráce a podpory zemím, které leží na nyní hlavní migrační trase z Turecka přes Balkán. Summit také potvrdí snahy o zvýšení peněz pro operace mezinárodních organizací a programů OSN. Zdůraznit by měl i nutnost posílení ochrany vnější hranice schengenského prostoru.

Podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze by na evropské řešení uprchlické krize měly přispět členské země i z národních rozpočtů. "V krátkodobé perspektivě by peníze mohly být uvolněny z evropských fondů, ale vyzvali jsme vedení jednotlivých zemí, aby státy přispěly z domácích zdrojů," řekl Schulz na tiskové konferenci po zahájení summitu o migraci.

Americký prezident Barack Obama se v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou ve středu shodl na tom, že by všechny členské země Evropské unie měly přijmout svůj spravedlivý podíl uprchlíků. "Diskutovali rovněž o tom, jak zmírnit příčiny přílivu uprchlíků, a obzvlášť pak, jak usnadnit politický přechod, který by umožnil sjednocení Syřanů," dodal Bílý dům.

Ministři vnitra států Evropské unie už v úterý v Bruselu schválili většinou hlasů kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi unijní země. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Finsko se zdrželo.

Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho dohoda o přijetí 120 tisíc uprchlíků nic neznamená. "Toto číslo nepředstavuje vůbec nic, protože za nimi jsou miliony a miliony dalších, kteří se tlačí, aby se dostali do Evropy," řekl Sarkozy.

V4 je jednotná

Po úterním rozkolu kvůli kvótám na uprchlíky ve středu premiéři zemí visegrádské skupiny (V4) demonstrovali jednotu středoevropského bloku.

Po krátké schůzce před mimořádným summitem EU k migraci vydali společné prohlášení, ve kterém mimo jiné zdůraznili potřebu efektivní kontroly a ochrany vnějších hranic EU, rychlého schválení seznamu takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nebudou mít nárok na azyl, a aktivnější účasti na řešení konfliktů v Libyi, v Sýrii a obecně na Blízkém východě.

Mezi další priority řešení uprchlické krize země V4 zařadily zefektivnění procedur vracení uprchlíků bez práva na azyl, zavedení funkčních kontrolních středisek na vnějších hranicích a efektivnější pomoc zemím původu či tranzitním státům s cílem bojovat proti základním příčinám migrace.

Komise chce peníze pro Turecko i Srbsko

Evropská komise předložila návrh financování pro nejpostiženější země. Mimo jiné navrhuje, aby byl ustanoven fond se základním kapitálem 1,8 miliardy eur. Komise zvýší krizovou humanitární pomoc o 200 milionů eur pro agentury, které pomáhají uprchlíkům, jako například Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Komise chce finančně podpořit také další mezinárodní organizace, jako je Světový potravinový program OSN. Zároveň hodlá zvýšit humanitární pomoc o 300 milionů eur v příštím roce na pokrytí základních potřeb uprchlíků jako je jídlo a přístřeší a dalších 300 milionů eur dá na pomoc třetím zemím, které hostí uprchlíky ze Sýrie.

"EU je připravena mobilizovat až jednu miliardu eur podpory pro Turecko a 17 milionů pro Srbsko a Makedonii ve snaze pomoci těmto zemím vyrovnat se s migrační krizí," dodává Komise.

On-line reportáž

On-line reportáž byla ukončena
06:30
Uprchlickou krizi bude řešit český Senát

Kromě vlády bude migrační krizi řešit také Senát.

Senátoři se sejdou den poté, co ministři vnitra zemí Evropské unie schválili většinově zavedení povinných kvót pro přerozdělení migrantů z Afriky a Blízkého východu mezi unijní státy.

06:40
Večer bude jednat summit Evropské unie

V napjaté atmosféře se ve středu večer v Bruselu sejdou premiéři a prezidenti zemí Evropské unie, aby diskutovali o unijní reakci na nynější migrační krizi.

Probírat mají především celkový přístup k situaci a takové strategické otázky, jako je pomoc hraničním zemím unie se zvládáním situace, lepší návratová politika, posílení spolupráce s Tureckem a dalšími zeměmi Blízkého východu nebo diplomatické úsilí o urovnání syrského konfliktu.

Je pravděpodobné, že summit učiní určité vstřícné kroky směrem k Turecku, které je stále více vnímáno jako klíčový hráč při řešení otázky, jak omezit počty přicházejících migrantů.

Mluvit se nejspíš bude také o posílení spolupráce s balkánskými zeměmi, přes které nyní vede hlavní trasa.

06:55
Chorvatský premiér vyzval Srbsko, aby posílalo migranty i do Maďarska a Rumunska

Záhřeb v úterý odpoledne částečně obnovil vjezd srbských kamionů do Chorvatska přes hlavní přechod na hranici se Srbskem. Bělehrad sousední zemi vyzval k úplnému ukončení blokády srbské nákladní dopravy do středeční půlnoci, jinak zavede protiopatření.

Chorvatský premiér Zoran Milanović v úterý večer prohlásil, že Bělehrad odvetná opatření nemůže zavést. Jednal by tím proti Evropské unii, do níž chce vstoupit.

Milanović v úterý nejdřív vyzval Srbsko, aby směrovalo migranty i do Maďarska a do Rumunska a ulevilo tak Chorvatsku zaplavenému příchodem více než 35 000 uprchlíků během šesti dnů.

07:34
Švýcarská policie doprovází uprchlíky

Policie doprovází syrské migranty a jejich děti po příjezdu na nádraží ve městě Buchs na severovýchodě Švýcarska.

Švýcarská policie doprovází syrské migranty

07:48
Cameron a Hollande: EU by měla pomoct zemím, které sousedí se Sýrií

Britský premiér David Cameron a francouzský prezident Francoise Hollande se shodují na tom, že by měla Evropská unie pomoci zemím, které sousedí se Sýrií. Evropské země by také měly dělat více pro to, aby se uprchlíci bez skutečného nároku na azyl vrátili domů. Píše server Al Arabiya.

08:06
Petr Honzejk: Uprchlické kvóty jsou výrazem rozumu

Komentátor HN Petr Honzejk"Je úplně jedno, jestli bude kvóta pro Česko tři, čtyři, pět nebo deset tisíc uprchlíků. Je to šance uvědomit si, že jsme sebevědomou zemí, která dokáže absorbovat pár promile kulturní jinakosti.

Zvykli jsme si na Vietnamce ve večerkách (dokonce už jim většinou ani netykáme). Zvykli jsme si na ukrajinské dělníky a uklízečky s vysokoškolským vzděláním.

Zvykneme si i na to, že občas uvidíme Syřany či Afghánce a jejich ženy se šálou, která se jim nakonec může v zimních měsících docela hodit," píše Petr Honzejk v komentáři v Hospodářských novinách.

08:17
V Rize demonstrovaly proti přijetí migrantů stovky lidí

Stovky Lotyšů demonstrovaly v úterý večer v Rize proti rozhodnutí Lotyšska přijmout 776 migrantů, uvedla v úterý agentura AFP.

Odpůrci přijímání migrantů nesli v Rize transparenty vyzývající k demisi vlády. Předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera přirovnávali podle AFP k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. "Baltské země patří nám," stálo také na transparentech demonstrantů, kterých bylo podle policie kolem 500.

