Podle odhadů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se humanitární pomoc pro uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí postižených válkou vyšplhá na více než sedm miliard eur. Německo proto bude muset svůj příspěvek o 500 milionů eur navýšit. Dohromady přispěje v tomto roce Berlín na uprchlíky 1,5 miliardy eur.

"Ti lidé už teď hladoví. Ti lidé už teď umírají, a proto jim musíme pomoci co nejdříve," řekl německému serveru Spiegel poslanec za CDU Norbert Röttgen s tím, že v opačném případě dorazí "smrt dříve než peníze".

O navýšení prostředků na zvládnutí humanitární krize chce promluvit také německá kancléřka Angela Merkelová na nadcházejícím summitu světových špiček v Londýně. Ve čtvrtek přiletí do Velké Británie představitelé více než 70 států z celého světa, aby společně prodiskutovali možnou pomoc pro oběti občanské války v Sýrii.

Německo patří vedle USA, Velké Británie, Japonska a Evropské unie mezi pět největších přispěvatelů do fondu OSN na pomoc uprchlíkům.

Tyto státy dohromady financují více než 60 procent celého programu.

"Státy, které jsou za vznik války v Sýrii nejvíce zodpovědné, dělají pro její oběti nejméně," uvedla ve svém tiskovém prohlášení humanitární organizace Oxfam. Narážela tím na malou ochotu Ruska, Francie a Saúdské Arábie podílet se na společném řešení humanitární krize.

V minulosti se konaly už dvě podobné konference, které měly za cíl získat finanční podporu pro válečné oběti. Obě hostil Kuvajt a vybralo se na nich více než šest miliard eur.

Spojené národy se nicméně snaží řešit nejen následky, ale i příčiny humanitární krize. Kromě hledání finanční podpory zprostředkovala OSN také setkání jednotlivých stran účastnících se konfliktu, které se právě koná v Ženevě.

Za velký úspěch se považuje už samotný fakt, že k jednacímu stolu zasedla i syrská opozice. Pokusy o zprostředkování rozhovorů mezi zastánci Asadova režimu a jeho odpůrci totiž v minulosti mnohokrát selhaly.

Válka v Sýrii patří mezi nejhorší humanitární katastrofy od 2. světové války. Od začátku konfliktu přišlo o život více než 260 tisíc lidí a více než 4,5 milionu lidí muselo kvůli střetu opustit své domovy.