Polsko je připraveno přijmout první stovku uprchlíků v rámci jejich přerozdělování z dalších unijních zemí. Prohlásila to ve čtvrtek premiérka Beata Szydlová, jejíž vláda má k požadavkům Bruselu výrazně méně vstřícný přístup než předchozí kabinet. Ten se loni zavázal přijmout celkem 7 tisíc běženců, což bude podle Szydlové těžké změnit.
"Naše vláda je racionální a pochopitelně tu existuje závazek od vlády minulé," připustila Szydlová na čtvrtečním tiskovém briefingu, kde oznámila, že Polsko má místa pro první stovku uprchlíků. Podle rozhlasové stanice RMF FM z dokumentů zaslaných Varšavou do Bruselu vyplývá, že běženci nyní pobývající v Řecku či Itálii mohou do Polska zamířit do konce března.
Premiérka i další členové konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) přitom ještě nedávno velmi ostře odsuzovali rozhodnutí kabinetu liberální Občanské platformy (PO), který souhlasil s požadavkem Evropské komise na přijetí 7 tisíc lidí.
Odmítání uprchlíků bylo součástí kampaně PiS před říjnovými volbami, v níž se předseda strany a podle mnohých faktický klíčový muž v pozadí současné vlády Jaroslaw Kaczyński vyjadřoval o běžencích jako o velké hrozbě pro Polsko.
Někteří politici ještě v prosinci tvrdili, že se pokusí docílit změny rozhodnutí EU o přerozdělování uprchlíků, případně že se Varšava může přidat ke slovenské žalobě proti povinným kvótám.
"Nová vláda je v nebývale obtížné situaci z právního hlediska, zvrátit to rozhodnutí (minulé vlády) půjde jen těžko," připustil ve čtvrtek v rozhovoru s televizí TVN 24 europoslanec PiS Ryszard Czarnecki. Polsku by v případě nesplnění závazku hrozila žaloba.
Představitelé PiS prosazují, aby Polsko přijímalo výhradně nebo alespoň především křesťanské běžence z Iráku či Sýrie. Polské úřady v současnosti podle médií zahajují prověřování dokumentů lidí, kteří by měli být zařazeni do první skupiny. Zvláštní pozornost přitom věnují možným bezpečnostním rizikům.
O přerozdělení celkem 120 tisíc uprchlíků rozhodli ministři vnitra států EU většinou hlasů v září. Polsko bylo tehdy pro, zatímco proti se postavily zbylé tři visegrádské země - Česko, Slovensko a Maďarsko - a rovněž Rumunsko.