"Přistěhovalci nejsou oběti. Většina z nich sem přišla pro peníze," řekl protestující Pols Vaivods. Chválil přitom Maďarsko a jeho vládu, která před běženci zablokovala maďarskou hranici. "To není rasismus. Jsme proti přijetí imigrantů. Můžeme jim pomoci jinak, například zasíláním zdravotní pomoci," tvrdil jiný demonstrant Ainis Pogris.

08:25
Malta přijme 189 uprchlíků
08:31
Do Británie dorazili první uprchlíci

První uprchlíci dorazili do Velké Británie. Království jich má přijmout celkem 20 tisíc.

09:15
Slovensko: Kvóty jsou diktaturou silnějších států

Rozhodnutí ministrů vnitra členských zemí Evropské unie, kteří v úterý většinou hlasů schválili přerozdělování uprchlíků na základě kvót, označil slovenský tisk za krajnost a diktaturu silnějších států. Výsledek hlasování je podle tamních novin porážkou Slovenska, které proti kvótám podobně jako Česká republika dlouhodobě vystupovalo.

"Němci opět ukázali východní Evropě, co je to arogance moci. Síla. A podraz. Převálcování východoevropských států na radě ministrů znamená, že Němci vyhráli svou 'bleskovou válku'.

A malé východní státy obrali o zbytky suverenity," napsal na svém webu list Hospodárske noviny.

09:28
Bavorský premiér Seehofer se opřel do Merkelové

Bavorský premiér Horst Seehofer důrazně kritizoval kancléřku Angelu Merkelovou za postup v uprchlické krizi. Podle něj udělala Merkelová zásadní chybu, když dala najevo, že uprchlíci ze Sýrie mají v Německu velkou šanci získat azyl, přestože hranice EU překročili v jiném státu. "Německo tak zastavilo platnost evropských azylových pravidel," řekl podle agentury DPA Seehofer na sjezdu své vládní Křesťanskosociální unie (CSU).

Většina běženců, kteří do Německa přicházejí, překračuje hranice země právě v Bavorsku a jejich rozdělování mezi ostatní spolkové země jde pomalu.

Seehofer prohlásil, že největší spolková země tento stav nemůže dále snášet.

"Není možné rozdělit práci tak, že jedni budou mluvit o morálce a lidskosti a druzí budou zodpovědní za všechnu práci a zajištění prostředků," řekl zjevně na adresu Angely Merkelové, která vede sesterskou stranu CDU.

Seehofer také obvinil německé celostátní politiky, že se v souvislosti s běženci snaží zalíbit lidem, aniž by odváděli skutečnou práci.

Z Berlína podle něj zaznívají pouze "hřejivá slova" a vysoce postavení politici si chodí prohlížet zařízení pro běžence a fotí se s nimi, ačkoli taková setkání nemají reálný přínos.

09:42
Česko by se podle Babiše nemělo kvótám bránit soudně

Česko by se rozhodnutí o kvótách na přerozdělování uprchlíků nemělo bránit soudně, je přesvědčen vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Stejný názor ve středu před zasedáním vlády vyjádřil i ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). O možné soudní dohře rozhodnutí dříve uvažoval vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

"Bránit se soudně není rozumné, protože nám to EU vrátí i s úroky. Dostáváme z EU desítky miliard korun ročně, měli bychom na středečním summitu dát jasný návrh, jak krizi vyřešit systémově," napsal ve středu Babiš.

Soudní dohru úterního rozhodnutí si vůbec nedokáže představit Jiří Dienstbier, podle něhož by Česko mělo nabídnout konkrétní řešení, a nesouhlasí s ní ani Martin Stropnický. Řekli to při příchodu na vládu.

"Podle mého názoru k naplnění kvót u nás nedojde, protože k nám uprchlíci nechtějí. Jejich počet na území České republiky neustále klesá. EU sama neví, jak ten mechanismus v praxi bude fungovat," uvedl ve středu také Babiš. "Je to špatné rozhodnutí, které neřeší podstatu problému," doplnil.

09:53
Proti soudnímu sporu o kvóty je i premiér Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechce eskalovat situaci v Evropské unii soudními spory o kvóty na přerozdělování uprchlíků, uvedla dnes po poradě sociálnědemokratických ministrů ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Proti soudní dohře úterního rozhodnutí ministrů vnitra o kvótách je podle ní většina sociálnědemokratických ministrů. 

09:57
Evropská unie chce donutit Řecko ke zpřísnění ostrahy hranic. Řekové uprchlíkům neberou ani otisky prstů

Po kvótách na přerozdělení uprchlíků, které v úterý schválili ministři vnitra EU, přichází na řadu další krok. Tím je nátlak na Řeky. Evropské unii se nelíbí, že nedostatečně chrání své hranice. Na staronového řeckého premiéra Tsiprase proto zatlačí na středečním summitu EU.

Více čtěte ZDE.

10:12
Britský tisk zdůrazňuje nejednotnost Evropské unie ohledně migrantů

Evropští představitelé doufali, že se ohledně rozmístění 120 000 migrantů najde na úterním jednání shoda, ale nakonec se záměr prosadil proti vůli čtyř východoevropských zemí.

Podle listu The Telegraph se tím z jednání o přistěhovalecké krizi na dnešní summitu EU stává "napjatá záležitost".

Také deník The Guardian zdůrazňuje, že rozmístění imigrantů se prosadilo přes odpor některých středoevropských zemí. Jedná se podle listu o "zlomové rozhodnutí", po němž bude dnešní summit napjatý.

Podobně se v Británii vyjádřil například i deník The Independent. Kromě jiného si také všímá varování českého premiéra Bohuslava Sobotky, který před úterní schůzkou řekl, že jakákoli snaha o vnucení schématu pro rozdělení uprchlíků může skončit zesměšněním Evropské komise a vlád, které tuto myšlenku podpořily.

Někteří vysocí evropští představitelé podle The Independent po týdnech vyjednávání kolem přistěhovalecké krize dávají stále více najevo podrážděnost.

"Je to to nejhorší, co jsem v rámci řešení evropských otázek zažil za posledních více než 20 let," citoval list nejmenovaného vysokého diplomata.

10:21
Na rozhodnutí o kvótách bez konsensu reaguje i německý tisk

Také podle německých médií je překvapivé, že evropští ministři vnitra schválili kvóty na rozdělení běženců i přes odpor čtyř zemí, včetně Česka a Slovenska, a nesnažili se o konsensus. 

"Navzdory všem očekáváním přece jen ministři vnitra EU rozhodli o rozdělování žadatelů o azyl. Byla to však vynucená dohoda, protože čtyři státy východní a střední Evropy se postavily proti ní. Ministři tak přijali rozhodnutí pouze kvalifikovanou většinou a ne na základě konsensu všech zemí, jak je obvyklé," napsal nejčtenější německý deník Bild.

Také rozhlasová stanice Bayerischer Rundfunk označuje za nezvyklé, že ministři vnitra "protlačili rozhodnutí" i přes odpor čtyř zemí. "Teď teprve pořádně začne debata o rozdělování běženců i o tom, zda jsou závěry ze včerejší schůzky skutečně vítězství, nebo spíš tvrdá porážka pro EU. O dohodě tady totiž nemůže být řeč," uvedla stanice.

"Rozhodnutí ministrů vnitra z předchozího dne může zapůsobit jako rozbuška na summitu EU," varoval deník Rheinische Post.

10:30
Do Rakouska vstoupilo v úterý na 5400 uprchlíků

Na 5400 uprchlíků přišlo v úterý z Maďarska do Rakouska. To je zhruba polovina počtu běženců, kteří na rakouské území vstoupili v pondělí. Informovala o tom dnes agentura APA s odvoláním na rakouskou policii.

