Evropa se připravuje na jaro. Nezametá ale štěrk z chodníků, nýbrž jezdí vyjednávat do Turecka. Právě na Turecku totiž záleží, kolik migrantů letos do Evropy přijde. V nejužším místě mezi tureckou pevninou a řeckým ostrovem Chios dělí uprchlíky od Evropy jen osm kilometrů a rozmary počasí.

"Včera se počasí umoudřilo a v noci do Řecka vyplulo hned 17 lodí s migranty. V zimě bývají naložené tak 35 až 45 lidmi, v létě ale i padesáti,“ popisuje na pláži ve městě Cesme, ze kterého cesta do Evropy trvá na lodi necelou hodinu, dvacetiletá Němka Lea, která pomáhá v místní neziskové organizaci Imece.

Naučené fráze Turků

"Jsme přestupní stanicí," přiznává starosta Izmiru, hlavního města regionu, Aziz Kocaoglu. Ve městě se teď střídá jedna evropská delegace za druhou, které se snaží zjistit, co Turci potřebují, aby začali s Evropou spolupracovat a razantně proti migraci a hlavně pašerákům zasáhli.

Turecké tlumočnice už znají fráze svých nadřízených evidentně nazpaměť. "Můžeme dělat, co chceme, ale když jsou ti lidé odhodláni na své cestě i zemřít, je nemožné je zastavit," tlumočí do angličtiny českému ministrovi zahraničí Lubomírovi Zaorálkovi jedna z nich slova starosty Kocaoglua.

O pašerácích a jejich praktikách se ale Turci příliš bavit nechtějí. K tomuto tématu už přišli s frází o tom, že se jedná o "velký problém" a že se z převaděčství "stal celý nový ekonomický sektor". Kolik peněz z převaděčství do turecké ekonomiky plyne, už ale neuvádějí. Evropská komise odhaduje, že se převaděčstvím v Turecku živí přes 50 tisíc lidí.

I když by tedy měl být boj s převaděči jedním z hlavních úkolů regionu, nemá guvernér oblasti Cesme Mustafa Erkayran ani ponětí, jak se zdejší policii v této oblasti daří. "Jen za minulý měsíc jsme zatkli 1500 převaděčů,“ tvrdí českému ministrovi zahraničí poté, co se na číslo zeptá svých kolegů. Ti mu ale záhy vysvětlují, že jde o celkové číslo a že minulý měsíc jich policie zatkla dohromady sto.

S převaděči má zatočit NATO

Podle Zaorálka se ale věci v Turecku do pohybu dostaly: "Mám informace, že turecká policie už v zemi pozatýkala na 3600 převaděčů. Je to ale stále nedostatečné. Jejich síť je opravdu rozsáhlá."

Zaorálkovi se proto líbí nápad německé kancléřky Angely Merkelové. Ta při pondělní návštěvě Ankary navrhla tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, aby se zátahy na pašeráky pomáhaly turecké policii také jednotky NATO. Ministři obrany členských zemí  Severoatlantické aliance by se o tomto návrhu měli bavit už ve čtvrtek na schůzce v Bruselu.

Otázka ale je, jestli Turci, které mnohé západní státy podezřívají, že pašeráctví tiše přehlíží, nebo dokonce podporují, budou cizí vojáky na svém území chtít. "Pro mě je nepřijatelné říct si, že sítě sahají až do politických pater, a tak je budeme akceptovat. V tomto musíme být naprosto nekompromisní, a jestli si v této věci nedokážeme říkat pravdu, tak bychom si nebyli schopni s tím problémem poradit,“ uvedl Zaorálek.

Cizí vojáky má přitom velký problém na své hranice pustit už jen Řecko, natož Turecko.

Uprchlík, nebo převaděč?

Podle dobrovolnice Ley jsou sítě převaděčů velmi propracované a často nejde rozpoznat, kdo je uprchlík a kdo převaděč. Uprchlíci mívají na převaděče kontakty od lidí, kteří už tudy procházeli, nebo jdou rovnou na konkrétní místa v Izmiru. Na převaděče narazí například tam, kde se prodávají záchranné vesty.

"Co víme, tak jsou převaděči také čím dál tím brutálnější. Lidi před odjezdem zavírají a na lodě pěchují pod hrozbou násilí čím dál tím více lidí. 30-40 lidí na malé čluny," říká ředitelka neziskové organizace Asociace pro solidaritu s uprchlíky Piril Ercobanová.

Podle ní jsou ale pouze dvě možné cesty, jak s převaděči skoncovat. Zaprvé je to zastavení války v Sýrii a zadruhé otevření legální cesty do Evropy. Možnost, kterou navrhuje Evropská komise, a sice že by evropské země přemísťovaly uprchlíky rovnou z Turecka, kde by vystavěly podobné hotspoty jako v Řecku a Itálii, se jí ale také příliš nezamlouvá.

"Dosud tento přístup nefunguje ani v Evropě. Navíc to bude jako trh s uprchlíky. Evropa si bude vybírat, které uprchlíky si vezme, a odveze tak především ty kvalifikované,“ odmítá systém takzvaných hotspotů Ercobanová.