Nevídáno, neslýcháno. Příroda opět ukázala, že má navrch ona a nikdo jiný. 1.1.2016 proběhlo malé výročí - dva souvislé kalendářní roky s teplotami nad nulou každý den v městě Bergenu.

Vysoký tlak nad Skandinávií posílá silné proudy vzduchu z jihu směrem ke Špicberkům a až na Severní pól. Tvrdí to meteoroložka Unni Ortenová Thomsenová prostřednictvím norského zpravodajského serveru www.nrk.no. V průběhu krátkého času teploty na Špicberkách kolísaly takřka o třicet stupňů. Na jeden z posledních prosincových dní bylo 22 stupňů pod nulou a večer o dva dny později 8,7 stupňů nad nulou. Letní teploty „nutí“ lidi ven. Podle místních obyvatel vnímají takovou teplotu jako vyšší než kdyby to bylo na norské pevnině. Teploty na Špicberkách jsou tak o dvacet stupňů vyšší než je v tomto ročním období běžné. Obvyklá teplota na Špicberkách je totiž na konci prosince okolo 14 stupňů pod nulou. V létě bývá na souostroví daleko severně od norské pevniny v průmeru 5 až 6 stupňů nad nulou.

Teploty nad nulou, vítr a déšť poznamenají v posledních dnech počasí v mnoha částech Norska. Bez rachejtlí se letos spousta obyvatel Špicberk podle vlastních tvrzení obešla, a místo toho se shromáždila, aby si připomněla ty, jež přišli o život během laviny, jež 19. prosince strhla sebou a poničila několik domů. Evakuované osoby se stále nemohou vrátit a oblast bude i nadále uzavřená, dokud bude obleva a srážky.

Umístěním mraků mezi Špicberky a pevninou vzniká zvláštní růžovo-rudo-fialové světlo na obloze. Jelikož světlo proniká tolika vrstvami atmosféry, rozptýlí se a z barevné stupnice je to jen rudé světlo, které zasáhne až na souostroví. Nejde o polární záře. Ony mraky se nacházejí třikrát výše, než létají letadla, o mnoho výše než jiné mraky. A to v době, kdy obvykle nemá být vidět ani modré, příznačně severské, světlo na obloze, natož slunce, jenž se na Špicberkách neobjeví nad obzorem dříve, než kolem půlky února a až v březnu je možné ho spatřit přímo v samotném Longyearbyenu, jediném městečku na souostroví. Když po obloze zároveň tančí severní záře a je vidět úplněk, tak co více si přát? Zároveň je to ale znamením toho, že příjde obleva se zvýšeným nebezpečím stržení lavin.

Barvami na obloze podobné těm na Špicberkách bylo a je možné kochat se i jinde v Norsku. Mnoho lidí proto navrhlo překřtít období, jimž procházíme, z období temnoty na období barev. Jakoby barvy běhaly po obloze, jež je „vymalovaná“ natolik, že lidé houfně zasílají vlastní pořízené fotky zpravodajským serverům, jež je ochotně zveřejňují.

Průměrná teplota obecně stoupá, byť byla část roku chladnější. 2015 patří v norském vnitrozemí k nejteplejším letům od r. 1900 a srážek bylo daleko více než obvykle, s výjimkou roku 2014.

Nízký tlak způsobující orkán a záplavy poškodil mnoho budov, rekordní množství sněhu. Různé předměty létaly vzduchem a ranily osoby. Extrémní počasí s přezdívkou Nina připravilo 10. ledna mnoha lidem střechu nad hlavou. Šlo o nejsilnější orkán za více než 20 let. Nadzvedával střechy, rozbíjel lodě a lámal stromy, jako by byly párátka.

7. února přišlo kvůli jiné vlně extrémního počasí (pojmenované jako Ole) 50000 osob o elektřinu a síla větru lámala rekordy v severonorských krajích Nordland a Troms. Kdybyste nezvládli udržet děti, pravděpodobně by se neudržely na nohou a uletěly by. Střídavě se smály a brečely.