Podle ní množství migrantů výrazně nestoupá ani dnes. V ranních hodinách přivezl vlak z Maďarska k hranici s Rakouskem 2500 uprchlíků.

Nejvíce běženců využívá hraniční přechod Hegyeshalom-Nickelsdorf. Mluvčí rakouské policie Helmut Marban sdělil, že během úterý tímto místem ve východní rakouské zemi Burgenland prošlo 4500 běženců, dalších 330 jich překročilo hranice v jižněji situovaném Heiligenkreuzu.

Jižní spolková země Štýrsko zaznamenala příchod 570 migrantů, uvedlo tamní policejní ředitelství.

10:43
Česká republika na sebe přijme závazky z dohody EU ohledně migrantů, prohlásil Zaorálek

Česko přijme závazky, které mu budou plynout z dohody v Evropě o migrační krizi. Senátorům to dnes oznámil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Zaorálek výslovně neřekl, zda se to bude týkat i povinných kvót na přerozdělování uprchlíků do zemí unie, které ČR dlouhodobě odmítá. Uvedl ale také, že EU ani Česko nemohou přijmout libovolné množství uprchlíků a že kvóty by mohly znamenat pro ČR povinnost přijmout jich desetitisíce pod hrozbou sankce.

"My na sebe vezmeme ty závazky, které nám z dohody v Evropě budou plynout, o tom by neměl nikdo pochybovat," uvedl Zaorálek. Podle něj jedině společný postup dá EU sílu se s přílivem uprchlíků vyrovnat.

Zaorálek také zdůraznil nutnost budování přijímacích středisek pro běžence kvůli rozlišení uprchlíků před válkou a ekonomických migrantů a zvýšení ochrany vnějších hranic EU, které nesmí trvat měsíce.

10:57
Pelikán: Jde o pár lidí, pro Česko to není vůbec žádný problém

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který jako jediný z členů vlády nesouhlasil s postupem kabinetu ve věci kvót, novinářům řekl, že v úterý na jednání evropských ministrů vnitra došlo na jeho slova.

"Vůbec nic jsme nezískali a výměnou za to jsme si poškodili vztahy se svými západními sousedy," uvedl s tím, že zná Evropský soudní dvůr, a iniciativě, kterou by byl soudní spor, moc nadějí nedává.

"Konečně bychom si měli uvědomit, že jde o pár lidí, že to pro naši zemi není vůbec žádný problém, a přestat naivním způsobem rebelovat," uvedl.

Pozice Česka před večerním summitem premiérů je podle něj po úterním rozhodnutí nulová.

11:07
Jurečka: Soudit se nemá smysl, kvótu ale nedokážeme naplnit

"Soudit se nemá smysl, hlavně jsem přesvědčen, že my tu kvótu nedokážeme reálně naplnit, protože pro ty lidi nejsme cílová země," uvedl Marian Jurečka.

Za nešťastný krok má úterní rozhodnutí Polska jít proti dřívější dohodě zemí visegrádské čtyřky.

11:27
Podle Štěcha by příčiny migrační krize měly být řešeny všemi prostředky

Senát by měl podle svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD) označit za "nezbytně nutné", aby byla příčina přílivu migrantů řešena "všemi dostupnými prostředky".

Štěch tak dnes doporučil doplnit návrh stanoviska Senátu k migrační krizi, podle kterého by horní komora měla i přes úterní rozhodnutí ministrů vnitra zemí EU odmítnout povinné kvóty na přerozdělování migrantů mezi státy unie.

Štěch nechtěl svůj návrh detailněji rozebírat. Neřekl, zda by použití všech prostředků znamenalo i vojenský zásah proti takzvanému Islámskému státu, po kterém volali někteří senátoři.

"Nechci ho víc detailně rozebírat, protože samozřejmě by to vedlo k polemice a myslím si, že obecné vyjádření je přijatelné," uvedl ke svému návrhu.

Senát by měl podle Štěchova návrhu považovat "za nezbytně nutné, aby byla řešena samotná příčina vzniku migračních toků všemi dostupnými prostředky v místech, ze kterých migranti přicházejí, a nejen přerozdělováním mezi členské státy Evropské unie".

11:34
Vyjádření předsedy vlády Bohuslava Sobotky k migrační krizi a kvótám

"I když se mi použití kvót nelíbí, nesouhlasím s nimi, a hlasovali jsme jako stát proti, Evropa se nesmí na řešení migrační krize rozpadnout. Nechci proto žalobami dál stupňovat napětí. Lano můžete napínat jen do určité míry a pak se přetrhne. Čekají nás další bitvy o realistický přístup k migrační krizi a potřebujeme, aby partneři v Evropě naše argumenty poslouchali," píše Sobotka v komentáři.

11:38
Rozhodnutí Varšavy o uprchlících tisk chválí, opozice kritizuje

Za správné považuje dnes polský tisk rozhodnutí Varšavy souhlasit s přijetím kvóty uprchlíků, a to i přes výhrady a výčitky Čechů, Slováků a Maďarů. Za "skandální" naopak označila hlasování ministrů vnitra Evropské unie opoziční kandidátka na premiérku pro říjnové parlamentní volby Beata Szydlová.

"Nejvíce pobuřující je to, že polská vláda podvedla země visegrádské skupiny," prohlásila.

"Chápu frustraci Čechů či Slováků, protože ve sporu o uprchlíky jim bylo výhodné krýt se za polskými zády," napsal komentátor liberálního listu Gazeta Wyborcza.

Připomněl, že na Polsko se - na rozdíl od Česka a Slovenska - snášelo evropské kárání jako na zemi rasistů a nevděčníků, kteří rádi berou kopy evropských peněz a žádají tvrdý postoj k Rusku, ale když je potřeba pomoci, tak jen rozhodí ruce.

"Musíme přiznat, že Polsko mělo dobrý důvod odpojit se od visegrádské solidarity," připouští i konzervativní list Rzeczpospolita.

Visegrád podle něj totiž není hodnotou "sám o sobě", ale jen jedním z nástrojů v boji o své zájmy v EU.

Visegrádští partneři podle komentátorky listu mnohdy nestáli na straně Polska, ale jejich solidarita končila tam, kde končily jejich výhody. A tak "několik tisíc uprchlíků není velká cena za posílení obrazu silného a odpovědného partnera v EU", což se bude hodit v debatě o dalších sankcích proti Rusku.

Stínem je tak spíše pasivita Polska, které si jen pojistilo své zájmy, ale nesnažilo se přetáhnout středoevropské partnery na druhou stranu, čímž by získalo více uznání, píše komentátorka listu.

12:02
Dánský a belgický tisk také varují před nuceným rozdělováním migrantů

I dánský list Berlingske Tidende dnes uvedl, že úterní rozhodnutí ministrů vnitra členských zemí EU, kteří i přes odpor čtveřice států schválili přerozdělování uprchlíků na základě kvót, není optimální.

Finský tisk připomíná, že Helsinky se v úterý zdržely hlasování, protože rezolutně trvají na nutnosti dobrovolného přijímání běženců.

Finsko je ale připraveno stanovený počet migrantů přijmout.

"Finský vládní program zdůrazňuje, že rozdělování uprchlíků musí být na základě dobrovolnosti. Proto se ministr vnitra Petteri Orpo zdržel hlasování," napsal list Hufvudstadsbladet, který vychází ve švédštině.

