Rozšíření eurozóny se v příštích letech neočekává. V rozhovoru s deníkem Die Welt to řekl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Připustil také, že společná evropská měna ztratila od krize na atraktivitě.

"V příštích letech se rozšíření eurozóny… nečeká, přestože všechny nové členské státy Evropské unie se při svém vstupu zavázaly k přijetí společné měny," prohlásil Dombrovskis v rozhovoru zveřejněném v pondělí.

Eurokomisař také připomněl, že než země přejde na společnou evropskou měnu, je třeba určit pevně stanovený směnný kurz její národní měny k euru. V této fázi teď není žádný stát mimo eurozónu s výjimkou Dánska, které si stejně jako Británie vyjednalo trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro a které představuje podle Dombrovskise "zvláštní případ".

Zájem o vstup do této "čekárny na euro" vyjádřily Bulharsko a Rumunsko, uvedl Dombrovskis. Počáteční jednání vedl Brusel s minulou polskou vládou. Podle unijního činitele je ale nyní možné, že nová konzervativní vláda premiérky Beaty Szydlové je poněkud rezervovanější.

"Vstup do eurozóny byl pro nové členské státy kdysi velmi atraktivní. To se změnilo s krizí eura. Řecká krize tento vývoj určitě ještě vyhrotila," uvedl také Dombrovskis.

Měnovou unii tvoří 19 z osmadvaceti členských států EU. Zatím posledním státem eurozóny se letos v lednu stala Litva.

V České republice se debaty o přijetí eura vedou již delší dobu. Podle nedávných průzkumů spíše převažují odpůrci jednotné evropské měny, zastáncem byl dosud například prezident Miloš Zeman. Současná vláda již několikrát uvedla, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Euro je tak v současné době technicky možné přijmout nejdříve v roce 2020, tvrdí odborníci i někteří politici.