Evropa by se mohla stát alespoň na přechodnou dobu energeticky nezávislou na plynu z Ruska.

Úterní návrh Evropské komise předpokládá, že členské státy si navzájem pomohou s přísunem plynu i v případě, že by se dodávky z nějakého důvodu přerušily. Například právě kdyby Rusko, největší dodavatel plynu do EU, zavřelo své plynovody, píše server politico.com

"Dnešní balíček se zaměřuje na bezpečnost našich dodávek. Snížením naší poptávky po energii a lepším řízením dodávek z externích zdrojů plníme slib a posilujeme stabilitu evropského trhu s energií," míní místopředseda komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič.

Návrh je podle komise reakcí na loňský klimatický summit v Paříži, vznikl nicméně také kvůli tlaku nových členských zemí EU, které se chtějí zbavit závislosti na Rusku.

Cílem komise je vytvořit rámcovou strategii, která zajistí všem členským státům bezpečný a dostupný přísun energie.

Komise apeluje na členské státy, aby mezi sebou lépe spolupracovaly a byly v otázkách přerozdělování energie solidárnější. Zároveň plánuje zajistit zvýšení transparentnosti trhu s energií. Evropskému parlamentu vzkázala, aby návrh co nejrychleji schválil.

Evropská komise chce s energiemi v první řadě šetřit. Navrhuje zvýšení efektivity vytápění a klimatizace budov, protože neefektivním vytápěním a klimatizací se každý rok vyplýtvá polovina spotřebované energie.

Podle zprávy komise se s každým procentem hospodárného využití energie sníží nároky na dovoz plynu o 2,6 procenta.

V případě, že se z nějakého důvodu přeruší dodávky plynu, navrhuje komise způsob, jak by měly členské státy jednat. Klíčovou roli má hrát namísto ekonomických či politických zájmů zdravý rozum a solidarita. Země EU, které vyváží plyn, by měly podle nového energetického balíčku zajistit přísun energie nejprve "příjemcům v nouzi" v sousedních státech, jako jsou třeba nemocnice či školy, a teprve potom "zahřát" domácnosti vlastních obyvatel, kteří to zcela nutně nepotřebují.

Nový balíček energetických pravidel tak reaguje na "sobeckost" členských zemí. Zátěžové testy z roku 2014 totiž ukázaly, že jednotlivé národní státy neberou ve své energetické politice v potaz zájmy ostatních států. Energetická politika je podle unijních smluv v kompetenci národních vlád.

To chce návrh změnit. Otázky bezpečnosti související s dodávkami plynu by se totiž měly přesunout do pravomocí nově vytvořených evropských regionů. Komise rozdělila celou Evropu do provizorních sedmi regionů.

Česko zařadila spolu se Slovenskem, Německem a Polskem do uskupení Střed-Východ.

Členské země by také měly společně rozhodovat o příhraničním propojení, které v případě potřeby umožní zpětnou dodávku plynu.

Změny se týkají i samotných energetických smluv. V rámci posílení transparentnosti trhu s energiemi chce komise umožnit členským zemím i evropským institucím přístup k mezivládním obchodním plynovým dohodám.

Daleko přísněji kontrolovat bude také podpis smluv s plynárenskými firmami.

Evropská komise chce maximálně omezit pravděpodobnost samotného vzniku krizových situací tak, že vyvine tlak na poskytovatele plynu, aby jim co nejvíce snížila možnost Evropu od energií odstřihnout. EU dováží podle Evropské komise 53 procent spotřebované energie, což ji stojí více než miliardu eur denně. Energie zároveň tvoří pětinu veškerého dovozu unie. Z celkového importu energií tvoří zemní plyn 66 procent.

EU kupuje nejvíce plynu z Ruska, 39 procent své veškeré spotřeby. Hned za ním je Norsko, které poskytuje unii 30 procent její spotřeby.