"Je důležité, že dnešní summit EU nebude již zatížen relativně méně naléhavou otázkou rozdělení 120 000 žadatelů o azyl. Na pořadu jednání jsou zásadnější problémy. Ovšem to, že se nejprve konalo hlasování (na schůzce ministrů vnitra EU), je náznakem hlubokých neshod v azylovém procesu," uvedl belgický deník De Standaard.

"Nyní máme přece jen nějaké rozhodnutí, ale rozervanost EU nikdy nebyla tak jasně viditelná. To nevěstí nic dobrého, protože jen a jen solidarita a větší disciplína při realizaci dohodnutých pravidel mohou dát naději, že azylovou krizi bude možné zvládnout. Politická hořkost vyplývající z násilných rozhodnutí a prohraných bitev nepřispívá k ničemu," dodal.

12:09
Svědectví krizové koordinátorky na Bourbon Argos
12:13
Fico: Slovensko podá žalobu proti rozhodnutí o kvótách

Slovensko podá u soudu EU žalobu proti rozhodnutí o přerozdělování uprchlíků v členských zemích společenství na základě kvót.

Novinářům to dnes řekl premiér Robert Fico.

12:24
Slovenský premiér je přesvědčen, že systém kvót selže

"To je sem budeme vozit vlakem?" ptal se podle Denníku N Robert Fico ohledně běženců, kteří by na Slovensko měli přijít. Podle plánu by mělo k našim východním sousedům dorazit 802 uprchlíků.

"Jako suverénní země odmítáme takový diktát," prohlásil Fico, ale dodal, že Slovensko bude navzdory žalobě "projevovat elementární míru solidarity" s každým, kdo potřebuje pomoc.

"Není to překvapení. Uznáváme vážnost situace, navrhujeme jiné řešení. Hrozba sankcí neexistuje," doplnil premiéra ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák.

12:28
Slovensko se záměrně nebude podřizovat

Slovensko se záměrně nepodřídí rozhodnutí o kvótách a v této záležitosti se vystaví proceduře EU ohledně porušení unijního práva, dodal Fico.

12:41
Do Chorvatska dorazil v úterý rekordní počet běženců

Do Chorvatska v úterý dorazilo rekordních 8750 imigrantů. Celkem do této země přišlo za poslední týden k dnešnímu dopoledni 44 000 uprchlíků mířících dále do západní Evropy. Na 2900 běženců našlo dočasné přístřeší ve stanovém městečku v přijímacím centru ve východochorvatské obci Opatovac.

"Situace na přechodu (Bajakovo-Batrovci) je daleko horší než včera kvůli pozastavení osobní i nákladní dopravy a protestu kamionů," řekl srbský ministr obchodu, turistiky a telekomunikací Rasim Ljajić v srbském tisku.

Uzavřen pro nákladní dopravu je podle agentury Reuters i přechod ze srbského Šidu do chorvatského Tovarniku. Přes hranici projedou jen osobní auta a autobusy, kamiony musejí objížďkou přes Bosnu.

Vláda v Záhřebu chce Srbsko přimět, aby směrovalo migranty i do Maďarska a do Rumunska a ulevilo tak Chorvatsku zaplavenému příchodem asi 44 000 uprchlíků během jediného týdne.

Srbsko vyhrožuje odvetnými kroky a častuje svého souseda ultimáty, z nichž poslední vyprší dnes večer. Tamní premiér Aleksandar Vučić se podle chorvatského tisku obrátil kvůli blokádě na vůdce zemí EU a v srbských médiích uvedl, že srbské společnosti by se mohly kvůli vzniklé škodě domáhat na Chorvatsku kompenzací.

13:06
Na řecký Lesbos dorazilo 2500 uprchlíků za tři hodiny

Na řecký ostrov Lesbos dnes dorazilo v rozpětí pouhých tří hodin 2500 nových uprchlíků. Většina z nich jsou Afghánci.

S odvoláním na svědky o tom informovala agentura Reuters.

Na plážích ostrova se za deště vylodili lidé ze 40 gumových člunů. Na každém z nich bylo až 70 lidí. Břehy pokryly záchranné vesty a mnoho z příchozích je podchlazeno. Na moři bylo vidět dalších devět člunů.

13:23
Rumunsko lituje, že o uprchlících se nejednalo, ale hlasovalo

Rumunsko zvládne svůj podíl uprchlíků, který mu přidělila Evropská unie, lituje ale, že o povinném přerozdělování běženců se v úterý rozhodlo většinovým hlasováním, nikoli jednáním.

Řekl to ve středu rumunský prezident Klaus Iohannis.

Rumunsko stejně jako Česko, Slovensko a Maďarsko vystoupilo na úterní schůzce unijních ministrů vnitra proti kvótám na imigranty, které podle Iohannise situaci kolem uprchlíků neřeší.

13:27
Celkem 19 států EU má potíže s přejímáním azylové legislativy

Ve snaze zlepšit fungování společného azylového systému dnes Evropská komise zahájila s 19 státy Evropské unie celkem 40 řízení kvůli nedostatkům v zavádění potřebných pravidel. Dva dopisy s formálním upozorněním míří i do Prahy.

"Solidarita musí jít ruku v ruce s odpovědností, jsou to dvě strany téže mince," zdůraznil na tiskové konferenci místopředseda komise Frans Timmermans. 

Členské státy EU nyní mají dva měsíce na odpověď a prakticky tedy na to, aby komisi sdělily, jak příslušná pravidla aplikovaly.

Řízení tak byla dnes zahájena s Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Estonskem, Francií, Rakouskem, Řeckem, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Německem, Polskem, Rumunskem, Slovinskem, Španělskem a Švédskem.

13:34
Před uprchlickým centrem v Opatovci čeká dav lidí

Lidé čekají ve frontě před uprchlickým centrem v chorvatském městě Opatovec.

Opatovec

13:38
Poláci nás zradili? Nikoli. Jen vědí, jak se dělá evropská politika

Polská vláda usoudila, že by odmítnutí kvót bylo pro postavení země v EU horší než jejich přijetí. Ačkoli se vystavila riziku tvrdých útoků v čase volební kampaně, udělala odvážné rozhodnutí. A vyjednala si výjimku, píše ve svém blogu redaktor HN Martin Ehl. Více čtěte ZDE.

13:57
Finanční balík od EU pro nečlenské země

Evropská komise oznámila finanční balík, jenž má pomoci nečlenským státům s uprchlickou krizí. Miliarda eur má jít do Turecka, kde našlo dočasnou skrýš přes dva miliony lidí. Sedmnáct milionů eur dostane Srbsko, které se stalo jednou z hlavních tranzitních zemí.

13:59
Evropská unie se musí v uprchlické krizi vrátit k dodržování dohodnutých pravidel, myslí si Orbán i Seehofer

"Nyní jsme ve stavu, kdy neplatí žádná pravidla, kdy vše běží bez jakéhokoli systému a řádu, kdy každý den improvizujeme. Jedině díky masivnímu nasazení obcí, humanitárních organizací, obyvatel a policie se to daří zvládat," řekl Seehofer. "Proto se plně shodujeme na tom, že je třeba udělat vše pro to, aby se znovu vrátil nějaký řád," doplnil.

Orbánova vláda se podle bavorského premiéra Seehofera zasazuje o to, aby evropská imigrační a azylová pravidla platila a bavorský premiér apeloval na to, aby se k věci stejně postavily i ostatní evropské země. "Je třeba znovu zajistit kontrolu vnějších evropských hranic a je nutné mluvit o tom, jak přistěhovalectví omezit," řekl Seehofer.

