Migrační krize nemá jiné než společné evropské řešení, shodli se na pondělním summitu země visegrádské skupiny, Makedonie a Bulharsko. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Evropská unie měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při realizaci jejich vlastních opatření k ochraně hranic.

Šestice zemí se v pondělí podle něj shodla i na nutnosti naplnění dohody mezi EU a Tureckem a podpoře snah Řecka plnit podmínky členství v Schengenu. Ze schválené deklarace vyplývá, že pokud se nezlepší kontrola vnějších evropských hranic a nebude zastaven migrační proud, situace se může vymknout kontrole. Selhání v této oblasti by mohlo zpochybnit samotné základy Evropské unie.

Zároveň memorandum uvádí, že pokud pokrok v ochraně hranic a spolupráci s Tureckem zůstane za očekáváním, měl by být připraven alternativní podpůrný plán, který bude připraven k okamžitému provedení.

Ten by spočíval ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Už v minulosti zástupci V4 mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem.

Polská premiérka Beata Szydlová podotkla, že tento plán není zaměřen proti žádné zemi EU. Evropa ale podle ní potřebuje opět získat kontrolu nad migračními toky. Očekává, že nejpozději na březnovém zasedání Evropské rady budou přijata efektivní opatření.

Evropa podle ní stojí před vážnými výzvami a před problémy, jejichž řešení musí být založeno na zdravém rozumu a společném postoji.

Maďarský premiér Viktor Orbán přiznal, že po vstupu členů V4 do EU považoval hlavní cíle visegrádské skupiny za splněné, během současné migrační krize je ale podle něj skupina potřeba víc než kdy dřív. Současný nekontrolovaný vstup migrantů do Evropy je podhoubím pro terorismus, násilí a strach a musí být zastaven, řekl.

Orbán také podpořil další účastníky summitu. "Maďarsko plně podporuje členství Bulharska v Schengenu, země prokázala, že je schopna hlídat hranice," uvedl Orbán. Podpořil také vedení rozumných diskusí o vstupu Makedonie do EU.

Makedonský prezident Ďorge Ivanov zdůraznil, že jeho země jako kandidát na členství v unii nese v migrační krizi těžší břemeno než mnohé státy, které už členy jsou. Od EU chce hospodářské i politické záruky a řešení za účasti Řecka, na které však nechce břímě odpovědnosti za migranty převalit.

Fico Řekům nevěří

Slovensko pojede na summit Evropské unie s jasným požadavkem na záložní plán B. Měl by se uplatnit, pokud se do dubna nepodaří snížit příliv uprchlíků.

Uvedl to po summitu V4, Makedonie a Bulharska slovenský premiér Robert Fico, který nevěří tomu, že se Řecku podaří zlepšit ochranu schengenské hranice.

"S velmi jasným stanoviskem chceme, aby byl záložní plán B. A ten plán B jsme teď přesně pojmenovali, protože já jsem přesvědčený, že Řecko není schopné splnit závazky, pokud jde o ochranu schengenské hranice," odpověděl Fico na dotaz, s jakým stanoviskem pojede na bruselský summit. Zároveň poznamenal, že usiluje o společné evropské řešení. Velká část zemí osmadvacítky ale zatím o takzvaném plánu B neuvažuje.

Dodal také, že si Bulharsko a Rumunsko zaslouží být v Schengenu. "Pokud členem Schengenu mohou být země, které si neplní povinnosti v Schengenu, tak mohou být součástí Schengenu země, které si tyto povinnosti už teď neprodleně plní bez jakýchkoliv problémů," zdůvodnil Fico postoj Bratislavy.

Stanovisko k britským požadavkům

Lídři V4 se rovněž shodli na společné pozici k britským požadavkům na reformu Evropské unie. Sobotka o ní bude v úterý informovat předsedu Evropské rady Donalda Tuska, který navštíví Prahu. Problematický může být zejména návrh na omezení některých sociálních dávek.

Fico posléze dodal, že výhrady V4 se týkají například některých speciálních dávek, které jsou spojené s prací v Británii. "Má se to týkat jen lidí, kteří teprve přijdou do Velké Británie, ne těch, kteří tam už pracují," podotkl ke společnému stanovisku.