Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Vyšší výdaje na platy ve veřejné sféře, více peněz na sociální dávky a důchody, další miliardy korun na armádu a policii. Naproti tomu menší výdaje na investice a vlastně stagnující podpora vědy a školství. To je v kostce státní rozpočet na rok 2016, který si vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky nechala odhlasovat v Poslanecké sněmovně.

V porovnání s posledním rozpočtem předchůdce Andreje Babiše na postu ministra financí Miroslavem Kalouskem (tedy rozpočtem na rok 2013) zaujmou na první pohled o osmdesát miliard vyšší výdaje. To je dáno faktem, že nyní ekonomika roste o více než čtyři procenta, zatímco při sestavování Kalouskova rozpočtu ještě klesala. Automaticky se tak vybírá více na daních a pojistném.

Výstražným faktem nicméně zůstává, že zatímco běžné výdaje, hlavně na důchody a platy státních zaměstnanců, jejichž zvyšování kabinet považuje za hlavní prorůstový faktor, stoupají, objem peněz určených na investice je o dvacet miliard nižší než za recese před třemi lety. Vysvětlení? Rozpočtem prochází méně evropských peněz, které se od vstupu země do Evropské unie místo domácích prostředků na investiční akce s oblibou používají. Nižší kapitálové výdaje resort financí ostatně zdůvodňuje tím, že jedna etapa uvolňování bruselských peněz skončila a nové projekty se zatím s ohledem na jejich nevalnou připravenost rozbíhají pomalu.

Přesto rozpočet není špatný a Babišovi se daří plnit hned dva důležité záměry. Jednak zvolna snižuje deficit celé rozpočtové soustavy, který v příštím roce má klesnout na 1,2 procenta HDP, zatímco v podmínkách pro vstup do eurozóny se mluví o měkčím tříprocentním limitu.

Za cenu čerpání všech možných rezerv z předchozích let se tak stabilizuje státní dluh, jehož podíl na HDP má v příštím roce setrvat na 37,3 procenta, zatímco v Kalouskově roce 2013 překračoval 41 procent. A za druhé se daří mírně snižovat i podíl mandatorních, tedy hlavně sociálních výdajů na celkovém objemu rozpočtu.

Jinou věcí je, zda tyto úspěchy přetrvají, až se ekonomický růst vrátí k normálu. I analytici resortu financí v makroekonomickém výhledu na následující tři roky zůstávají opatrní. Letošní hospodářský vývoj označují za mimořádný, ať jde o nízké ceny ropy, či dočerpávání prostředků z Evropské unie. Tyto faktory podle nich v příštím roce odezní.

Důležitá navíc má být úroveň světového obchodu. Za riziko označili vývoj v Číně, které může znamenat nižší poptávku po evropském zboží, a nejistotu na Ukrajině a Blízkém východě. Nikde proto není záruka, že se rozpočet na rok 2017 bude sestavovat stejně snadno jako ten na příští rok.

Čeští miliardáři- Jaké je vysvětlení, že i za enormního růstu jde na investice méně než za Kalouska?

- Proč Babišův rozpočet kritizují čeští ekonomové?

- A jak dlouho zůstane vládě prostor pro snadné sestavování státních financí?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.

Související