Orbán, který čelil v zahraničí kritice kvůli stavbě plotu z ostnatého drátu na maďarsko-srbské hranici, dnes zdůraznil, že jeho vláda v tvrdém postoji vůči běžencům vytrvá. "Maďarsko má v současné chvíli za úkol zajišťovat vnější hranici EU a tuto funkci bude plnit. Pokud bychom z toho ustoupili, mohou se obnovit i hranice mezi Maďarskem a Rakouskem nebo mezi Rakouskem a Bavorskem," řekl.

Maďarský premiér také kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou, která se podle něj snaží vnutit Maďarsku německý způsob uvažování a německý přístup k běžencům. Její postoj označil za "morální imperialismus" a uvedl, že se Maďaři vzhledem k odlišné historické zkušenosti nemohou chovat stejně jako Němci.

14:21
Mezi návrhy Evropské komise je například finanční podpora zasaženým státům

Návrhy na řešení migrační problematiky pro příštího půl roku dnes na večerním mimořádném summitu EU představí prezidentům a premiérům osmadvacítky šéf komise Jean-Claude Juncker. Nechybí mezi nimi také finanční podpora zasaženým státům i příslušným evropským agenturám.

Evropská exekutiva příští týden navrhne vyčlenit v letošním rozpočtu dalších 100 milionů eur (asi 2,7 miliardy Kč) na pomoc postiženým členským zemím. Dosavadní podpora ve výši 73 milionů eur (necelé dvě miliardy Kč) už totiž byla vyčerpána. O 1,3 milionu eur (asi 35 milionů Kč) navrhuje komise zvýšit financování Frontexu, Europolu a EASO, především na personální posílení.

Dalšími návrhy ve finanční oblasti jsou zvýšení podpory pro programy OSN, které pomáhají se zásobováním uprchlických táborů na Blízkém východě, zvýšení prostředků na vlastní evropskou humanitární pomoc v příštím roce a více peněz na podporu uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou v táborech v oblasti.

Zvláštní fond má vzniknout na podporu afrických zemí. V něm by pro začátek mělo být 1,8 miliardy eur (přes 21,5 miliardy Kč).

14:26
EU chce vytvořit týmy, které pomohou s registrací

Rychlé ustavení týmů, které by v migrací zasažených místech pomáhaly registrovat žadatele o azyl, ale také posílení podpory členským zemím při ochraně vnější hranice schengenského prostoru jsou mezi prioritami Evropské komise k řešení migrační problematiky pro příštího půl roku. 

Evropská exekutiva svůj další postup formulovala poté, co ministři vnitra unie přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska v úterý potvrdili přerozdělení dalších 120 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Celkem by si země měly v příštích dvou letech - dohromady se starší dohodou na 40 000 uprchlících - rozdělit 160 000 uchazečů o mezinárodní ochranu.

V příštím půlroce by podle komise měly být prioritou týmy pomáhající s registrací uprchlíků v hraničních státech unie a připravující právě onu v úterý domluvenou relokaci. Týmy by měli tvořit odborníci z dalších zemí EU ve spolupráci s evropskými agenturami, jako je Frontex, Europol či Evropský podpůrný azylový úřad (EASO).

Návrh komise předpokládá také zřízení týmů, které by pomáhaly v případě velkého migračního tlaku členských zemí s ochranou vnější hranice schengenského prostoru. Mělo by být také možné rychle spustit podporu zemím pro řešení krizových humanitárních situací.

14:31
Sobotka je pro společnou politiku unie navenek

Český premiér Bohuslav Sobotka bude na dnešním summitu podporovat důslednou ochranu vnější hranice unie, zřízení přijímacích center v hraničních státech EU, pomoc uprchlíkům v Turecku a dalších zemích v oblasti, lepší evropskou návratovou politiku či společnou politiku unie navenek, která omezí příčiny migrace.

14:39
Polsko si bude podle Schetyny mezi uprchlíky vybírat

Polsko bude přijímat pouze takové uprchlíky, kteří budou ochotni splynout s polskou společností. Ujistil o tom dnes šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna v souvislosti s rozhodnutím ministrů vnitra Evropské unie o přerozdělení 120 000 uprchlíků. Varšava - na rozdíl od Prahy, Bratislavy, Budapešti a Bukurešti - nakonec proti kvótám nehlasovala, což vyvolalo ostrou kritiku polské opozice.

"Bude nám záležet na tom, abychom přijímali lidi, kteří se budou moci asimilovat, budou chtít žít v Polsku, budou chtít se stát Poláky," prohlásil Schetyna a ujistil, že příslušná procedura výběru uprchlíků je velice zevrubná, což skýtá i jisté záruky.

"Každá země rozhodne konkrétně o každém příjmení, o každé osobě. Samozřejmě pro to použijeme zpravodajské služby, veškeré možnosti státu. Zda si vybereme mladé lidi, zda také děti, sirotky ze Sýrie, to už bude na rozhodnutí úřadu pro uprchlíky," řekl ministr. Varoval však před "opravdu špatně znějícími" argumenty, že by si katolické Polsko mělo z uprchlíků vybrat jen křesťany, případně jezídy či alavity. "Nelze dělit lidi podle víry, protože ani smrt si nevybírá. Všichni utekli ze Sýrie, aby si zachránili život a život svých blízkých. To je nutné uznat a podat jim ruku," uvedl.

14:50
Zeman vyčetl Polsku porušení dohody

Prezident Miloš Zeman dnes kritizoval Polsko, které v úterý jako jediná země z visegrádské čtyřky hlasovalo pro zavedení kvót na rozdělení uprchlíků. Řekl, že slušný člověk dohodu neporušuje.

Připomněl, že v Polsku se nedávno změnil prezident. "Polsko je zemí s poloprezidentským systémem podobně jako Francie. Já si nejsem zcela jist, zda to byla právě osoba nového polského prezidenta, která vedla k určité změně postoje Polska," řekl Zeman.

Uvedl, že nechce používat patetických termínů, jako je zrada. "Chci pouze tvrdit, že když se země Visegrádu na něčem dohodnou, a to opakovaně, tak slušný člověk dohodu neporušuje," řekl prezident.

Polsko svůj hlas pro zavedení kvót pro rozdělení uprchlíků v rámci Evropské unie odůvodňuje tím, že pro něj byla důležitější solidarita s migranty a s Evropou.

15:02
Ekonomické přistěhovalce by podle Orbána měla EU na hranicích odmítat

Evropská unie by podle Orbána měla pomoct při ochraně hranic v Řecku, přes které běženci putují do zemí bývalé Jugoslávie a následně do Maďarska. "Pokud Řecko požádá Evropskou unii o ochranu svých hranic, měly by země na dobrovolné bázi vyslat své síly, aby zajistily kontrolu tamních hranic. Maďarsko je k tomu připraveno," řekl Orbán.

Vyzval rovněž k tomu, aby úřady už na hranicích schengenského prostoru rozdělovaly uprchlíky před válkou a lidi, kteří v EU hledají práci. Takzvané ekonomické přistěhovalce by podle Orbána měla unie už na hranicích odmítat.

15:20
Regionální hospodářská komora chce pomoci jak imigrantům, tak průmyslovým podnikům

Regionální hospodářská komora (RHK) Jihomoravského kraje se chystá společně s dalšími veřejnými institucemi a samosprávami pomoct imigrantům, kteří v Česku požádají o politický azyl, a zároveň tím pomoci průmyslovým podnikům, kterým chybějí zaměstnanci. Předseda představenstva RHK Miloš Škrdlík dnes ČTK řekl, že na jižní Moravě jde zhruba o 1000 pracovních míst.

