Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek Moskvu varoval, aby si "nezahrávala s ohněm". Za "nepřijatelné" označil tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že Ankara od radikálního hnutí Islámský stát (IS) nakupuje ropu. Spojené státy podle něj naopak mají důkazy, že ruské firmy a IS prodávají ropu syrskému režimu prezidenta Bašára Asada.

Turecko si podle Erdogana ale nepřeje špatné vztahy s Ruskem. S Putinem se prý turecký prezident možná sejde už v pondělí na okraj zahájení klimatického summitu OSN v Paříži.

Turecko bude spolupracovat s Ruskem a svými spojenci, aby po sestřelení ruského vojenského letadla na hranicích se Sýrií zmírnilo napětí. V článku v pátečním vydání britského listu The Times to napsal turecký premiér Ahmet Davutoglu.

"Sestřelení neidentifikované stíhačky v tureckém vzdušném prostoru nebylo a není aktem proti nějaké zemi. Turecko jednalo podle pravidel použití zbraní, aby chránilo celistvost svého svrchovaného území," citovala Davutoglua turecká agentura Anadolu.

"Zatímco opatření na ochranu našeho území zůstávají v platnosti, Turecko bude pracovat s Ruskem a našimi spojenci na uklidnění napětí," dodal premiér.

Davutoglu varoval před tím, aby se jednotlivé strany sporu nenechaly rozptýlit od záležitosti, která je spojuje. "Mezinárodní společenství se nesmí přít. V opačném případě by byl jediným vítězem Daiš (arabská zkratka pro IS) a syrský režim," uvedl. "Je čas, abychom se odhodlaně postavili proti Daiši," dodal.

Prezidenti obou zemí nicméně dál zastávají protichůdná stanoviska a Rusové chystají hospodářské sankce vůči Turecku. 

Mimo jiné o ruské účasti na náletech v Sýrii, do kterých byl zapojený i sestřelený stroj, budou v pátek v Moskvě jednat ministři zahraničí Ruska a Sýrie Sergej Lavrov a Valíd Mualim.

Zatím nejvýraznějším projevem vyhrocených vztahů po bezpečnostní stránce bylo rozhodnutí ruského ministerstva obrany přerušit veškerou komunikaci s tureckými ozbrojenými silami, včetně horké linky, která byla vytvořena právě proto, aby se předešlo vzdušným incidentům při operacích nad syrským územím. Moskva také odvolala z Turecka zástupce ruského vojenského námořnictva.

Šéf Státní dumy Sergej Naryškin na návštěvě Bukurešti prohlásil, že Rusko má právo na vojenskou odpověď po sestřelení svého letounu tureckou armádou. Akci označil za "záměrnou vraždu ruských vojáků", což je skutek, který musí být potrestán.

Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že "proradné údery do zad" od Turecka, které prý Rusové považovali za partnera v boji proti terorismu, jsou "absolutně nevysvětlitelné". Jeho turecký protějšek, prezident Recep Tayyip Erdogan se za incident odmítá omluvit; naopak by se podle něj měl omluvit stát, který narušil turecký vzdušný prostor, tedy Rusko. Moskva ovšem přítomnost svého stroje nad tureckým územím popírá.

Turecký list Hürriyet v pátečním vydání napsal, že Turecko pozastavilo letecké útoky na Islámský stát v Sýrii, aby se vyhnulo dalším konfliktům s Ruskem. Moskva prý po dohodě s Ankarou nebude operovat u syrsko-tureckých hranic. Turecká vláda však na informaci nereagovala a mluvčí Kremlu Dmitri Peskov ji později popřel. Prohlásil, že ruské letectvo pokračuje v náletech "bez omezení".