Od dubna do července bylo chladněji a ještě v červnu v jižním Norsku až pětkrát více sněhu než obvykle: Tak pozdě totiž bylo ještě 23 % území zakryto sněhem. V severním Norsku jim bylo zakryto 35 % území, což je více než jednou tolik než normál.

V Sjusjøenu nedaleko Lillehammeru se chataři poslední den v květnu probudili do deseti centimetrů těžkého, mokrého sněhu. V horách sníh zůstával ležet dlouho do léta, a to zejména v horských oblastech v západní části jihonorského kraje Oppland. Lidem provozujícím turistiku v oblasti Jotunheimen v půlce června radili, aby vzali sebou sněžnice nebo lyže.

V červenci současně roztálo tolik sněhu v horách, že v řadě okresů zmíněného kraje varovali před záplavami a silnice byly uzavřeny.

Místa, odkud lidé kvůli komárům uvažovali, že se odstěhují, byla najednou zbavena trápitelů. Někomu se skoro začalo po komárech stýskat. Ve vrcholné komáří sezóně lidé nemohli zůstávat venku a někdy na těchto místech jste mohli spatřit tolik komárů, že nebyla vidět stěna domu. Lesy byly káceny, toky čištěny od porostu, příkopy vykopávány, odvodňovací žláby pokládány a čerpadla instalována, aby se vypouštěla voda pryč z oblastí, kde se líhnou komáři. Komáři aplikace v mobilním telefonu dělá zvuk samčího komára tak, že komáří samice (jsou to ony, které bodnou) drží odstup. Jenže nedostatek komárů je špatný pro ty ptáky, jež z nich žijí.

V září příneslo extrémní počasí s přezdívkou Petra mnoho srážek, záplavy a sesuvů půdy poté, co hladina klesla. Pršelo třikrát více než běžně a v listopadu za extrémního počasí přezdívaného Roar dosáhl příliv na pobřeží středního Norska nevídaně vysokých hladin.

5. prosince řádilo extrémní počasí přezdívané Synne a množství vody zpustošila části jihozápadních, resp. jižních, krajů Rogaland, Vest-Agder a Aust-Agder. Mrznoucí déšť vytváří v jiných částech země nebezpečnější ledovku, než si lidé pamatují, že by kdy byla, a tak nejezdí např. autobusy, auta k sobě sklouzávají a vládne chaos.

Vypláceného odškodného pojišťoven dosáhlo 1,5 miliard norských korun, což je bezmála jednou tolik co předloni, kdy proběhl nápodobně jako loni rok přírodních pohrom. Hlásí to finančnická organizace Finans Norge prostřednictvím několika médií.

Výzkumníci v oblasti podnebí se domnívají, že ke konci tohoto století bude o 20 % vice srážek než dnes. Snesou domy mnohonásobně vyšší riziko hniloby, rozvoji mechu, plísně a řas? Relativně malé změny všedního počasí bude mít rozsáhlé následky. Údržba dřevěných staveb, pro Sever tak příznačných, bude stále náročnější a nákladnější. Ovšem následky prý mohou dopadnout mírněji, podaří-li se snížit emise oxidu uhličitého tak, jak v Paříži v prosinci usneslo 195 zemí. To by se množství srážek údajně zvýšilo jen o nějakých 10 %. Průtrže mračen v rozlohově omezených oblastech mají být častější, což posílí zátěž na odpadní potrubí, okapy i sklepení budov. Potoky za domy, kde si tradičně hrají děti, se rozvodní a odplavou garáže a auta. Zkoumá se brzdění/zpožďování odtékání vody např. pomoci tzv. zelených střech zakrytých rostlinami-trvalkami, jež mají velkou schopnost zadržovat vodu v listech, které jsou skoupé na potřebu přísunu vody a půdy na svůj růst.