"Lidé chybí hlavně ve strojírenství, zároveň klesá nezaměstnanost, tudíž se lidé shánějí hůř. Poptávka tedy je. Na druhé straně je ne nabídka, ale možnost. Máme v kraji azylové zařízení v Zastávce. Vím, že většina chce do Německa. Ale když někdo bude chtít azyl u nás, bude také chtít práci. Tu můžeme nabídnout," uvedl Škrdlík.

Komora chce do jednání vtáhnout Brno a Jihomoravský kraj, také úřad práce a cizineckou policii a ministerstvo práce a sociálních věcí. "Chceme se o to pokusit. Vzorem je pro nás Nová Mosilana, která má s cizinci zkušenosti. Tvoří zhruba 13 procent zaměstnanců," řekl Škrdlík. Tato textilka má okolo 900 pracovníků.

Poptávka firem jde podle Škrdlíka napříč profesemi a úrovněmi kvalifikace. "Záleží, co ti lidé umí, a také, zda umí řeč. Ale i kdyby neuměli řeč dobře, ve firmách si s tím poradí," míní Škrdlík.

15:44
Záznam tiskové konference Jean-Claudea Junckera a Martina Schulze
15:54
Vyjádření Jean-Claude Junckera

"Od začátku krize v květnu Evropská komise obrátila každý kámen, abychom v evropském rozpočtu našli prostředky," poznamenal šéf komise Juncker před novináři. Dostupné peníze se tak ze 4,6 miliardy eur (přes 124 miliard korun) vyšplhaly na 9,5 miliardy (přes 256 miliard korun).

16:01
Správce majetku Josefa Fritzla navrhl, aby jeho dům posloužil uprchlíkům

Dům, v jehož podzemí Rakušan Josef Fritzl 24 let věznil a znásilňoval svou dceru, nabídl správce majetku k využití jako možnou ubytovnu pro uprchlíky ministerstvu vnitra. Rozhodnout má o nabídce spolková země Dolní Rakousy, píše list Kronen Zeitung. Samotné město Amstetten, v němž dům stojí, nápad odmítá.

"Dům hrůzy" v dolnorakouském Amstettenu nechce dlouhodobě nikdo koupit. Nabízí se za 200 000 eur (5,4 milionu korun). Někdejší domácí podzemní vězení ve sklepním prostoru bylo mezitím zalito betonem.

Správce Fritzlova majetku Walter Anzböck nyní navrhuje, aby dům, v němž jeho někdejší majitel se svou znásilňovanou dcerou zplodil sedm dětí, posloužil k ubytování až 50 uprchlíků. "Hrůzné sklepní vězení, v němž se kdysi odehrávaly zlé věci, je dávno zaplněno betonem. A také jsme dům zbavili všech špatných vzpomínek. Je k dispozici uprchlíkům jakožto bezpečné ubytování," zdůvodnil Anzböck svou nabídku. Dům je údajně vybaven i sanitárním zařízením. "Do Amstettenu by se mohlo okamžitě nastěhovat 50 lidí," tvrdí správce.

Rakouské ministerstvo vnitra ale už podle Kronen Zeitung dalo najevo, že nabídka "snad ani nemůže být myšlena vážně". I samotné město Amstetten se záměru brání, i když o věci nerozhoduje. "Nebudeme to moci změnit. Správce konkurzní podstaty to může jako zástupce vlastníků učinit," řekl deníku Österreich místostarosta Amstettenu Michael Wiesner. Argumentuje přitom tím, že město ubytovací prostory pro uprchlíky nepotřebuje. "Dostaneme dvě buňkové vesničky se 150 místy. Tím jsme svou kvótu naplnili," zdůraznil Wiesner.

16:20
Nový tábor pro tisíc lidí na řecko-makedonské hranici

Na řecko-makedonské hranici vznikl tábor s kapacitou pro 1000 uprchlíků. Podle jeho zřizovatele, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), má zmírnit útrapy běženců směřujících z Řecka takzvanou balkánskou cestou dál do Evropy. Uvedla to řecká tisková agentura ANA.

Migranti, kteří jsou zatím odkázáni na táboření na hraniční čáře, mají k dispozici mimo jiné chemické toalety, sprchy, nabíječky mobilních telefonů, signál wi-fi pro připojení k internetu a další služby, včetně lékařského ošetření. Rozděleným rodinám a zejména nezletilým osobám bude poskytnuta rovněž administrativní a psychologická pomoc.

"Cílem je nabídnout několik hodin oddechu před tím, než se opět vydají na cestu," sdělil zástupce UNHCR Jorgos Repanas. Přestupní tábor začne být naplno v provozu od čtvrtka. Podle humanitárních pracovníků působících na místě může ale tábor sloužit rovněž k dlouhodobějšímu pobytu běženců, pokud by měl být hraniční přechod případně uzavřen, anebo pokud by vázl přesun uprchlíků dál na sever.

V současné situaci je nicméně kapacita táboru poměrně malá, protože hranici překračuje v průměru 5000 migrantů denně, což je téměř dvojnásobek oproti předchozím týdnům. Jde většinou o uprchlíky, kteří se cestou přes Turecko nejprve vylodí na řeckých ostrovech na východě Egejského moře.

16:27
Předseda Evropské rady varoval, že v úterý přijaté kvóty nejsou dostatečné
16:54
Postoj Slovenska pochválil prezident Zeman

Zeman chválil postoj Slovenska ke kvótám, především slovenského premiéra Roberta Fica. "Dovolte mi, abych v této situaci ocenil stanovisko Slovenska a osobně slovenského premiéra, který včera (v úterý) prohlásil, že dokud bude premiérem na Slovensku, žádné kvóty nebudou," řekl prezident. 

18:13
Předseda Evropského parlamentu upozorňuje na další vlnu uprchlíků

Podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze hrozí, že bez okamžitého uvolnění peněz z EU se do Evropy vydá další milion uprchlíků.

18:15
Sobotka: Unie se musí na kvótách rychle shodnout

Česká vláda nebude kvůli kvótám bojkotovat jiná opatření na řešení migrační krize. Evropská unie se na nich musí rychle dohodnout, řekl před začátkem summitu český premiér Sobotka.

18:17
Před summitem se sešli zástupci V4
18:19
Evropská komise představila návrhy dalšího financování související s uprchlickou krizí:

Zvýšení krizového financování pro nejpostiženější země:

  • 100 milionů eur pro rok 2015 nad rámec už vyčerpaných 73 milionů. Zvýšení financí pro odpovědné evropské agentury Frontex, Europol a EASO:
  • 1,3 milionu eur v letošním roce na personální posílení Frontexu o 60 osob, EASO a Europolu po 30 osobách;
  • dodatečných 600 milionů eur pro příští rok. Podpora mezinárodních organizací:
  • členské země EU by měly zvýšit své příspěvky Světovému potravinovému programu (WFP) OSN na úroveň roku 2014, neboť některé je od té doby snížily, třeba až o 99 procent;
  • EK zvýší krizovou humanitární pomoc o 200 milionů eur ještě v letošním roce jak pro WFP tak pro další agentury, například Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR);
  • zvýšení humanitární pomoci o 300 milionů eur v roce 2016 na pokrytí základních potřeb uprchlíků jako je jídlo a přístřeší. Zvýšení podpory syrských uprchlíků:
  • dalších 300 milionů eur na pomoc třetím zemím, které hostí uprchlíky ze Sýrie; spolu s přesunem dalších prostředků to umožní v této fázi získat na podporu uprchlíků v oblasti Blízkého východu přes 500 milionů eur;
  • příspěvky členských zemí by měly tuto částku dorovnat na celkovou jednu miliardu eur.
  • EU je připravena mobilizovat až jednu miliardu eur podpory pro Turecko a 17 milionů pro Srbsko a Makedonii ve snaze pomoci těmto zemím vyrovnat se s migrační krizí. Pomoc Africe
  • ustavení fondu se základním kapitálem 1,8 miliardy eur.
18:21
Italský premiér: Je potřeba solidarita mezi státy EU

Italský premiér Matteo Renzi po příjezdu na summit řekl, že migrace není problém, který by dokázala vyřešit jediná země, a je proto potřeba solidarita. Uprchlická krize je podle něj mnohem hlubší, než ukazují čísla, která má Brusel k dispozici. Debata v EU se proto nemůže točit jen kolem čísel, dodal Renzi.

18:24
Na summit dorazil i britský premiér Cameron

Britský premiér David Cameron na summitu EU.

18:30
Sobotka: Česko nehodlá blokovat další opatření týkající se krize

"Evropa je pod silným tlakem. Evropská unie nezvládá migrační krizi a my chceme přispět k tomu, aby se teď debata soustředila na podstatné problémy, které Evropa má," řekl premiér Sobotka před jednáním.

Přestože ministři vnitra většiny členských zemí v úterý prosadili přerozdělování migrantů prostřednictvím kvót proti vůli ČR a tří dalších zemí, nehodlá dnes blokovat dohodu o dalších opatřeních kolem uprchlické krize. "To neznamená, že nejsme schopni se dohodnout na tom, aby další opatření, která navrhuje Evropská komise - hotspoty, posílení ochrany vnějších hranic, pomoc těm zemím, kde jsou dnes uprchlíci - nebyla realizována," řekl.

18:31
Chorvatský premiér: Musíme finančně pomoci Turecku

Zoran Milanović, chorvatský premiér, jehož zemí prošlo za uplynulý týden přes 44.000 uprchlíků, po příchodu na summit řekl, že je potřeba poskytnout finanční pomoc Turecku. Dodal, že je proti dalšímu sbližování Evropské unie. "Jinak se budeme sami sebe ptát, jaký je tedy účel voleb?"

18:32
Na summit přichází maďarský premiér Viktor Orbán

Viktor Orbán

18:34
Summit EU k uprchlické krizi oficiálně začal

Na summitu se scházejí premiéři zemí Evropské unie, belgický premiér Charles Michel před začátkem summitu hovořil o možné potřebě vojenské akce v Sýrii v souladu s mezinárodním právem. 

Finský premiér Juha Sipilä se vyjádřil, že EU musí sdílet břemeno uprchlické krize a soustředit se na dlouhodobé i střednědobé otázky.

18:39
V Chorvatsku dnes došlo ke střetům s uprchlíky, policie použila slzný plyn

Podle chorvatských médií dnes v táboře pro uprchlíky ve východochorvatské obci Opatovac došlo ke střetům. Policie prý použila slzný plyn a několik lidí utrpělo zranění. Podle televize N1 plyn zasáhl i dvě děti, které pak byly kvůli tomu převezeny do nemocnice Červeného kříže.

Ve stanovém městečku zde našlo dočasné přístřeší 2900 uprchlíků.

18:46
Do Rakouska dnes vstoupilo přes 7 000 uprchlíků

Od dnešní půlnoci jenom přes hraniční přechod Hegyeshalom-Nickelsdorf do Rakouska vstoupilo zhruba 7000 uprchlíků, informovala agentura APA. V ranních hodinách přivezl jeden z vlaků z Maďarska k hranici s Rakouskem 2500 uprchlíků.

18:47
Srbská média informují o střetech s uprchlíky v chorvatském Opatovci
18:51
Senát podpořil plán EU proti pašerákům lidí

Senát podpořil plán EU proti nelegální migraci, který počítá mimo jiné s likvidací lodí pašeráků lidí. Současně doporučil Evropské komisi zaměřit se na příčiny migrace a na vytvoření legálních a bezpečných migračních kanálů pro uprchlíky do Evropy. Své doporučení na rozdíl od dlouhé dopolední diskuse k usnesení o migrační krizi schválila horní komora dnes odpoledne během deseti minut.

Horní komora označila za zásadní, aby se EU zaměřila na řešení základních příčin migrace, na spolupráci se zeměmi původu uprchlíků, zvláště pak v oblasti lepšího zabezpečení jejich hranic a v celkové stabilizaci daného regionu. Senát také upozornil na nefunkčnost současného unijního návratového systému, který podle něj zneužívají sítě převáděčů.

19:05
Francois Hollande nabádá k respektování evropských hodnot a principů

Státy, které nechtějí respektovat hodnoty a principy EU, by měly zvážit svou přítomnost v unii, řekl dnes francouzský prezident François Hollande před summitem o migraci.

"Evropa je soubor hodnot a principů. Ti, kdo nechtějí respektovat tyto principy, si musí klást otázku o své přítomnosti v EU," řekl Hollande na otázku novináře o výrocích maďarského premiéra Viktora Orbána.

19:08
Donald Tusk: Musíme znovu získat kontrolu nad unijní hranicí

Už druhý summit o migraci v letošním roce by měl především zdůraznit potřebu užší spolupráce a podpory zemím, které leží na nyní hlavní migrační trase z Turecka přes Balkán.

Summit také potvrdí snahy o zvýšení peněz pro operace mezinárodních organizací a programů OSN. Zdůraznit by měl i nutnost posílení ochrany vnější hranice schengenského prostoru.

Otázku znovuzískání kontroly nad unijní hranicí označil za nejdůležitější téma dnešní schůzky také Donald Tusk, který evropské lídry do Bruselu pozval. Při příchodu upozornil, že do Evropy se v budoucnu zřejmě budou snažit dostat až miliony uprchlíků.

Schůzka by ovšem také měla zahladit rány po úterním rozhodnutí většiny členských zemí EU přerozdělit 120 000 žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a v Řecku, mezi ostatní státy unie.

19:14
Chorvatský ministr vnitra: Policie děti slzným plynem chránila

Chorvatský ministr vnitra Ranko vysvětluje použití slzného plynu v urpchlickém táboře v Opatovaci snahou zachránit děti před ušlapáním.

19:35
Bosenský ministr zahraničí: Migranty zřejmě pustíme dále do Evropy

Bosna a Hercegovina nevylučuje, že pustí migranty mířící do západní Evropy přes své území. Při návštěvě Makedonie to dnes řekl bosenský ministr zahraničí Igor Crnadak.

Šéf bosenské diplomacie uvedl, že pro Sarajevo není uzavření hranice žádným řešením. "Naopak to hledání řešení ztěžuje," zdůraznil ministr.

Přes Makedonii od začátku roku přešlo více než 160 000 běženců. Většina jich přišla z Řecka a menší část i z Bulharska na cestě přes Srbsko a Maďarsko do bohatších zemí Evropské unie.

19:43
Sobotka: V zimě migrace zpomalí, mezitím se ji musíme naučit regulovat

Evropa by měla využít toho, že v zimě migrace pravděpodobně zeslábne, a urychleně konat, řekl při příchodu na summit rovněž premiér Sobotka. "Na jaře už by Evropa měla ukázat schopnost migrační proud regulovat a už na vnějších hranicích rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty," řekl.

19:53
Schulz: Na řešení krize by státy měly přispět z národních rozpočtů

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz řekl, že na evropské řešení uprchlické krize by měly přispět členské země i z národních rozpočtů. "V krátkodobé perspektivě by peníze mohly být uvolněny z evropských fondů, ale vyzvali jsme vedení jednotlivých zemí, aby státy přispěly z domácích zdrojů," řekl Schulz na tiskové konferenci po zahájení summitu o migraci.

19:59
Hlavní srbsko-chorvatský hraniční přechod je obnoven

Na hlavním srbsko-chorvatském hraničním přechodu Bajakovo-Batrovci se odpoledne obnovil provoz, ale nákladní auta ze Srbska do Chorvatska dál nesmějí.

20:20
Oblíbenost Angely Merkelové klesla na letos zatím nejnižší hodnotu

Popularita německé kancléřky Angely Merkelové klesla podle průzkumu pro magazín Stern a televizi RTL na 49 procent, což je letos nejnižší hodnota. Merkelová, která je v poslední době kritizována za svůj přístup k uprchlické krizi, ztratila v pravidelném průzkumu oproti předchozímu týdnu tři procenta.

Šéfku německé vlády v poslední době ostře kritizoval mimo jiné bavorský premiér a šéf CSU Horst Seehofer. Ten jí vytýká, že v podstatě vyzvala běžence, aby se z Maďarska přesunuli do Německa, takže Bavorsko je teď přílivem přistěhovalců přetěžováno.

20:34
Evropští zástupci společně hledají kompromis

Při zahájení summitu německá kancléřka Angela Merkelová naslouchá portugalskému premiérovi Pedrovi Passosu Coelhovi, zatímco francouzský prezident François Hollande mluví s finským premiérem Juhou Sipiläem.Angela Merkelová

20:52
Česko zvažuje pomoc maďarsku, je ale připraveno střežit i vlastní hranice

Česko nabídlo Maďarsku pomoc při ostraze schengenské hranice, uvedl ministr obrany Martin Stropnický. "Chceme tak vyjádřit solidaritu i v konkrétní, praktické rovině. V současné době ... analyzujeme možnosti, co bychom byli schopni poskytnout," uvedl Stropnický.

Do Maďarska by z Česka mohla putovat technika a řádově desítky vojáků. V minulosti se mluvilo o tom, že by česká armáda mohla pro zvládání migrační krize poskytnout například speciální techniku na monitorování pohybu lidí.

Ministerstvo obrany dnes oznámilo, že v případě eskalace migrační krize je armáda připravena nasadit až 5 000 vojáků k ochraně českých hranic. Omezený počet vojáků je připravena vyslat také k řešení situace v záchytných táborech v okolí krizových míst.

21:00
Uprchlíci přicházejí do Opatovace. Z tábora jsou pak převáženi do Maďarska
21:30
Sobotka: Spolupráce V4 je smysluplná

Další spolupráce v rámci Visegrádské skupiny má podle českého premiéra Bohuslava Sobotky smysl, přestože v některých případech se stanoviska členských zemí liší.

"Skupina V4 v minulosti opakovaně ukázala, že je akceschopná, že je schopna prosadit své názory a závěry," uvedl dnes při příchodu na summit.

21:41
V Německu protestují tisíce lidí proti azylové politice

Na 5000 lidí demonstrovalo v Erfurtu proti azylové politice německé a durynské vlády. Protest svolala euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD). V Lipsku se dnes večer sešlo několik stovek příznivců protiislámského hnutí Legida.

Lidé protestují v Německu proti azylové politice

21:56
Tomáš Prouza tweetuje ze zákulisí summitu:
22:00
Nicolas Sarkozy: 120 tisíc lidí nic neznamená, čekají miliony

Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho dohoda o přijetí 120 000 uprchlíků nic neznamená. Toto číslo nepředstavuje vůbec nic, protože za nimi jsou miliony a miliony dalších, kteří se tlačí, aby se dostali do Evropy, řekl Sarkozy.

Nejsme na konci krize, nejsme ani na začátku, protože o příchodu do Evropy uvažují miliony válečných uprchlíků, prohlásil.

22:06
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó souhlasí se Sarkozym

Nepříliš překvapivě je podobného názoru jako Sarkozy i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. V rozhovoru s britskou televizí BBC označil dnes povinné kvóty za "nesmysl". Maďarsko podle něj nevěří, že bude možné systém kvót zavést.

Maďarsko, stejně jako ČR, Slovensko a Rumunsko hlasovalo proti kvótám.

22:08
Přeživší z Osvětimi vybízejí Evropu k větší solidaritě s uprchlíky

Bývalí vězni z nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi vyzvali evropské lídry, aby udělali více pro uprchlíky mířící do Evropy. Jejich osud jim prý připomíná utrpení, které sami prožili. 

Uvádí to v otevřeném dopise, který podle internetového vydání britského listu The Guardian zástupci Mezinárodního osvětimského výboru zaslali před dnešním mimořádným summitem osmadvacítky evropským státníkům.

Syrská uprchlická rodina se objímá poté, co bezpečně doplula na řecký ostrov Lesbos.

22:15
Syřan zatčený v Maďarsku je prý islámský fundamentalista

Syrský migrant, který je nyní v Maďarsku ve vazbě kvůli střetům mezi migranty a policií, patří k muslimskému fundamentalistickému hnutí Tablígh Džamaát, které využívají teroristi. Napsala to dnes agentura MTI s odvoláním na sdělení centrály maďarské policie.

Muž měl u sebe podle policie celkem devět pasů, z nichž osm bylo vydáno na jiné osoby a zřejmě nejsou padělané. Podezřelý měl také platné schengenské vízum.

22:20
Jednání stále pokračují

Zástupci států a vlád stále jednají o migraci v sídle Evropské rady v Bruselu.

Summit EU, Brusel

22:35
Robert Fico je prý jediný, kdo odmítá dohodu o kvótách

Bruselský server Politico.eu napsal, že nálada východoevropských zemí stavících se proti povinným kvótám je již méně napjatá a zmiňuje dnešní společné prohlášení zemí visegrádské čtyřky. Slovenský premiér Robert Fico je prý jediný, kdo odmítá úterní dohodu o relokaci 120 000 běženců. Na Slovensku jsou v březnu parlamentní volby "a já se domnívám, že pak zmírní svou důraznou rétoriku", řekl serveru nejmenovaný unijní diplomat.

22:50
Chovanec: Maďarsku jsme poslali 50 stanů

Ministr vnitra Milan Chovanec dnes v České televizi uvedl, že ČR Maďarsku na jeho žádost ke zvládnutí uprchlické krize zatím poslala 50 velkokapacitních stanů a Maďarsko teď požádalo o vojenská vozidla pro přepravu materiálu.

23:00
Chorvatský premiér Milanović: Kvóty nejsou hrozbou

Úterní dohoda o povinných kvótách pro uprchlíky není pro Chorvatsko hrozbou, řekl o přestávce v jednání chorvatský premiér Zoran Milanović. "Můžeme nastálo přijmout několik tisíc lidí. Pokud jsou ochotní zůstat v Chorvatsku, nevidím to jako hrozbu," řekl podle serveru Politico.eu.

23:12
On-line přenos končí

On-line přenos k summitu EU o uprchlické krizi pro dnešek končí. Závěry z jednání vám přineseme zítra. Děkujeme za pozornost.